Sběratel.info

Znáte významná prvenství v české numismatice?

Mezi platidly obíhajícími na našem území jsou mince, jež si drží významné priority. Připomeňme si deset nejvýznamnějších z nich:

• první mince ražené na našem historickém území
• první vládní mince ražené v Čechách Přemyslovci
• nejstarší vyobrazení hlavního českého patrona sv. Václava na minci
• nejstarší vyobrazení českého lva na minci
• nejslavnější česká středověká mince
• nejrozšířěnější zlatá středověká mince obíhající i v Čechách
• první tolary na světě
• jediné mince s českým názvem ražené za panování Habsburků
• první kreditní platidlo na našem území
• první české mince s názvem koruna

 

První mince ražené na našem historickém území

 

Zlaté keltské mince zvané „duhovky" ražené podle současných názorů v posledním století před. Kr. byly prvními skutečnými penězi na našem území. Tyto zvláštní miskové mince razily místní keltské kmeny Bójů. Byly převážně zlaté a drahý kov byl získáván rýžováním z Otavy, Vltavy i Berounky. Na těchto platidlech není ještě žádné písmo, pouze jednoduché symboly, jejichž význam však neznáme.

Vydávání těchto mincí skončilo někdy před zlomem letopočtu a do zavedení prvních českých mincí muselo uplynout ještě téměř jedno celé tisíciletí.

 

První vládní mince ražené v Čechách Přemyslovci

 

Prvními skutečnými českými mincemi byly stříbrné denáry Boleslava I. (935-972) ražené v Praze někdy v první polovině 60. let 10. století. Jednoduchá symbolika představovala hlavně křesťanské motivy (průčelí chrámu, kříž, Boží pravice a další). Opisech jsou jména přemyslovských knížat a nejčastěji jméno Prahy.
V minulosti přetrvávaly názory, že první české mince razil již starší bratr Boleslava I. kníže Václav, tyto domněnky však později byly numismatiky odmítnuty.

 

Nejstarší vyobrazení hlavního českého patrona sv. Václava na minci

 

Poprvé byl sv. Václav jako český patron vyobrazen na stříbrném denáru knížete Oldřicha (1012-1033, 1034), i když samotné světcovo jméno se objevilo již dříve na mincích knížete Jaromíra. Později se tento námět často vyskytoval na řadě českých mincích středověkých i novověkých. S obrazem knížete Václava na koni se denně setkáváme i dnes - je na současné české 20-koruně.

 

Nejstarší vyobrazení českého lva na minci

 

Lev jako zvíře symbolizující sílu a nepřemožitelnost je doložen již na mincích českých knížat v 11. - 12. století, kdy ještě byla zemským znakem orlice.
První heraldicky správné zobrazení českého dvouocasého lva ve skoku a s korunou na hlavě je až na jednostranné stříbrné minci - tzv. brakteátu - českého krále Přemysla Otakara II. (1253-1278).

 

Nejslavnější česká středověká mince

 

Neslavnější středověkou českou mincí všech dob je bezesporu pražský groš ražený v Kutné Hoře poprvé za panování krále Václava II. (1278-1305) a v jeho vydávání pak bylo pokračováno s několika přestávkami až do roku 1547, tedy téměř celé čtvrt tisíciletí. Jednalo se ve své době o jednu z nejjakostnějších mincí a proto i nejžádanější evropskou středověkou měnu. Pražské groše obíhaly mimo Čechy také v Německu, Polsku, Rakousku, Uhrách i v Rusku a v řadě těchto zemích byly i napodobovány. Existují oprávněné odhady, že v Kutné Hoře bylo celkem vyraženo asi půl miliardy těchto stříbrných mincí!

 

Nejrozšířěnější zlatá středověká mince obíhající i v Čechách

 

Zlatý dukát římskoněmeckého císaře a českého a uherského krále Zikmunda Lucemburského (1420-1437) ražený v mincovně Kremnica ze zlata bohatých místních dolů byl nejčastější středověkou středoevropskou zlatou mincí. Na líci bylo okolo znaku jméno panovníka a na rubu pak postava patrona Uher svatého Ladislava. Přestože byly zlaté mince omezene raženy i v samotných Čechách ze zlata jílovských dolů, uherské dukáty v peněžním oběhu vždy významně převažovaly.
Zpočátku byl vzájemný poměr mezi dukátem a pražským grošem 1:12, později bylo díky inflaci možno za dukát směnit 20 i více stříbrných grošů.

 

První tolary na světě

 

Tolary jsou těžké stříbrné mince o hmotnosti asi 28 gramů a raženy byly poprvé roku 1520 z kovu nově objevených bohatých stříbrných krušnohorských ložisek u městečka Jáchymov. Zdejší doly i mincovna tehdy patřily hraběcímu rodu Jáchyma Šlika a jeho bratrů (1505-1526).

Podle původního názvu jáchymovský zlatníkový groš (německy Joachymsthalergludengroschen) pak vzniklo zkrácené pojmenování thaler = tolar. Měnový systém těchto vělkých stříbrných mincí později převzala početná řada států v Evropě i v Zámoří včetně Spojených států amerických, neboť i jméno dolaru je odvozeno od jáchymovského tolaru.

 

Jediné mince s českým názvem ražené za panování Habsburků

 

Od počátku českého mincovníctví byly texty na mincích zprvu pouze latinské a později občas německé.

Jedinými výjimkami byly tzv. malé groše císařů Rudolfa II. (1576-1611) a Matyáše (1611-1619) ražené v letech 1577-1619 a později pak tzv. Příbramský zlatník Františka Josefa I. (1848-1916) z roku 1875, na kterých se - především během dlouhé vlády Habsburků - vzácně objevil český text.

 

První kreditní platidlo na našem území

 

Kreditním platidlo (mince) je vždy zhotoveno z málo hodnotného kovu. Jeho hodnota je stanovena zákonem a na tomto platidle většinou číselně vyznačenana. Oběh těchto platidel je ze zákona povinný a příjemce jim tedy musí věřit (název z lat. credere = věřiti). Kreditními platidly jsou např. všechny současné oběžné drobné mince i bankovky.

Prvními opravdovými kreditními mincemi v Čechách byly měděné grešle ražené od roku 1759 za panování císařovny Marie Terezie (1740-1780). Do té doby obíhaly pouze tzv. plnohodnotné mince z drahých kovů (stříbro a zlato).

 

První české mince s názvem koruna

 

Koruna jako mince obíhající na našem území byla poprvé ražena za panování rakouského císaře Františka Josefa I. (1848-1916) v rámci zavedení tzv. korunové měny v roce 1892 a byla stříbrná o hmotnosti 5 gramů.

Název těchto mincí byl později po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 převzat pro měnu nově vzniklé Československé republiky jako jméno pouze provizorní, než bude vybrán název nový. Československá koruna se však později tak vžila, že zůstala měnovou jednotkou až do současnosti.

 

Tři nejvzácnější československé oběžné mince:

Na časou otázku laické veřejnosti, které jsou nejvzácnější novodobé mince, pak lze odpovědět, že jde o mince pouza určitého ročníku, které se dochovaly pouze ve velmi malém množství. Tomu pak odpovídá i jejich cena na sběratelském trhu.
Jedná se o tyto československé mince:

Měděný 5-haléř z roku 1924 - sběratelská cena asi 150 000 Kč.

Stříbrná 10-koruna z roku 1933 - sběratelská cena asi 30 000 Kč.

Niklová 5-koruna z roku 1937 - sběratelská cena asi 40 000 Kč.

 

---

Další články v kategorii Bazar

Monstrózní rarita rumunské architektury má vlastní známku
Královská svatba je požehnáním pro sběratele
Objeven hřbitov telefonních karet
První estonská eura jsou s chybou
Když dělají dva totéž…
Hrad na známce, známky na Hradě
Internetové poštovní známky
Časopis Mince & Bankovky nově
Česká pošta trefila do zlatého
Snahy o omezení volného pohybu sběratelských mincí