Sběratel.info

V Singapuru mají sběratele rádi

Pokud zavedou sběratele cesty po světě do Singapuru, nemusí si zoufat. Městský ostrovní stát nabízí zejména filatelistům řadu zajímavostí, které vedle hlavních turistických atrakcí, stojí za to vidět.

Singapur je branou jihovýchodní Asie, která se vymyká zbytku kontinentu. Zatím co ten se prudce rozvíjí, Singapur už mezi nejrozvinutější země planety dávno patří. Výhodná poloha učinila ze Singapuru obchodní a finanční centrum Asie dávno předtím, než se o své místo na slunci začala hlásit Čína a další asijští tygři.

Singapuru se někdy posměšně říká “Disneyland s trestem smrti”, protože absenci historických památek se snaží intenzivně a promyšleně nahradit plejádou zábavních atrakcí od obřího ostrova zábavy Sentosa přes bohaté přírodní parky až po desítky obřích nákupních center. Současně je život obyvatel, jejichž většinu tvoří Malajci, Číňané a Indové svázána řadou zákonů, které návštěvníkům z Evropy mohou přijít bizarní. Sami Singapurci si však ze zákazů plivání na zem, odhazování žvýkaček nebo konzumace jídla na veřejnosti dělají legraci, nicméně vysoké pokuty a nekompromisně vykonávaný trest smrti v souvislosti s drogovými delikty dělají ze Singapuru zemi s téměř nulovou kriminalitou.

 

Za filatelií do muzea…

I když se to nezdá a Singapur je na první pohled především rájem konzumu, má vyspělou filatelistickou kulturu a co víc - filatelii věnuje při své prezentaci poměrně velkou pozornost. Singapurské muzeum filatelie sídlí v krásné koloniální budově z počátku minulého století v centru města a zmiňuje se o něm každý bedekr. Otevřeno bylo před patnácti lety a nabízí především materiál související s poštou Britského impéria, jehož byl Sinagpur až do poloviny 60. let minulého století součástí.

Singapurci se snaží vše podřídit maximálnímu dojmu a návštěvníky, ať už obchodního domu nebo muzea známek, chtějí co nejvíc zaujmout. Muzeum tak láká nejen na historické emise, ale především na sbírku vzácností a známek z raritních materiálů - od ukázky první britské známky Penny Black z roku 1840, přes známky ze dřeva, známky které ve tmě svítí, známky pozlacené a postříbřené až po známku s vůní a známku - gramofonovou desku, kterou vydalo himalájské království Bhútán (a jež údajně hraje bhútánskou hymnu). Návštěvníky muzea jsou z velké části školní skupiny, Singapur dělá mezi dětmi a mládeží velkou osvětu, přímo do škol například pravidelně vyráží zábavní filatelistický autobus.

 

…i do hospody

Singapurci rádi tvoří, v obchodních centrech najdete desítky papírnictví a prodejen výtvarných potřeb, které vás vybízejí k tvorbě čehokoliv, co vás napadne. Velké oblibě se těší vymýšlení a tvorba papírových přání k různým událostem. Singapurská pošta tady vychází svým zákazníkům vstříc a v krabici společně s přáními a pohlednicemi si můžete koupit i sérii známek. Jejich motivy pak odkazují přímo k událostem jako jsou narozeniny, promoce nebo svatba.

Až vás začne toulání po nekonečných (ale příjemně klimatizovaných) shopping mallech nudit a budete se chtít trochu ohřát (průměrná teplota během dne je 32 stupňů), můžete vyrazit na procházku kolem řeky na tzv. promenádu Boat Quay. Na jedné straně je krásný park s koloniálně laděnou velkolepou budovou Muzea asijských civilizací, proti kterému se na druhém břehu ve stínu mrakodrapů krčí původní rybářské domečky, dnes malé hospůdky a bistra.

 

 

Hned ta z kraje se jmenuje Penny Black, designem a zařízením odkazuje k tradičním londýnským pubům, a její výzdoba se nese ve filatelistickém duchu. Ze zahrádky Penny Black je nejen krásný výhled na řeku, ale také na majestátní budovu hotelu Fullerton. Původně v ní sídlila pošta, která byla v koloniální éře významnou státní složkou, protože udržovala kontakt mezi Singapurem a Anglií. Pokud nemáte hluboko do kapsy můžete si v Post baru hotelu Fullerton, který odkazuje na původní účel objektu, zajít na (hodně drahou) skleničku.

 

Něco z filatelistické historie Singapuru

Singapur se od poloviny 19. století rozvíjel jako důležitá britská obchodní křižovatka. Britskou nadvládu a s ní spojený ekonomický a společenský vzestup ostrova ovšem přervala na tři roky japonská okupace Singapuru v letech 1942 až 1945. Na válečnou epizodu, kterou provázela bída, útlak a nedostatek potravin, nevzpomínají Singapurci rádi, ovšem pro filatelisty představuje zajímavé sběratelstké období. Přehledně a čtivě jej v časopise Muse (3/2010), který informuje o dění v singapurských muzeích, popisuje Lucille Yap, kurátorka filatelistického muzea.

 

Velké Japonsko na britských známkách

Ihned poté, co japonská armáda Singapur obsadila, začala tokijská propaganda pracovat na plné obrátky. Singapur byl přejmenová na Syonan-To neboli Světlo Jihu a pasován na hlavní město japonského impéria v oblasti jihovýchodní Asie. Japonci se místním obyvatelům snažili prezentovat jako osvoboditelé od koloniálního útlaku Evropy a sjednotitelé asijských národů pod jednou (japonskou) vlajkou.

Japonským pravidlům se začala podřizovat i běžná státní a soukromá korespondence. Rychlé vítězství nad britskou vojenskou posádkou nedalo japonské okupační správě čas vytisknout vlastní známky, a proto se dál používaly známky s podobiznou krále Jiřího VI. Ovšem s japonským přetiskem, kdy latinku v roce 1943 vystřídaly japonské znaky. Text “Velké Japonsko 2602 Malaya“” byl pak především vyjádřením vítězství Japonska nad britskou korunou symbolizovanou panovníkem.

Známky se na přerazítkování stahovaly na hlavní pošty v Singapuru a Kuala Lumpur a razítkování se z počátku provádělo ručně, což vedlo ke vzniku řady chyb, z dnešního pohledu rarit. “Japonizace” a propaganda “velkoasijské říše” se samozřejmě netýkala jen známek. Odstraněny byly všechny anglické nápisy, britské a americké filmy nesměly do kin a angličtina byla zakázána v poštovní korespondenci i telefonní konverzaci.

 

Emise “Znovuzrození”

V rámci vymýcení britského vlivu bylo pak v roce 1943 rozhodnuto o vydání nové “čistě asijské” série známek. Návrhy známek v nominální hodnotě 1, 2, 3, 4 a 8 centů vzešly z výtvarné soutěže organizované poštovním úradem. Vítěz získal odměnu 100 dolarů. Výsledné motivy znázorňovaly práce typické pro region, jako je stáčení kaučuku nebo obdělávání rýže.

Známky vytištěné v Batavii (dnes indonéská Jakarta) byly používány pro celou okupovanou oblast zahrnující Severní Borneo (dnes stát Sabah v Malajsii) a území dnešní Barmy. Nová emise známek byla vydána v den britské kapitulace 15. února a měla tedy oslavit první výročí japonské okupace. S odkazem na myšlenku tzv. Velké východní Asie byla pak nazvána emisí “Znovuzrození”.

 

Známky ve službách propagandy

Japonské okupační správě se ovšem čím dál hůře dařilo řešit zásobování obyvatelstva potravinami. Singapur byl z velké části odkázán na dovoz ze zahraničí, který se s ohledem na vývoj války stával čím dál problematičtějším. Zemí se šíril hlad, ceny potravin na černém trhu rostly a s tím úměrně také nespokojenost s Japonci.

Ti se problém rozhodli řešit masivní propagandou tzv. “Šetřící kampaní”, ve které vyzývali obyvatele, aby jídlem šetřili a snažili se potraviny sami vypěstovat. Pevné místo v propagační kampani měly také známky. První motiv “Týdnu šetrení”, jehož oficiálním cílem bylo dosáhnout úspory 1 miliónu dolarů, vyšel v roce 1943. Kampaň se ovšem mezi obyvateli nesetkala s nadšením a k úspěchu jí nenapomohly ani “budovatelské” motivy na známkách.

 

Zajatecká pošta šla i několik let

Pro sběratele je dnes zajímavá také pošta ze singapurských zajateckých táborů. Japonci drželi v zajetí přes 80 tisíc vojáků aliance a 2000 britských civilních zaměstnanců. Nejvyšší britský poštovní úrad sice v roce 1942 vydal oficiální pravidla pro nakládání se zajateckou poštou (tzv. POW Post - Prisoners of War Post) na dálném východě, ovšem možnost komunikace zajatců s rodinami byla velmi omezená. Vedle úřadu, který pod japonským dozorem vedly v Singapuru Britové, pomáhal rovněž Červený kříž, YMCA a katolická církev. Mnoho dopisů však ke svým adresátům putovalo řadu let nebo nedošlo vůbec.

www.spm.org.sg
www.pennyblack.com
www.fullertonhotel.com
www.nhb.gov.sg

---

Další články v kategorii Reportáž

Za Oldřichem Pošmurným
Stampex, Philatex a česká stopa v londýnském Design museu
Investujte do sběratelství, vzkazuje nejbohatší veletrh na světě
MonacoPhil 2009 představil filatelistické rarity
Kosmonaut v Sindelfingenu a ráj sběratelů v Mercedes-Benz muzeu
Veletrh Modell - Hobby - Spiel ovládly trabanty a TT vláčky