Tento minerál má několik drahokamových odrůd s charakteristickými barvami. Mnozí laici sice jména těchto DK slyšeli, ale po zjištění, že se ve skutečnosti jedná o Beryl, jsou překvapeni. Téměř každá z odrůd má pro jejich gemologické atributy odedávna značné uplatnění ve špercích, vždy jako dominantní element. Pochopitelně jsou i vysoce ceněnou sběratelskou entitou, zvláště pak v případě zajímavých Inkluzí, nebo vzácného Asterizmu. K překvapivým faktům může patřit zjištění, že Smaragd není z této Berylové rodiny nejdražším členem, ale je to.... a to se dozvíte v průběhu tohoto textu, pokud u něj setrváte. Na převzatých obrázcích je uveden jejich zdroj, ostatní jsou mé vlastní výbrusy nebo suroviny.
Beryl opět patří mezi silikáty se složením Be3Al2Si6O18, spolu s Be se může vyskytovat proměnlivé nepatrné množství Na, Li, Ce. Se vzácnějším Fenakitem (Be2SiO4) je jediným zdrojem Berylia, které r.1798 objevil L.Vauguelin. Prvek Berylium je kov, jehož soli jsou velmi jedovaté. Používá se v metalurgii, sklářství, chemii, atomovém průmyslu, kosmonautice a při výrobě polovodičů, takže je více méně strategickou surovinou. Beryl jako technický minerál se v přírodě vyskytuje jako součást žilných i blokových Pegmatitů, kde s ostatními minerály může dosahovat značných až obřích rozměrů. Drahokamová kvalita zde není výjimkou. Přesto ale v Pegmatitech značných místních kubatur, pokud se vyskytuje, je většinou jen v mineralogické kvalitě. Též se vyskytuje v slídnatých břidlicích a v žilách hydrotermálního původu, častými společníky jsou Křemen a Živce. Jelikož jeho Specifická váha (S.G.) je vyšší než u Křemene, nachází se jako druhotný zdroj v náplavech a lze jej rýžovat. Jeho krystaly v naprosté většině mají tvar protáhlého šestibokého hranolu. V Česku je mnoho Pegmatitů, které
Beryl obsahují, jejich výskyt se váže hlavně na žulový pluton oblasti jižních Čech a Moravy, jako surovina Berylia byl těžen na ložisku Otov (výskyty též Meclov, Sobotín). V drahokamové kvalitě se vyskytoval v povrchových lomech nevelkého rozsahu v okolí Písku, jako Heliodor (v dobách první republiky nejlepší v Evropě, kromě Ruska), vzácně Aquamarin a ještě vzácněji Morganit. Ostatní drahokamové odrůdy u nás nalezeny nebyly. Nejbohatší a největší Pegmatity s Berylem jak technického, tak drahokamového použití, jsou několikakilometrové žíly v Mozambique v okolí střediska Nampula, odkud zde můžete vidět několik drahokamových ukázek suroviny i broušených kamenů. Počet a velikost výskytů Pegmatitů podobných kvalit je v Africe mnoho a stále nové se postupně objevují. Dalším kontinentem, kde byste určitě v tomto ohledu nalezli uspokojení, je Jižní Amerika, hlavně Brazilie a Kolumbie. Bohatá naleziště jsou v nyní téměř nedostupném Afghanistánu a Pákistánu, dále pak Madagaskaru, na Uralu v Rusku, Číně. Menší, leč proslavené lokality jsou v USA (Maine, Kalifornie, Utah, Jižní Dakota). Jistě je mnoho dalších i známých nalezišť, v Evropě na př. Ukrajina (Volyň) dříve s až několik set gramovými překrásnými Heliodory, vzácně Aquamaríny drahokamových kvalit, rovněž tak ojedinělé nálezy zelenavých Berylů ve Finsku (- přes 1000 g).
Nyní je již čas k představení jednotlivých drahokamových Berylů. Jsou to : Aquamarin, Heliodor, Morganit, Goshenit, Černý (Black) Beryl, Bixbit, Pezzotait a Smaragd a v tomto pořadí je představím podrobněji.
Patří sem všechny Beryly s modrým zbarvením, jak je již z názvu patrné. Spolu s Heliodorem je nejhojnějším drahokamovým Berylem. Přestože definice kvality modrého odstínu je pro Aquamarin stanovena, řadí se k tomuto názvu volně i všechny Beryly s modro-zeleným, žluto-zeleným a světle zeleným odstínem (také Zelený (Green) Beryl).
Čistota a sytost modrého odstínu je však vzácná a proto i cenná. Jednokarátový výbrus s nejlepší barvou má v současnosti cenu průměrně US$ 150 - 250. Jako ostatní drahokamové Beryly má Aquamarin tendenci k výskytu Inkluzí, v tomto případě ve formě dlouhých trubičkovitých vlásečnicových dutinek, rovnoběžných s delší osou krystalu. Tato skutečnost sice výslednou cenu snižuje, ale v praxi se toleruje, navíc je vítaným důkazem o přírodním původu a neupravenosti suroviny. Vzácně se vyskytuje efekt Asterizmu či Kočičího oka nebo jev dvoubarevnosti (bicolor).
K zapamatování : neobvykle zářivá, sytá a čistá modrá barva Aquamarinu vzbuzuje podezření - kámen mohl být podroben tepelné úpravě, může to být i syntetika Aquamarin napodobující (Beryl jako DK není masově syntetizován).
Je důležité nevystavovat Aquamarin slunečnímu světlu, neboť poté jeho barva nevratně bledne. Pokud broušený kámen nemá hojnější praskliny, snáší dobře čištění v ultrazvuku a teplé lázni s mýdlem nebo saponátem, parní očista se nedoporučuje. Nejznámějším producentem tohoto DK je Brazilie, kde byl r.1910 ve státu Minas Gerais nalezen krystal nejvyšší kvality s váhou 110,5 kg, což zde není ojedinělé. Brazilie též poskytuje kvalitní modrý odstín s charakteristickým obchodním jménem „Santa Maria“ (nyní i v Mozambique). V současnosti je produkce tohoto DK značná z lokalit popsaných výše. Podobné DK : Topaz, Zirkon, Turmalín a modrý přírodní i syntetický Safír, lacinější Topaz je často podvodníky za Aquamarin vydáván. Odlišení od těchto možností není pomocí proměření optických vlastností obtížné.
Již z názvu můžete odvodit, že se jedná o sluneční nebo zlatou žlutou barvu tohoto DK, který byl poprvé nalezen r.1910 v Namibii, lokalitě Rössing (zde též drahokamový Růženín s nejlepší barvou na světě). Sytý a čistý odstín je vzácný, v porovnání s Aquamarinem je ale průměrná cena takového kamene o váze 1ct nižší - US$ 80 - 150.
Odchylka v barvě se toleruje jen s nepatrnou přítomností zelené, slovně vyjádřeno, může být za Heliodor považován i Beryl s barvou zeleno-žlutou, podobnou barvě olivového oleje.
Frekvence výskytu Inkluzí je přibližně stejná, jako u Aquamarinu, kromě trubičkovitých útvarů se lze často setkat i s drobnými dutinkami (negativní krystaly), někdy vyplněnými zcela nebo částečně kapalinou (libely), drobnými prasklinkami, méně často se světle i tmavě zbarvenými vtroušenými cizími minerály. Ve srovnání s Aquamarinem je praktická tolerance k Inkluzím v tomto případě o něco přísnější. Ze vzácných efektů se může vyskytnout spíše jen dvoubarevnost, citlivost ke světlu a čistícím metodám je podobná s Aquamarinem. Zahřátím na teplotu okolo 600 °C většinou se stane bezbarvým, u některých lokalit však přechází do světle - tmavě modré, která se po radiačním ozáření vrátí na původní žlutou barvu. Tato skutečnost nasvědčuje tomu, že u Heliodoru se s tepelně upravenými kameny pravděpodobně nesetkáte.
Podobnými DK jsou Citrin, Apatit, žl. Safír, Ortoklas, Labradorit, žl. Topaz, Turmalín a mnohé syntetické imitace - rozlišení není proměřením optických vlastností obtížné. Výskyty v přírodě jsou stejného charakteru, jako u Aquamarinu, převážně vázané na Pegmatity. Naše Heliodory z okolí Písku mají podobný charakter povrchu krystalů, jako je tomu u Volyňských výskytů na Ukrajině (v celkové stavbě krystalů jsou ale diference, dovolující rozeznání obou lokalit). V současnosti Písecké možnosti nálezů spadají spíše do možností teoretických, Volyňské je možno pravděpodobně nalézat stále, chybí však informace o těchto možnostech, a kdyby některý ze čtenářů těchto řádků měl seriózní možnost navázat kontakt s místními početnými Volyňskými Čechy v tomto smyslu, nechť dá prosím o sobě vědět.
Poprvé nalezen počátkem 20.století v Kalifornii, USA, zpopularizován a do klenotnické praxe uveden G.Kunzem z Tiffany & Co. a jím pojmenován podle amerického finančníka J.P.Morgana, sběratele DK. Oproti předcházejícím druhům je Morganit se svou růžovou až broskvovou barvou mnohem vzácnější, byť pochází ze stejných podmínek vzniku a často se i s Aquamarinem a Heliodorem nachází společně. Průměrná současná cena nejlepší barvy kamene o váze 1ct je US$ 130 - 400.
Zahřátím na 450°C se eliminuje případné žluté zbarvení a tak se růžový odstín prohloubí - vylepší. Není to ale příliš zavedená praxe, Morganitu v gemologické kvalitě není ve srovnání s předchozími mnoho, velmi často obsahuje plynové Inkluze nebo dutinky negativních krystalů a to jej naštěstí z teplotních úprav diskriminuje (expandující plyn zvýšením teploty surovinu rozpraská). Významnými lokalitami a dodavateli kvalitní suroviny jsou Brazilie, Madagaskar, Mozambique, Namibie, Afghánistán a Rusko.
V Čechách je teoretická možnost nálezu Morganitu v drahokamové kvalitě jen v místech bývalé těžby Pegmatitů u Písku. Největší vybroušený Morganit 598,70ct z Mozambique je ve sbírce British Museum. Pro čištění se u něj doporučuje jen vlažná mýdlová voda s použitím měkkého štětce nebo kartáčku.
Goshenit - zcela bezbarvý Beryl dostal jméno po lokalitě prvního nálezu v Pegmatitu na farmě Barrus v Goshenu, okresu Hampshire ve státu Massachusetts, USA. Tak je to přesně. Z hlediska uplatnění jako DK ve šperku to je výjimečná událost, v absolutní bezbarvosti je však vzácností, kterou sběratelé dovedou ocenit. K tomuto pojmenování se člení i takové Beryly, u nichž lze postřehnout jen mizivý, téměř na hranici rozeznatelnosti nějaký barevný nádech, který v této malé intenzitě nedovoluje zařazení do kategorie příslušného druhu Berylu.
Cena broušeného kamene o váze 1ct se pohybuje v rozmezí US $ 25 - 35. Jeho krystaly nedosahují zvláštních velikostí individuí, spíše vytváří drůzy menších krystalů. Často je těžce zasažen Inkluzemi minerálů, které mohou vytvářet zajímavé kombinace. Vzhledem k absenci barevnosti může být snadno přehlédnut v důsledku záměny s Kříšťálem nebo jinými
bezbarvými DK. Naleziště : Pákistán (spolu s Aquamarinem), Elba, Namibie, Brazilie (Minas Gerais), Burma, Tibet, Čína (Siechuan). Protože Goshenit není šperkově ani cenově příliš zajímavý, nehrozí zde nebezpečí ze strany jeho nahrazování úpravami nebo syntetikami. Může být však použit jako základový materiál pro povrchové barevné „zušlechťění“ s úmyslem vydávat jej za jiný barevný Beryl.
Černý Beryl je kuriozitou a doposud mu nikdo nevymyslel nějaké zvláštní jméno. Není
černý, v podstatě se jedná o bezbarvý, nebo slabě zabarvený Beryl s pravidelně rozptýlenými, drobnými tmavými Inkluzemi, které navozují dojem šedě až černě zbarveného kamene. Jsou-li Inkluze velmi jemné, jednotlivě nerozeznatelné, neztrácí se podstatně Brilance a pokud Inkluze jsou orientovány podle některé z krystalových os Berylu, může se objevit i efekt Kočičí Oko.
Výskyty této drahokamové odrůdy Berylu byly popsány z Brazilie, na obrázku je exemplář z Mozambique, oblast Alto Ligonha. Poplést si jej můžete pravděpodobně s některou odrůdou Živce, při pochybnostech určení tuto práci ale svěřte některému odborníkovi. Jedná se o typicky sběratelskou záležitost s možným uplatněním v zakázkovém šperku, s cenou za 1 ct v rozmezí US$ 300 - 400.
Bixbit obdržel jméno po americkém sběrateli jménem Manyard Bixby v r.1904, ale jako Beryl byl identifikován až v r.1971. Je červený, také je znám pod označením Červený Smaragd (jméno nesprávné), a tuto barvu způsobuje mangan (Mn), který v chemickém vzorci nahrazuje beze zbytku hliník (Al). Vyskytuje se na několika malých lokalitách na západě USA (Utah, Wah Wah Mountains) a pravděpodobně jedné lokalitě Mexika. Na lokalitách v Utahu byl v minulosti prováděn vrtný průzkum, který potvrdil ekonomické zásoby tohoto DK.
Podle výsledků byla zahájena i hlubinná těžba, vystřídalo se zde více podnikatelů s různými výsledky. V r.1996 bylo vytěženo 83 kg Bixbitů, z nich vybroušeno 693 ct kamenů pro šperkové i sběratelské použití. Mateřskou horninou jsou křemenem bohaté vulkanické horniny (ryolity), ve kterých se kromě jiných minerálů nalézají Topaz, Živec, Spessartin někdy též jako DK. Je extrémně vzácný, jeho použití je z těchto důvodů určeno rovnoměrně pro šperk i sběratele.
Váha průměrně kvalitního facetovaného kamene doposud nepřekročila 3 ct (největší, ale velmi nečistý má 8 ct) a pokud se vyskytne výbrus o váze 1 ct, pak jeho cena se pohybuje okolo US$ 10 000,- , průměrná váha výbrusů je 0,15 ct. Proto, jak jsem naznačil v úvodu, jedná se o mnohem dražší odrůdu Berylu než je Smaragd. Měřítkem vzácnosti a vizitkou mohovitosti je statistický údaj, že ze 3 milionů žen pouze jedna z nich vlastní nějaký šperk s jedním 0,8 ct Bixbitem a z 50 milionů jedna žena se může chlubit malým náhrdelníčkem s Červenými Smaragdy. Nemá ustálený barevný odstín, převažuje červená a nejhledanější je odstín přirovnávaný k „Fruit Bubblegum“ - růžová ovocná žvýkačka. Protože podobně jako Smaragd oplývá častými Inkluzemi a prasklinkami, je v GIA tabulce Inkluzí zařazen jako TYPE III.
Bixbit - barevné odstíny, nejlepší označen žlutou tečkou
Pezzotait byl pojmenován po italském geologovi a mineralogovi jménem Federico Pezzotta hned po jeho objevu r.2003 v pegmatitu na Madagaskaru. Jeho chemizmus se vyznačuje přítomností Cesia (Cs) a o jeho barvě se dá jednoduše říci, že je růžová. Později byl Pezzottait nalezen ještě v Afghanistánu, provincie Konar, Deva Mine.
Bixbit od Pezzottaitu lze odlišit jednak tvarem krystalů (pokud je surovina obou v krystalované formě) - Bixbit tvoří šestiboké sloupečky, Pezzottait trigonální krystaly, je-li možno měřit Index Lomu (R.I.), pak Bixbit má tuto hodnotu = 1,567 - 1,580, Pezzottait = 1,601 - 1,620. Jako Bixbit je velmi vzácný se sběratelským uplatněním, ve šperku pravděpodobně použitý jako extra speciální zakázka a jeho ceny budou v podobných, ne-li vyšších relacích, jako u Bixbitu.
Autor: Karel Mařík
marik@chello.cz
www.GemsMarik.com
Příště Beryl jako DK - Smaragd
Předchozí díly seriálu:
Drahý Kámen - oceňování a výklad odborných pojmů
Peridot jako Drahý Kámen
Hedvábné bankovky v Chivě
Aragonit jako Drahý Kámen
Úmyslné zničení stříbrných mincí
SPINEL jako Drahý Kámen
Diamant nejen jako Drahý Kámen část 3
Diamant nejen jako Drahý Kámen část 2
Diamant nejen jako Drahý Kámen
Beryl - Smaragd jako Drahý kámen
Nahoru