Jak poznat kvalitní drahý kámen a jak určit jeho cenu? Co znamenají odborné výrazy, které se v souvislosti s drahými kameny objevují i v našem seriálu? Právě na tyto otázky by měl odpověď aktuální díl nazvaný „Výklad odborných pojmů“. Stejně jako v minulých částech je text doplněn názornými příklady a zvlášť jsou zdůrazněny věci, o kterých si myslím, že by měly zůstat k zapamatování.
Granát jsem si v seriálu vybral na druhém místě proto, že k němu máme jako národ určitý vztah již z historických důvodů, v některých literárních pramenech je GRANÁT - PYROP jako náš národní drahý kámen také označován.
Předem upozorňuji, že zde nechci uvádět fakta, o kterých jsem přesvědčen, že jsou všeobecně známa, nebo která lze snadno vyhledat v dostupné literatuře. Jak jsem uvedl dříve, pokusím se, a to bude platit i pro další, později zde prezentované drahé kameny, aby uvedené informace poskytly čtenáři náhled, který k danému drahému kameni pravděpodobně ještě nemá a tím si doplnil či upravil vztah k němu.
Dokončením článku o Křemenu, a to včetně obrazových ukázek, navazujeme na první díl seriálu „Co byste měli znát ze světa Drahých Kamenů“, který by měl být fundovaným a přitom čtivým průvodcem po světě Drahých Kamenů pro laiky i zasvěcené. Příští měsíc se můžete těšit na povídání o Granátu.
Je třeba si uvědomit, že křemík (Si) spolu s hliníkem (Al) jsou nejčastěji se vyskytující prvky v kůře naší Země. Důsledkem toho je, že křemen (SiO2), spolu s nejpočetnější skupinou minerálů obsahující křemík (silikáty), je též jedním z nejčastěji se vyskytujícím minerálem, se kterým se můžete v přírodě setkat.
Je chemicky velmi odolný - rozpouští se jen kyselinou fluorovodíkovou (HF) a ta se v přírodě nevyskytuje, na vzduchu neoxiduje, takže z mateřského horninového prostředí vypadává v tom tvaru, v jakém se zrodil. Pouze transport pomocí větru, nebo vodního toku jej postupně zvolna obrušuje do oblázkových tvarů a postupně do drobných pískových zrnek.
Nahoru