14. ročník Sběratele tak patřil k nejúspěšnějším v historii veletrhu. Úspěšnou premiéru si letos odbyl Investor - veletrh investičních příležitostí do zlata, mincí, filatelie a drahých kamenů, který probíhal jako součást veletrhu Sběratel a zahrnoval mincovny a velké dealery z oblasti numismatiky a filatelie. Úspěch veletrhů Sběratel a Investor,jež jsou největším setkáním sběratelů ve střední a východní Evropě potvrzuje fakt, že pro příští ročník, který proběhne od 6. do 8. září 2012, si své místo v hale rezervovalo již nyní téměř 80 % vystavovatelů.

Samotné muzeum v Berlíně vlastní jednoho modrého a jednoho červeného Mauritia, k nim se přiřadí další po jednom exempláři z muzea Blue Penny v mauritijském hlavním městě Port Louis, dalšími známkami přispějí na setkání poštovní muzea v Haagu a Stockholmu. Samozřejmě nebudou chybět známky z alb britské královny Alžběty II. (jejího modrého Mauritia jsme viděli na Světové výstavě Praga před třemi lety) a z Britské knihovny. Dokonce někteří soukromí vlastníci přislíbili organizátorům, že jim zapůjčí své poklady. A tak lze očekávat, že známek bude ještě více než předpokládaných osmnáct.

Podle německého časopisu Briefmarken Spiegel, který je dlouholetým mediálním partnerem pražského veletrhu Sběratel, je na světě známo celkem 27 exemplářů obou známek. Po jedné jednopencové červené se však v roce 1907 slehla zem, takže v dnešní době se obecně hovoří o 14 zachovaných červených a 12 modrých Mauritiích.

Výstava bude obsahovat nejen samotné filatelistické skvosty, ale seznámí návštěvníky i s historií těchto známek, s jejich zkušebními nátisky, s rozvahou nákladů na tisk, a také s legendami a mýty, které je obklopují.

Setkání královen bude v Berlíně, který je vzdálen od Prahy pouhé tři hodiny jízdy po dálnici, ve dnech 2. až 25. září 2011. A náš veletrh Sběratel se koná ve dnech 8. až 10. září, takže pro ty ze zahraničí, kteří pojedou do Berlína, není nic těžkého zajet také do Prahy a naopak. Prostě - perfektní řešení především pro filatelisty ze zámoří jak důkladně využít pobyt v Evropě!

Více na www.museumsstiftung.de

Obr.01. Peridot, Smrčí u Semil.
Max. délka 10mm.

Na okraji lesní cesty klečel asi desetiletý chlapec a klacíkem soustředěně přehrabával drobný štěrk, kterým byla cesta poházená. Co chvíli některý kamínek vybral a vložil do krabičky. Byl horký letní čas, okolní borový les voněl tou charakteristickou vůní, kterou nelze zapomenout. Ticho narušoval jemným bzukotem jen poletující hmyz. V krabičce již bylo pár tuctů malých zelenkavých kamínků, velkých jen tak mezi dva dětské prsty. Většinou špinavě světle zelených, pár jich ale bylo pěkně průhledných, jakoby ze skla a ty měly pro chlapce přitažlivost malého pokladu z drahých kamenů, podobně jako na Obr.01. Nic jiného kolem něj v tu chvíli neexistovalo - netrpělivé pobízení rodičů dávno již zmizelo v dáli.

Důkaz, že lepší než bizarnosti, které vznikly během totalitních režimů, ničit, je udělat z nich zajímavou atrakci pro turisty a zpestření koloritu města, je nynější sídlo parlamentu v rumunské Bukurešti neboli tzv. Ceauşeskův palác. Druhá největší stavba na světě po americkém Pentagonu se nyní objevuje na sérii šesti poštovních známek, které vydala Rumunská pošta. Nová známka tak bude jistě nejen atraktivní raritou pro tematické filatelisty, ale také pro návštěvníky Bukurešti, kde je tzv. Bílý dům jasnou dominantou. Jen pro zajímavost, stavba, jejíž základní kámen byl položen v roce 1984 a nebyla prakticky dostavěna dodnes, má 12 nadzemních a 8 podzemních pater, protiatomový kryt a najdete v ní 900 lustrů a údajně až čtvrt milionu čtverečních metrů koberců.

Nejširší nabídku má samozřejmě Královská pošta a Královská mincovna. Royal Mail nabízí vedle oficiální známky celou řadu rarit včetně mincovních dopisů. Dopis s oficiální zlatou a stříbrnou medailí je stále ještě k dispozici, ale ten, jehož součástí je unikátní pětilibrová mince a byl vydán v nákladu 15 000 kusů, je už dávno vyprodán.

V dnešní době se kromě bezhotovostních plateb používají - což každý ví - mince a papírové peníze. Byly ovšem státy, kde papír byl dražší než ... například hedvábí. A tak místo papíru se platilo hedvábnými bankovkami. Vidět je můžete v muzeu v uzbecké Chivě, kde je zcela zachovalé opevněné město z XV. století pod ochranou UNESCO. Zaleťte se na ně podívat. Uzbekistán je nádherná země s neuvěřitelně zachovalými památkami a příjemnými lidmi, kteří nás stále mají rádi.

A propos: Víte vůbec, z čeho vzniklo české slovo platidlo? Údajně z plátěných šátečků, kterými se u nás platilo kolem roku 1000. Když u nás bylo plátno, proč by v Chivském chanátu na území dnešního Uzbekistánu nemohli mít hedvábí, že?