Vítejte na stránkách mezinárodního veletrhu poštovních známek,
mincí, telefonních karet, minerálů a sběratelství, který je
největším setkáním sběratelů ve střední a východní Evropě

Sběratel.info

Drahý Kámen – oceňování a výklad odborných pojmů

Jak poznat kvalitní drahý kámen a jak určit jeho cenu? Co znamenají odborné výrazy, které se v souvislosti s drahými kameny objevují i v našem seriálu? Právě na tyto otázky by měl odpověď aktuální díl nazvaný „Výklad odborných pojmů“. Stejně jako v minulých částech je text doplněn názornými příklady a zvlášť jsou zdůrazněny věci, o kterých si myslím, že by měly zůstat k zapamatování.

V zájmu pochopení celého seriálu budu čas od času vkládat vysvětlení pojmů, které možná neznáte. Protože tento vklad je první, je poněkud obsáhlejší, neboť většina výrazů se vyskytla již během proběhnuvších představení DK a další takováto vysvětlení budou již asi kratší. Budu se snažit, aby byly snadno pochopitelné a srozumitelné. Výklad bude oproštěn o další neznámé pojmy, abych se časem nedostal do nekonečné spirály vysvětlování. K přiblížení pochopení často použiji příkladové obrázky, grafy a tabulky. Hesla jsou řazena podle prvního výskyty v textech, některá další jsou ukryta v textu jiného hesla - můžete je nalézt pomocí funkce Najdi (Search) prohlížeče. Některá témata jsou šířeji popisovaná na www.GemsMarik.com.

Ještě jedna poznámka : čtenář se v mých textech, jak v tomto seriálu, tak na mých webových stránkách, setká se slovy, začínajícími velkým písmenem. Jedná se o slova, která v kontextu jsou významově a předmětně důležitá a tak jsem považoval za vhodné (a osvědčené) takto je zdůraznit, a tak snad do paměti lépe ukotvit. V prvním a druhém pokračování seriálu, tato snaha narazila u jazykového korektora portálu PPA na odpor a tak jsem od této iniciativy ustoupil a první díly přepracoval. Shledal jsem ale, že korektura, navrácení do stavu „malých písmen“ proběhla ze strany PPA nedůsledně a výsledek nebyl ani ryba, ani rak, za což se čtenářům omlouvám. Propříště jsem se s PPA dohodl, že se navrátíme k mé původní koncepci a snad tedy bude již od dílu Granát jako DK vše v pořádku. Též jsme se dohodli, že odpovědnost za tento prohřešek jazykových předpisů nesu výhradně já.

Drahý Kámen, DK - (angl. Gem, Gemstone, Precious Stone, něm. Edelstein) - je podle současných definic jakýkoliv minerál či organická substance, jejichž kvalitativní parametry (Barva, Čistota (vnitřní), Zpracování, Váha, případně Odolnost a historická konsekvence) jim umožňují šperkové, ozdobné, sběratelské a i vědecké uplatnění.

K zapamatování : ještě často používaný výraz Polodrahokam je v gemologické nomenklatuře zakázán již dlouhou dobu, používají jej pouze ignorantští „odborníci“, kteří si ani neuvědomují, že nabízené zboží takto označené je jimi degradováno v kvalitě i ceně. Jejich škoda a Vy, kteří jste se nyní v tomto poučili, víte, jak se na takové „odborníky“ máte dívat.

Inkluze (v souvislosti s vnitřní Čistota) - cizí vtroušeniny v DK, mohou být ve formě jiných minerálů, rozumí se tím ale i prasklinky, bublinky či Inkluze organického původu. Míra jejich výskytu je nomenklaturně zpracovaná v tabulce GIA (Gemological Institute of America) viz níže a je jednou ze čtyř měřítek ku stanovení ceny DK.

K zapamatování : prakticky každý DK není v tomto ohledu absolutně bezvadný, příroda vždy nějaké, byť i nepatrné stopy při jeho vzniku zanechala. Jakékoliv stopy tohoto charakteru v přírodním DK ve formě Inkluzí jsou dnes k nezaplacení, neboť jejich odhalení a správné zařazení dává jistotu, že se jedná o kámen přírodní, neupravený, nesyntetický, neimitovaný.

Na druhé straně výskyt Inkluzí v míře, která je již na první pohled i laickému oku zajímavá, neobvyklá, činí z takového DK objekt hledaný i ceněný, každý se stává originálem s nikdy se neopakujícím obrazem. Takové kameny jsou intenzívně vyhledávané sběrateli. Inkluze v DK jsou rovněž cenným vědeckým dokladem o jeho vzniku, původu a případných úpravách na něm.

GIA nomenklatura vnitřní kvality suroviny

Type I Obvykle bez okem viditelných Inkluzí	Type II Obvykle s okem viditelnými Inkluzemi	Type III Vždy s okem viditelnými Inkluzemi	Popis míry výskytu Inkluzí
VVS - Excelent			nepatrné - nedetekovatelné
VS - Very Good	VVS - Excelent		malé
SI1 - Good	VS - Very Good	VVS - Excelent	PATRNÉ - zřetelné
SI2 - Good	SI1 - Good	VS - Very Good	patrné - ZŘETELNÉ
	SI2 - Good	SI1 - Good	ZŘETELNÉ - nápadné
		SI2 - Good	zřetelné - NÁPADNÉ
I1 - Good	I1 - Good		NÁPADNÉ - střední dopad na vzhled nebo soudržnost
		I1 - Good	NÁPADNÉ - značný dopad na vzhled nebo soudržnost
I2 - Fair - Poor	I2 - Fair - Poor		NÁPADNÉ - silný dopad na vzhled nebo soudržnost
		I2 - Fair - Poor	NÁPADNÉ - silný dopad na transparentnost nebo soudržnost
I3 - Fair - Poor	I3 - Fair - Poor	I3 - Poor	NÁPADNÉ - silný dopad na vzhled, transparentnost a soudržnost
Declasse	Declasse	Declasse	pro nadměrný výskyt Inkluzí netransparentní, časté odlomy
GEMS	GEMS	GEMS	Pravidla vyšetření
BERYL (zelený,Aquamarin, Heliodor, Morganit a ostat.var.), DANBURIT, CHRYSOBERYL (žlutý, zelený a ostat.var,ne Alex.), KŘEMEN (Kříšťál,Záhněda), OBSIDIAN, OPÁL (kromě drahého, ohnivého), SPODUMEN (všech barev), TANZANIT, TOPAZ (modrý), TURMALIN (zelený), ZIRKON (modrý, bezbarvý)	ALEXANDRIT, ANDALUSIT, APATIT, ARAGONIT, BARYT, DIOPSID, ENSTATIT, EPIDOT, EUKLAS, FLUORIT, GRANÁT (všechny druhy), IOLIT, KORNERUPIN, KORUND (všech barev), KŘEMEN (všechny druhy) MOLDAVIT, OPÁL (drahý, ohnivý), PERIDOT, SFALERIT, SCHEELIT, SKAPOLIT (všech barev), SPINEL (všech barev), TITANIT, TOPAZ (kromě modrý všech barev), TURMALIN (kromě zelený a watermelon všech barev), TYRKYS, VESUVIAN, ZIRKON (zelený, oranžový, červený, žlutý) ŽIVEC (všechny druhy)	BERYL (červený, Smaragd), KASSITERIT, KYANIT , TURMALIN (watermelon),	Výskyt Inkluzí se nejprve posuzuje pouhým okem, není-li nic identifikováno, pak teprve pod zvětšením 10x při „Dark Field Illumination“. Překlad K.Mařík Rev.06.2005

Dichroismus - optická vlastnost DK (kromě amorfních - nekrystalických a těch, které patří do krychlové krystalové soustavy), projevující se různou Barevností, nebo alespoň změnou intenzity Barvy, v různých směrech průhledu. Některé DK mají tuto schopnost v takové intenzitě, že je patrná pouhým okem a přispívají k jejich originálnímu vzhledu a ceně (Iolit, Turmalin, Tanzanit ...), u většiny ji lze pozorovat jen s pomocí různých optických pomůcek (Dichroskop, Polarizační filtr ...). Je významným pomocníkem při zjišťování druhu DK a v případě viditelnosti pouhým okem vznikají výbrusy s ceněnými efekty.

Syntetický DK - míněna je člověkem vyrobená surovina stejného chemického složení a se stejnými optickými vlastnostmi - analogickými - jako je tomu u přírodní suroviny. Ceny Syntetických DK jsou většinou zlomkem ceny přírodního DK ve stejné kategorii (výjimka Diamant). Klasickým příkladem je Syntetický Korund v odrůdách Rubín a Safír (v jakékoliv Barvě ale imituje úplně jiný DK), které se často jen s obtížemi dají od přírodních rozeznat, u ostatních Syntetických DK je rozlišení nepoměrně snadnější, u některých pak to zvládne i poučený laik. Nepřítomnost jakýchkoliv Inkluzí může vzbudit pochyby o přírodním původu DK.

K zapamatování : v současnosti je český komerční šperk ve zdrcující většině osazen Syntetickými DK a tomuto trendu odolává jen šperk zakázkový.

V našich současných divokých podmínkách se Syntetické DK často vydávají za přírodní s úmyslem obohacení se, nebo je personál na tak chabé odborné úrovni, že mu rozdíly v této otázce unikají. Nejvýznamnějším producentem Syntetických DK je dnes Rusko, kde množství malých firem úmyslně zaplavuje světový trh těmito surovinami a po „domorodém“ vybroušení je vydávají za kameny přírodní. Výrobci sofistikovaně suroviny inovují, takže v boji o jejich identifikace jsou vždy o krok napřed. Tak mají západní gemologické laboratoře stále co dělat.

Do této kapitoly se patří zařadit tzv. Úpravy přírodních DK za účelem jejich zušlechtění (Barva, Čistota). Nejčastější, a též i nejstarší Úpravou je pomocí zahřívání suroviny, i vybroušeného DK. Příkladem je tzv. Madeira Citrin, jehož žluto -oranžová Barva vznikla zahříváním fialového Ametystu. Tepelnou Úpravou dnes prochází většina surovin DK a gemologický trh ji toleruje - často se nedá spolehlivě prokázat. Tolerance ale končí v případech, když k zahřívané surovině se přidávají určité chemické substance, které při zahřívacím procesu softwarově řízeným, někdy až do téměř 2000 °C, tato substance proniká do suroviny v celém jejím objemu a zapříčiňuje vznik zabarvení, které u příslušného DK je ceněné a vyhledávané. Při tomto procesu se navíc často vylepšuje i vnitřní čistota suroviny, takže je možno z podřadné suroviny „vyrobit“ množství DK pseudopřírodního původu s výbornými vlastnostmi. K odhalení takto upravených DK bylo v současnosti vypracováno několik metodik, které nejsou jednoduché ani levné, platí také totéž o předstihu upravovatelů, viz výše. Je třeba dodat, že tepelné Úpravy nejsou jedinými, ostatní možnosti jsou v provádění náročnější a proto méně používané.

Závěrem k tomuto heslu ještě zmínka o Imitacích DK. Jsou to hmoty, které příslušný DK jen napodobují (mají naprosto odlišné chemické složení), často primitivně a nedokonale, přesto doposud nacházejí odbyt, pravděpodobně v důsledku absolutní neznalosti kupce a šejdířského nadání prodejce. Příkladem nechť jsou dvě Imitace Diamantu. První, starší, se nesprávně říká Zirkon (správně Cubic Zirconia, nebo alespoň CZ) a je to na našem trhu spolu se Syntetickým Korundem nejčastěji používaný Syntetický DK. Druhá nese pojmenování Moissanit a je to syntetický karbid křemíku v drahokamové kvalitě. Naštěstí obojí Syntetiky od samého počátku jejich existence lze od Diamantu snadno rozlišit a není třeba na základě jejich podobnosti s Diamantem vyvolávat divoké poplašné zprávy ve všech médiích jen pro získání falešné popularity, jak se tomu v minulosti již dvakrát stalo. Nejjednoduššími Imitacemi jsou různobarevná sklíčka, mačkaná z taveniny do tvarů výbrusů, případně s napařeným zrcátkem ve spodní části k dosažení odrazu světla. Používají se dodnes pro levnou bižuterii a zachovalé modely z dob první republiky vyrobené v Jablonci n.N. jsou dnes draze kupované sběrateli.

Barva DK - je prvořadým faktorem při stanovování ceny DK a má značný význam při jejich determinaci. Snad každý, kdo je schopen Barvu vnímat, posuzuje krásu broušených DK v prvé řadě podle Barvy. Každý druh DK může mít svou charakteristickou Barvu (Ametyst, Záhněda...), nebo disponuje několika Barvami (Topaz, Beryl...), některé pak mohou míti jakoukoliv myslitelnou Barvu s nepřebernými odstíny (Fluorit, Turmalin...).

K zapamatování : má-li DK neobvykle jasnou intenzívní Barvu, může se jednat o DK syntetického původu, přírodní DK mají Barvu většinou lomenou nějakým dalším odstínem.

Posuzování kvality Barvy DK se v ideálním případě děje srovnáním s nějakými standardy (viz malá ukázka na obrázku), sestavenými podle dlouhodobě odpozorovaných frekvencí výskytů různých Barev DK, vzácné výskyty jsou nejdražší. Tento stav není nikdy definitivní, některé barvy některých DK mizí z důvodu vyčerpanosti naleziště, jiné Barvy u některých DK se naopak objevují jako novinky a je třeba je do těchto přehledů zapracovat. Vznik zabarvení DK se neřídí jednotnými fyzikálními pravidly či způsoby a není možno v rozsahu tohoto seriálu se této otázce zde podrobněji zabývat.

Index lomu (R.I.) - poměrové číslo, udávající kolikrát pomaleji letí světlo v příslušném DK než ve vzduchu. Po vniknutí do DK světlo letí nejen pomaleji, ale také se lomí a odklání od původního směru příletu, a to tím více, čím je R.I. vyšší, tedy DK je opticky hustější. Z toho plyne, že je třeba znát přesně R.I. pro výpočet úhlů Facet broušených DK, které pak odrážejí světlo zpět (kámen má Brilanci) a nikoliv skrze DK (jak se s tím u komerce setkáme téměř vždy a kámen je jen průhledný, slepý).

K zapamatování : je-li při kolmém pohledu shora na DK vidět to, co je pod kamenem, jedná se špatně vybroušený DK, není-li při tomto pohledu DK průhledný a v celé ploše jsou znatelné reflexy od facet zevnitř, je DK v pořádku. Podívej se na obrázky.

Znalost R.I. DK je též jeden z nejdůležitějších parametrů při jeho určení, neboť hodnotu lze dohledat v odborné literatuře, či tabulkách. Měří se běžně optickým přístrojem zvaným Refraktometr.

Disperze - udává se jako kladné číslo vždy menší než 1. Při správně vybroušeném DK se projevuje barevnými záblesky zevnitř výbrusu, za pohybu pestře se měnícími a oku lahodícími. Vzniká rozkladem bílého světla lomem od plošek Facet uvnitř kamene stejným způsobem, jak jste se to učili ve škole v hodinách fyziky : rozklad světla skleněným hranolem. Ne každý DK tuto vlastnost má v dostatečné míře, některé ji nemají vůbec. Snahou brusiče je, aby DK s Disperzí tuto poskytoval v co nejvyšší míře efektu. Disperze je maskována stoupající sytostí Barvy DK, u bezbarvých DK je tedy bez omezení.

K zapamatování : Syntetické DK mají velmi často Disperzi velmi vysokou a nápadnou - tento jev by měl být pro Vás upozorněním k ostražitosti.

Asterický efekt a efekt Kočičí oko - pokud při zrodu DK je v surovině přítomný nějaký velmi jemně jehličkovitě krystalovaný minerál, přijme tento při krystalizaci matečného DK jeho krystalickou orientaci a jehličky jsou usměrněny do jednoho (Kočičí oko), nebo více geometricky uspořádaných směrů (Asterismus - Hvězdový efekt). Po vybroušení do tvaru Kabošon (Čočkovec) se tato skutečnost projevuje zřetelnou hvězdou či jen čárou na povrchu DK. Tento jev není ve světě DK vzácností, může se objevit prakticky u kteréhokoliv druhu DK, nejcennější jsou Asterické Rubíny a Safíry a Chrysoberyl s Kočičím okem.

Oceňování DK - se řídí podle stanovení jeho kvalit ve čtyřech ohledech : Barva, Čistota, Zpracování, Váha. Podle anglické terminologie vžilo se pojmenování těchto 4 kvalit ve zkratce : 4C´s (Color, Clarity, Cut, Carat). O Barvě byla již řeč dříve, zjištěný odstín se převádí do tzv. koordinátů, které jsou pro každý DK měřítkem v tabulce cen. Čistota se posuzuje pozorováním 10x zvětšující lupou nebo lépe gemologickým mikroskopem s dokonalým osvětlením. Míra výskytu Inkluzí se zařazuje do tabulky, která je zde uvedena pod heslem Inkluze a dále se s ní pracuje podle ceníkových tabulek. Zpracování se dnes hodnotí v 5 stupních (někde ještě ve 4) a každý z nich představuje určitou procentní srážku ceny, zjišťuje se kvalita Brilance, kvalita lesku Facet a celková geometrie výbrusu. Váha se udává v metrických karátech (ct) s přesností na setiny, který je 0,2 gramu a opět je v tabulkách spojena s cenou určitého druhu DK.

Zpracování DK - rozumí se tím zde hlavně zpracování do výbrusu s Facetami. DK s méně hodnotnou Čistotou suroviny se zpracují do formy zvané Kabošon, do kategorie Drahých kamenů patří i drobné Gemy, řezby (Kameje) a podobně. Výbrus s Facetami má za sebou historicky dlouhý vývoj (od cca poloviny 15.stol.), zpočátku poznamenaný nedostatečným technickým „hardwarem“ a neznalostmi podmínek pro dosažení nejlepších optických výsledků, hlavně Brilance. Kameny se brousily tak, aby byla zachována co nejvyšší váha výchozí suroviny, i za cenu hrubě patrných odchylek od symetrie všech elementů, které symetrické býti měly. V těch časech k facetovému broušení přistupovaly převážně Diamanty, Rubíny, Safíry, Smaragdy, z ostatních jen Ametyst (církve), Granát, Topaz a z dalších vzácně a jednotlivě některý DK, který zaujal nějakou neobvyklou vlastností. Postupem doby se zlepšovala technika broušení, vznikaly expertní brusičské dílny, produkující stále kvalitnější kameny, nepostrádající i zlepšenou Brilanci. Teoretické znalosti optických zákonitostí však byly objeveny a aplikovány později, takže opravdu kvalitní výsledky v této oblasti se objevily přibližně v posledních 50-60 letech. Dnes kvalita záleží jen na přístupu brusiče DK, jeho teoretické i praktické výbavě - obojí je dostupné.

Facetový výbrus - nemá přesnou definici. V ideálním případě sestává z horní části (Koruna), dolní části (Pavilion), Rondisty (spojnice mezi Korunou a Pavilionem, je broušená, často též facetovaná) tak, jak vidíte na obrázku. Tyto základní části sestávají z dílčích částí, jejichž umístění je z obrázku též zřejmé. V tomto případě se jedná o nejčastěji broušený tvar DK, nazývaný Standardní Kulatý Briliant (SRB). Již z této poznámky může pozorný čtenář dedukovat, že pojem Briliant, velmi často používaný v řeči jako synonymum pro Diamant, je pouze pojmenování tvaru výbrusu a takto může býti vybroušen jakýkoliv DK, nejen Diamant. Od tohoto SRB se postupně odvozovaly tvary další, takže dnes systém počítá s celkem 46 typy podle vnějšího tvaru. K nejčastějším tvarům, kromě kulatého, patří oválný, marquise (vlastně ovál se zašpičatělými konci), smaragdový (obdélník/čtverec se zkosenými rohy), kapka, pravoúhelník s libovolným poměrem stran, trojúhlý a mnoho dalších. Jak jsem uvedl výše, dosažení co nejlepší Brilance i Disperze by mělo být cílem k upoutání pozornosti zájemce o DK, ať již ve šperku, nebo pro jiné účely. Cesty, vedoucí k tomuto cíli, byly ještě v nedávných nedigitálních dobách kostrbaté a plánované konstrukce kupodivu velmi často překvapily nevábným výsledkem i zkušené praktiky. Důvodem byla skutečnost, že vypočítané úhly facet podle R.I. suroviny DK platily právě jen pro SRB. Pokud byla chuť brousit jakýkoliv jiný tvar s použitím takto vypočítaných úhlů facet, dopadlo to většinou tak, jak jsem se zmínil. Postupem digitalizace všeho kolem nás došlo i na tento obor. Pro potřeby amatérského i komerčního broušení DK existuje několik softwarů, které disponují bohatou databází již digitalizovaných výbrusů, které snadno modifikují podle požadavků zadavatele na jakýkoliv R.I., dokonce lze výbrus modifikovat tvarově i v počtu facet, z čehož plyne, že v softwaru můžete sami výbrus autorsky vytvořit. Další SW se postarají o maximální optimalizaci takto předoptimalizovaného výbrusu a to i v dalších optických ohledech, o jejichž úspěšné realizaci se dříve nikomu nesnilo. Výsledkem jsou v naprosté většině kameny, kterých si povšimne i politikou znechucený melancholik.

Výbrusy typu Barion - podívejte se ještě jednou na obrázek SRB výše a zaměřte se na Hlavní facety Pavilionu : počínají u Rondisty a všechny končí v bodu Apexu. Protože se jedná o kulatý výbrus, chová se vstupující i vystupující světlo symetricky, a je-li výbrus správně vybroušen, má i při pohledu shora správnou Brilanci stejnoměrně rozloženou. Odkloní-li se takový výbrus od pomyslné kolmice našeho pohledu o nějaký stupeň, Brilance se postupně snižuje, až při velkém úhlu náklonu (přes 200°) zmizí docela. Důležitý je poznatek, že Brilance se u kulatých výbrusů zobrazuje v celé ploše. Protože existuje množství nekulatých výbrusů, majících různý poměr jejich stran, zjistíte brzy, že při stejném způsobu vybroušení, jako u SRB, Brilance se jeví při pohledu shora jen v geometrickém středu výbrusu a pravá i levá část jsou bez Brilance. Pohybujete-li takovým výbrusem v podélné ose zprava doleva, Brilance se stěhuje doprava/doleva, ale zbylé části Brilanci nemají, jsou tmavé, slepé. Tento nedostatek, který dlouho byl považován za neřešitelný, byl trnem v oku všech, kteří se touto problematikou zabývají. Vždyť značná část takto broušeného DK přichází vniveč jen proto, že postrádá tu vlastnost, která je pro DK nejvýraznější. V říjnu 1970 jihoafrický brusič Diamantů jménem Basil Watermayer při broušení čtvercového výbrusu (Emerald Cut) Diamantu udělal z nepozornosti velmi šťastnou chybu. Aby jí nemusel opravovat přebroušením kamene, jednoduše ji symetricky zopakoval tak, aby kámen neutrpěl na váze. Pak se ale nestačil divit. Brilance původního tvaru Emerald Cut není ani u Diamantu příliš skvělá, ale přidáním tzv. půlměsíčních facet u Rondisty se z výbrusu stalo něco, co ještě nikdo neviděl a ani nepředpokládal, že je možné docílit. Brilance i Disperze se jevily o tolik intenzívnější, že B.Watermayer tento poznatek dále propracoval a posléze vyrobil výbrus, známý dnes pod označením Princess. Podal a získal na něj mezinárodní patent s uplatněním jen pro Diamant, takže pro ostatní DK je volně použitelný. Koncepci pojmenoval BARION podle spojení jména své manželky Marion a svého Basil. Koncepce byla aplikována a široce rozpracována na téměř všechny tvary výbrusů (i kulatý, a i zde má výsledky) a zásadním způsobem povýšily kvality výtěžku optických vlastností DK v netušené kvantitě. Téměř každý nekulatý výbrus typu Barion vykazuje Brilanci v celé ploše, nikoliv jen uprostřed. Bariony se dnes uplatňují hlavně u modernizovaných výbrusů Diamantů a u barevných DK tam, kde si tuto techniku vzali za vlastní. V našich komerčně prodejních podmínkách k distributorům šperků s DK pravděpodobně tato záležitost nedorazila a za svěží novinku považují stále ponuré výbrusy z přelomu 19. a 20.století. K jejich i Vaší škodě !