Sběratel.info

Diamant nejen jako Drahý Kámen část 2

Diamanty Sibiře, Diamanty Česka, Harry Winston - Král Diamantů, jak se Diamanty oceňují, Diamanty syntetické, imitace Diamantů - to je obsah dalšího pokračování dílu Diamant nejen jako Drahý Kámen ze seriálu Co byste měli vědět o Drahých Kamenech a není to díl poslední, co se Diamantů týká.

Současně dovolte, abych Vás pozval na svůj stánek na veletrhu Sběratel, který bude mít číslo 112, kde bude také fungovat bezplatná poradenská služba a oceňování Minerálů, Drahých Kamenů a Šperků.

 

Muž jménem Vladimír S.Sobolev, profesionální geolog a akademik, mohl možná z dálky vypadat docela dobře nějak tak, jako na fantomové podobence na Obr.1. Přes veškeré úsilí jsem fotografii s ním nenalezl ani v bohatých zdrojích Internetu (ani v ruskojazyčných odkazech), i když je nepravděpodobné, že se nikdy nefotografoval. Absence fotografií a podrobnějších dokumentů s touto a podobnou tématikou z tehdejšího SSSR je příznačná a proto i níže uvedené dobové záběry jsou vzácné. V tuhých režimech pod taktovkou despotů se úspěch jednotlivce neodpouští a takový člověk, pokud naivně zůstává a prosazuje svou myšlenku nebo se vzpírá, vystavuje se i nebezpečí života, což známe i ze současnosti u nás. Jemu se to nejhorší naštěstí nestalo, zemřel civilně v Novosibirsku 3.ledna 1982 ve věku 74 let.

Tento pravděpodobně apolitický člověk byl ve třicátých létech 20.století posedlý myšlenkou, že horniny sibiřského štítu spolu s doprovodnými minerály jsou si s horninami jihoafrického štítu tak podobné, že by bylo nanejvýš nepravděpodobné, kdyby ve výčtu těchto shod, chyběl právě výskyt Diamantu. Měl pravdu. Prosadil průzkumnou expedici, která Diamanty nalezla nejprve v náplavech přítoků řeky Leny v západním Jakutsku a později v letech 1947 - 1956, již bez něho a pod vedením jiných spolehlivých pracovníků, byly nalezeny i hostitelské primární horniny Diamantů stejného složení jako jihoafrické, tedy rovněž Kimberlitové trubky.

Vyhledávací průzkum byl veden v krutých přírodních podmínkách, v panenské přírodě, široko daleko neobydlené, při teplotách v létě až 40 °C a s doprovodem miliard komárů a muchniček, v zimě až -60 °C (někde až -70 °C), rozdíl tedy 100 °C (Obr.2).

V tehdejších dobách SSSR draze dovážel veškerou potřebu technických Diamantů, jednotlivé výskyty na Urale nestály za řeč, takže hledání ložisek Diamantů dostalo prioritu neboť se jednalo o prvořadou strategickou surovinu, což platí dodnes. Do r.1957 bylo v západním Jakutsku objeveno více než 500 Kimberlitových výskytů. Pravda, Diamantonosných jich bylo jen několik desítek a těžitelných v té době okolo deseti, ty však byly tak bohaté, že v r. 1970 se tehdejší SSSR stává třetím největším světovým producentem Diamantů na světě - technických i drahokamových. Jako v Jižní Africe dostávají se do povědomí odborníků pozvolna a s váháním jména nových významných dolů v Jakutsku : Internacionalnaja, Mirnyj (Obr.3+4, roční výnos 2 miliony ct, nyní mimo provoz), Udačnaja (nejproduktivnější důl), Jakutskaja, Zarnica, Dalnaja, Ajkal a další. Dřívější Jakutská ASSR, nynější Republika Jakutská-Sacha s dosud právně nerealizovanou suverenitou z r.1990 se podílí v rámci Ruska na 99% produkce Diamantů, 33% stříbra, 24% zlata, 100% antimonu, nemluvě o ne nevýznamných produkcích uhlí, zemního plynu, dřeva a j., vše s tvrdým dopadem na ekosystém přírody.

 

Odhadem zde bylo doposud vytěženo 332 mil. ct, současná roční produkce je odhadem 10 - 12,5 mil. ct Diamantů. I když pro těžbu i zpracování Diamantů je přibližně každé 3 roky obnovována smlouva o kontrole ze strany koncernu De Beers, existuje v této oblasti velká neprůhlednost v exportu Diamantů drahokamové kvality jak surových, tak broušených. Historický vývoj, role i současné postavení De Beers je natolik zajímavý, že stojí za trochu pozornosti - později se můžete s tímto tématem též seznámit ve třetím díle pokračování o Diamantech.

Pro splnění povinnosti historického přehledu výskytu Diamantů nemohu vynechat tři Diamanty české, nalezené v tehdy těžených (asi 1875-1920) štěrcích Granátu - Pyropu (tzv. Český Granát) v lokalitách Podsedice a Chrášťany na jižním okraji Českého Středohoří, největší o váze přibližně 0,29ct.

 

Právě proto, že ani jeden nebyl nalezen přímo in situ, ale až později při třídění Pyropového výnosu zpracovaných štěrků, je o jejich nálezovém původu určitá pochybnost. Po 2.světové válce tento nález zaznamenali sovětští geologové a ještě před objevením jakutských nalezišť iniciovali u nás v této oblasti průzkum, zaměřený na výskyt a případnou těžbu Diamantů. Žádný Diamant se zde však již nenašel (alespoň nám o nich neřekli), sovětští odborníci záhy rychle odcestovali na Sibiř na nově objevená nadějná pole a již se nevrátili. Zbyl po nich problém - jsou zde další Diamanty, alespoň jako mineralogické výskyty ? Neboť jeden poznatek byl učiněn : jsou identifikovány minimálně tři výchozy trubek hornin, podobných Kimberlitům a tudíž je i možné, že předešlé nálezy českých Diamantů z těchto hornin pocházejí. I samotné České Granáty - Pyropy mají původ v těchto horninách a na všech světových primárních nalezištích Diamantů v Kimberlitech jsou Pyropy charakteristické a nepřehlédnutelné. Stálo by za pozornost, kdyby i jen amatérský mineralog se otázce případné přítomnosti Diamantů v této oblasti věnoval a přispěl ke konečnému verdiktu - pravděpodobnost nálezu našeho Diamantu in situ je dosti značná (Obr.5).

S Diamanty je možno se vzácně setkat v železných meteoritech, ovšem jen v mikroskopických rozměrech. Jsou tedy původu mimozemského a mají význam jako vědecký a sběratelský materiál, možná i s raritním šperkovým použitím.

Muž na obrázku 6, jménem Harry Winston se narodil r.1896 v New Yorku. Jeho otec Jacob byl klenotník a díky poctivé práci se r.1890 vzmohl na otevření obchodu lepší kategorie na Manhattanu. Harry byl tedy již od dětství obklopen šperky a to ne ledajakými. Dá se říci, že to na něj vliv rozhodně mělo a to po celý zbytek života. Ve 14 letech s otcem odchází do Los Angeles, kde se oběma daří tak dobře, že Harry ve svých 24 letech se vrací zpět do New Yorku s prostředky, pověstí a nepochybně i konexemi, založit svou první společnost „The Premier Diamond Company“. DIAMANTY ! To je to, co jej fascinuje, to je jeho hobby, pro které chce žít. Jenže i pro již známého a jistě bohatého mladého muže přece jenom trochu nákladný koníček nad současné poměry. Protože však má vizi s pevným cílem a jeho podnikání je bez výtek precizní, vydělává postupně peníze jak svojí autorskou šperkovou tvorbou, tak nákupem a prodejem šperků, které shledává něčím výjimečným, originálním. Znamenitě využívá různých rodinných výročí a příležitostí majetných a vlivných osob i rodin k úspěšnému nabídnutí a prodeji takových exemplářů, které se k té které události přímo nabízejí. Je kultivovaný a ceny má úměrné kvalitě a proto se stává známým a vyhledávaným. Kariéru šperkaře již světové pověsti nastupuje r.1930 koupí sbírky úžasných klenotů z majetku „Lucky“ Baldwina. Prestiž v oboru si upevňuje r. 1935 v Londýně koupí jednoho z největších světových surových Diamantů (726ct), jenž je znám pod jménem Jonker (Obr.7.). Je jeho prvním velkým Diamantem, je proto pochopitelné, že se s ním loučí nerad a za dlouho. Nakonec po přebroušení (na 125,35ct) jej r.1951 prodává egyptskému králi Faroukovi, od nějž jej později získala královna Ratna z Nepálu a poslední jeho známá stopa končí r.1977 na aukci v Hong Kongu - současný majitel je neznámý.

Během života obchodníka a klenotníka Harry Winstona prošlo jeho rukama, nebo se stalo jeho majetkem na 60 nejznámějších světových Diamantů, takže jeho sen či touha dotýkat se význačných Diamantů se určitě splnila (několik z nich na obrázcích 8/1-14).

 

 

 

 

 

 

Jako vedlejší produkt této vášně po sobě zanechal významné změny ve šperkařských technologiích a tvorbě designu šperků, převážně komponovaných společně z Diamantů, Rubínů, Smaragdů, Safírů, Perel a Platiny. Vlastnictví některého z jeho vlastních originálních šperkových exemplářů je považováno za známku bontonu. Otevřel presentační obchod v 718 Fifth Avenue v New Yorku (Obr.9, doposud prosperující), salony v Ženevě a Paříži, r.1960 vystavoval v Louvru. Nezapomněl ani na dřívější pobyt v Kalifornii, neboť hollywoodské filmové hvězdy nakupují šperky téměř výlučně u něj. Jako dar americkému národu věnoval do expozic Smithsonian Institution významné Diamanty Hope, Portuguese a Oppenheimer. Zemřel r.1978 jako uznávaný „King of Diamonds“.

Předsedou a presidentem správní rady Harry Winston, Inc. se stává jeho syn Ronald Winston (*1941), který v tradicích otce úspěšně pokračuje : r.1980 je založena každoroční tradice propůjčování šperků pro účastníky vyhlašování Academy Awards - Oskary (1998, Gloria Stuartová za roli ve filmu „Titanic“, náhrdelník z modrých Diamantů v rekordní ceně US$ 20 000 000, kromě toho Diamantové náušnice v ceně US$ 350 000 a Diamantový prsten za US$ 425 000), r.1986 otevřen salon v Bewerly Hills, r.1988 v Tokiu, r.1996 výstava v Pekingu, kde 30 000 lidí (tak málo?) z celé Číny shlédlo to nejlepší ze sbírky šperků Harry Winstona. Smithsonian Institution otevírá r.1997 Harry Winston Gallery s doklady o jeho životě, stálou výstavou darovaných šperků a ústřední expozicí s Diamantem Hope (Blue). Krátká historie Hope Diamantu : jako „Oko boha Šivy“ se jej r.1642 v JZ Indii zmocnil francouzský cestovatel - dobrodruh Jean-Baptiste Tavernier, vážil 112,50ct (Obr.10.).

 

Jak se traduje, krádež způsobila „prokletí“ pro všechny další vlastníky Diamantu : Ludvík XIV umírá na neštovice, hraběnka Du Barry byla sťata za francouzské revoluce, rovněž tak Ludvík XVI a Marie Antoinetta (Obr.11.), baron Henry Hope a jeho následníci skončili též tragicky, Habib Bey se svou rodinou se utopil při námořním neštěstí. Evalyn W.McLeanová (Obr.12.) koupila Diamant r.1910 od klenotníka P.Cartiera - její devítiletý syn byl zabit autem, manžel se zapletl do skandálu a rozvedli se r.1929, umírá r.1946, rovněž dcera ve věku 25 let na předávkování narkotiky. Sama umírá r.1947. Spolu s dalšími kameny koupil Hope r.1949 H.Winston za více než 1 milion dolarů a r.1953 jej daroval do Smithsonian Institution - pro jistotu ? (Obr.13.).

 

 

Jak se stanovuje kvalita a cena Diamantu dnes:

4C`s

Tato na pohled nesrozumitelná kódová kombinace má ve spojení s Diamanty pro odborníka jednoznačný výklad : Color (barva), Clarity (čistota), Cut (výbrus), Carat (váha ct), tedy čtyři parametry jakosti Diamantu, podle kterých se stanoví jeho cena. Na této nomenklatuře je založeno stanovení kvality a ceny i ostatních, tzv. Barevných Drahých Kamenů.

Na začátek je třeba poznamenat, že se vychází z nastavené maximální ceny za předpokladu, že všechna „C“ dosahují nejvyšších kvalit. Tyto obchodní maximální ceny (odvozené specialisty z průměrných zobchodovaných cen renomovaných obchodníků), z dlouhodobého pohledu neustále zvolna rostou, což je důsledek faktu, že v přírodě jednou sebraný Diamant (či jiný Drahý Kámen) pro lidstvo v dohledné době tam znovu nevyroste a jejich relativní zásoby tedy klesají. Na jejich kolísající trend mají vliv různé vlivy, ku příkladu před Vánoci stoupají ceny v nižších váhových kategoriích, módnost některé váhové, či barevné kategorie odvozené z nákupu některé VIP, či známé herečky, herce ...

Celosvětovým standardem pro stanovení těchto cen je americký Martin Rapaport - Rapaport Diamond Report (Obr.14), který poskytuje za úplatu ceníkové tabulky s frekvencí dle vyžádání. Tabulka je již rozpracována ve třech kvalitativních kategoriích : Clarity (čistota suroviny), Color (barva) a Carat (váha ct), kde každé z hledisek je tříděno podle používaných nomenklaturních pojmenování a zvyklostí. Kromě toho tabulky se poskytují i na různé typy výbrusů, základem je Standard Round Brilliant (kulatý Briliant, moderního provedení). K určení koeficientu ceny za Cut (kvalitu výbrusu) se používá zvláštních popisných tabulek, kde za zjištěné chyby se odpočítávají dílčí procentuální položky z dříve zjištěné Rapaport ceny.

V současnosti lze na několika specializovaných portálech sítě Internet nalézt ceníkové tabulky, velmi podobné Rapaport Diamond Report. Některé z nich jsou i zdarma. V porovnání s Rapaportem k ceně jednotlivých váhových i ostatních parametrů většinou dospívají použitím aktuálních informací od vybraných obchodníků za určitý jednotný čas. To má výhodu ve větší aktuálnosti poskytnuté informace, nevýhodou ale je, že v krátkém období nemusí dojít ke statisticky požadovanému počtu prodejů v některých kategoriích, takže cenová informace v požadované kategorii absentuje. Nemusí to být až tak příliš na závadu, obchodníci nebo znalci si starší vydání archivují, takže hledanou cenu pravděpodobně naleznou a i když není právě aktuální, fatální chybu v ceně neučiní.

 

Color (barva)

I na pohled pro laika bezbarvý Diamant má velmi pravděpodobně určitý odstín, porušující jeho předepsanou kvalitu bezbarvosti. V současnosti nejpoužívanější stupnicí pro informaci o barvě Diamantu je stupnice GIA (Gemological Institute of America). Nejlepší možná bezbarvost je vyjádřena písmenem „D“, s postupující přítomností jakéhokoliv zabarvení (většinou nažloutlá) následují další písmena anglosaské abecedy, takže písmeno „Z“ by se zdálo být jako úplně nejhorší možnost. Není tomu tak, neboť tomuto písmenu, díky největšímu nasycení zbarvení, přísluší termín „Fancy Color“, tedy něco jako živá, zářivá barva (Obr.16.) a podle intenzity dělí se na 3 (4) oddíly. Takto zbarvené Diamanty jsou vzácné, jejich cena při srovnatelných ostatních parametrech s bezbarvými několikanásobně převyšuje cenu bezbarvých. Klenotnicky využitelné bezbarvé Diamanty jsou s barvou v rozmezí D - N. Zjištění barvy se provádí buď laboratorně kolorimetrem, v poslední době pro obchodní účely jsou dostupné i komerční kolorimetry (velmi drahé), v praxi postačuje srovnávací stupnice, vyrobená z imitace Diamantu (Cubic Zirconia, Obr.15.). Komparace - srovnání a zjištění barvy Diamantu děje se pouhým okem, při normovaném osvětlení a zvláštní technikou pozorování, a jak jsem nedávno zjistil, někteří naši znalci a laboratoře nemají o těchto podmínkách ani potuchy, ač poměrně drahou srovnávací sadu vlastní. Nesprávným použitím dochází tak k naprosto chybným výsledkům až s katastrofálním dopadem na odhadní cenu Diamantu.

 

Pro účel stanovení přesných Barev zbarvených Diamantů (Fancy Color), slouží výborný nápaditý software GemePro + GemePrice původem z Izraele, který vznikl spoluprací s americkou GIA (je univerzální a komplexní informace s cenami poskytuje pro barevné Drahé Kameny - blíže na www.GemsMarik.com).

 

Clarity (čistota suroviny)

Každý Drahý Kámen, Diamant nevyjímaje, se díky svému vzniku v přírodě nevyskytuje absolutně bez vnitřních kazů různého vidu. Měřítkem pro pozorování a zjištění míry výskytu těchto vad, kterým se říká Inkluze, se stala hranice zvětšení při pozorování a to 10x (platí i pro ostatní DK a bližší naleznete v dílu : Drahý Kámen – oceňování a výklad odborných pojmů). Vady v Diamantu jsou nejčastěji ve formě drobných vtroušených lupínků nebo zrnek Grafitu či jiných minerálů, plynových bublinek, kapalných uzavřenin, prasklinek, viditelných rovin nepravidelného růstu krystalu a j. Není-li nic zjištěno při tomto zvětšení, platí, že surovina je bezvadná, třebaže při 30x zvětšení by bylo možno ledaco identifikovat. I když pro hrubou orientaci stačí dobrá lupa a osvětlení, pro kvalifikované stanovení tohoto parametru je nutno použít gemologického mikroskopu se speciálním způsobem osvětlení kamene (Dark Field Illumination, nebo flexibilního místního osvětlení - světlo není ani dopadající, ani procházející, ale vniká do objektu obvodově šikmo zdola). Výsledkem je komplexní viditelnost všech vnitřních nečistot a chyb v surovině kamene, aniž je oko pozorovatele oslněno. Stupnice pro Diamanty (pro ostatní Drahé Kameny je odlišná), rovněž v nomenklatuře GIA je následující :

F, IF	VVS1-2	VS1-2	SI1-3	I1-3
Flawless (bezvadný), nebo Internal Flawless (vnitřně bezvadný). První pro případy, kdy je i provedení výbrusu bezchybné	Very Very Small. Velmi, velmi malé Inkluze, dělené na 2 pododdíly.	Very Small. Velmi malé Inkluze, dělené na 2 pododdíly.	Small Inclusion. Malé Inkluze, dělené na 3 pododdíly.	Imperfect. Nedokonalé, špatné, dělené na 3 pododdíly.

 

Cut (kvalita výbrusu)

Pro stanovení tohoto parametru je třeba vyšetřit výbrus z několika hledisek :

1. 1. - kvalita vybroušení Diamantu podle optických zákonitostí - musí být splněno dodržení úhlů jednotlivých facet s určitou tolerancí, aby výbrus měl Brilanci (hra vnitřních odrazů) a Disperzi (hra barev rozkladem světla).
2. 2.- kvalita dodržení symetrické geometrie výbrusu, která je tabulkově dána v určitých tolerancích.
3. 3.- technické provedení vybroušení a vyleštění. Hodnotí se zejména stopy po broušení a leštění, přítomnost výskytu přírodních zářezů, ostrůvků a tzv. přírodních a extra facet, dále se hodnotí provedení Rondisty a velikost Kaletky.

Stupnice, používaná prakticky beze změny dlouhá léta ve světovém obchodě je jednoduchá (i když se díky zlepšeným vyšetřovacím možnostem v poslední době rozšířila o jeden stupeň) :

A - Excellent	B - Very Good	C - Good	D - Fair	D - Poor
Podle tabulek úplně bez vady.	Podle tabulek jen s 1-2 nepodstatnými vadami.	Podle tabulek s více než 2 vadami pouhým okem neviditelnými.	Podle tabulek s vadami, viditelnými i pouhým okem, ještě použitelný.	Podle tabulek s těžkou vadou, nebo mnoha drobnějšími viditelnými. Kámen přebrousit, pokud lze.

Protože jednotlivé nedostatky jsou měřitelné a zjistitelné pomocí doporučených přístrojů, jsou v tabulkách exaktně popsány spolu s dopadem na cenovou redukci.

 

Carat (váha ct)

Tento poslední parametr je nejsnáze zjistitelný, v současnosti měřitelný pomocí digitálních elektronických vah mnoha výrobců. Minimální rozlišovací schopnost musí být 0,01ct, pro požadavky přesných měření 0,001ct, další technické parametry pro vážení specifikují národní normy pro toto odvětví. Rapaport rozděluje ceny Diamantů do mnoha váhových kategorií, začínajících od 0,01ct a končící 6,00ct, ceny Diamantů nad touto hranicí se stanovují již jen individuálně.

 

Diamanty syntetické a Imitace Diamantů

Diamant jako přírodní analogon byl poprvé synteticky vyroben ve Švédsku a USA r.1955 v technické kvalitě, v drahokamové pak r.1970. Syntéza technických Diamantů se již stala rutinní v mnoha státech světa, Diamanty drahokamové kvality a v použitelných tvarech a velikostech zvládají postupně další a další výrobci. Výsledkem tohoto snažení jsou kameny v barvě žlutavé, někdy i téměř bezbarvé, ve velikostech nepřekračujících první jednotky ct. Přírodní kameny jsou tedy pro šperk stále dosažitelnější než tato syntetika, která je spíše raritou ve větších velikostech (Obr.17.). V poslední době se v tomto odvětví často popisují nové techniky i technologie. Je to přitažlivé, kdo by nechtěl zbohatnout na Diamantech, „upečených“ doma, když jejich těžba nezřídka v krutých přírodních podmínkách, úprava a selekce rubaniny a bezpečnostní opatření na dlouhých cestách ke spotřebiteli jsou tak drahé. Kromě již vyzkoušených klasických metod, založených na přeměně Uhlíku velmi vysokým tlakem při velmi vysokých teplotách při velmi vysokých nárocích na chemickou čistotu prostředí (to vše je též velmi, velmi drahé), přicházejí na scénu metody, používající jako zdroj Uhlíku plynný Metan při teplotách a tlacích, které již nejsou velmi vysoké. Krystal Diamantu se pomalu, pomaličku líhne z matečného Diamantového drobného „podkladku“, jako kuře ve vajíčku. Protože technické vybavení tohoto způsobu pěstování Diamantů není zdaleka tak náročné a mohutné, jako u předešlé techniky, mohou se prostředky investovat do většího počtu těchto „líhní“. Tento popis je pro lepší představu podán populární formou, stále zde zbývají detaily, které poskytují výtěžnost jen do určité velikosti a také dosažená kvalita bezbarvých kamenů je více méně dílem náhody. Zbarvené (Fancy Color) Diamanty se též podařilo syntetizovat a paleta jejich barev se rychle rozšiřuje, což lze pozorovat v nabídkách prestižních klenotníků.

Jinou otázkou jsou Imitace, náhražky Diamantů. Jsou to materiály jak přírodní, tak syntetické, které svojí Barvou, Brilancí a Disperzí, způsobem vybroušení a aplikací snaží se Diamant napodobit. Účelem Imitace Diamantu je buď umožnění tvorby bižuterních šperků levné kategorie, nebo nečistá spekulace, kde se tyto materiály nabízejí jako přírodní Diamanty, což je jako každá krádež trestné. Děje se tak nejen v oblasti Diamantů, ale v mnohem větší míře v oblasti všech ostatních barevných Drahých Kamenů. Jako Imitace Diamantu se nejčastěji používají následující materiály : Zirkon bezbarvý (přír.), Safír bezbarvý (přír., synt.), Spinel bezbarvý (přír., synt.), Kříšťál (přír., synt.), Cubic Zirconia - CZ, hromadná produkce (synt.), Stroncium Titanát (synt.), Gadolinium Gallium Granát - GGG (synt.), Yttrium Alluminium Granát - YAG (synt.), Rutil (synt.), Sklo (synt.). Zvláštní a nový materiál syntetického původu, imitující Diamant je Moissanit (chem. SiC), vyrobený r.1997 firmou C3 Inc., USA. Jeho optické a fyzikální vlastnosti jsou srovnatelné s Diamantem, záludností je fakt, že má blízký index tepelné vodivosti s Diamantem a proto jej základní tester na tepelnou vodivost určí jako Diamant. Naštěstí jej od Diamantu odliší i poučený laik, vyzbrojený dobrou lupou. Moissanit je opticky dvojlomý (Diamant jednolomý), při pohledu do něj šikmo shora se odrazy od jednotlivých vnitřních facet jeví zdvojené a i další spolehlivé, od počátku dobře známé testy jsou z kategorie „For Dummy´s“. Krom toho jsou již nabízeny tepelné testery, které Moissanit od Diamantu více méně spolehlivě odliší. Doposud trh nezaznamenal ohrožení v tomto směru, ač se o tom snažili naší veřejnost před časem přesvědčit někteří „profesní odborníci“ toužící po popularitě a kšeftu ve spolupráci s prodejnými novináři. Dominantní postavení ve smyslu Imitace zaujímá CZ s rutinní a levnou produkcí.

 

Závěr

Pro ty čtenáře tohoto příspěvku, kteří by snad nevěděli, jak bezpečně a dlouhodobě výhodně uložit svoje poctivě vydělané peníze ještě přidám radu : ukládejte v Diamantech (prozatím). Ale s rozvahou a opatrností, pozornému čtenáři jistě neunikla různá vyčnívající úskalí. Určitě se vyhýbejte neuvěřitelně výhodným nabídkám od neznámých a podezřelých jedinců, kterým se tak vydáváte na pospas do nekontrolované budoucnosti. Výhody jsou nesporné : ceny Diamantů rostou, byť i jen zvolna, žádná krize se jich doposud zásadně nedotkla, je to pravděpodobně investice s vysokou bezpečností na rozdíl od jiných komodit (ale kdo vidí do budoucnosti ?). Objemově zabírají nepatrný prostor, jsou připraveny k okamžitému přemístění a zhodnocení, opět na rozdíl od jiných komodit. Jsou prakticky ihned směnitelné za hotové peníze - to však bezztrátově funguje zatím jen v západních zemích a jen pro tzv. certifikované Diamanty. Jsou to kameny, jejichž „4C`s“ určila některá ze světově uznávaných laboratoří, kámen i s mikrosnímkem certifikátu je zataven do průhledného obalu. Tyto kameny pak vybraná banka smění za peníze v přepočtu aktuálního Rapaport kurzu, po odečtení poplatku za službu.

Poslední rada : hodláte-li jakýmkoliv způsobem vložit svoje nebo jiné peníze do Diamantů či jiných Drahých Kamenů, učiňte tak po poradě s nezávislým odborníkem (raději i několika) s výbornými referencemi v odbornosti a hlavně v etice jednání.

 

V příštím posledním díle Diamant nejen jako Drahý Kámen bude řeč o koncernu De Beers a Kimberley Process.

 

 

Autor: Karel Mařík
marik@chello.cz
www.GemsMarik.com

 

Předchozí díly seriálu:

Diamant nejen jako Drahý Kámen část 1.

Beryl - Smaragd jako Drahý kámen

Beryl jako drahý kámen

Drahý Kámen - oceňování a výklad odborných pojmů

Granát jako Drahý Kámen

Křemen jako Drahý Kámen - část 2.

Křemen jako drahý kámen - část 1.

 

 

 

---

Další články v kategorii Víte, že?

Peridot jako Drahý Kámen
Hedvábné bankovky v Chivě
Aragonit jako Drahý Kámen
Úmyslné zničení stříbrných mincí
SPINEL jako Drahý Kámen
Diamant nejen jako Drahý Kámen část 3
Diamant nejen jako Drahý Kámen
Beryl - Smaragd jako Drahý kámen
Beryl jako Drahý kámen