Granát jsem si v seriálu vybral na druhém místě proto, že k němu máme jako národ určitý vztah již z historických důvodů, v některých literárních pramenech je GRANÁT - PYROP jako náš národní drahý kámen také označován.
Předem upozorňuji, že zde nechci uvádět fakta, o kterých jsem přesvědčen, že jsou všeobecně známa, nebo která lze snadno vyhledat v dostupné literatuře. Jak jsem uvedl dříve, pokusím se, a to bude platit i pro další, později zde prezentované drahé kameny, aby uvedené informace poskytly čtenáři náhled, který k danému drahému kameni pravděpodobně ještě nemá a tím si doplnil či upravil vztah k němu.
Coby obecný minerál je granát poměrně rozšířený (patří mezi silikáty, vzpomínáte ?), i když často velmi nenápadný minerál. Pokud se v horninách vyskytuje, patří většinou mezi tzv. akcesorické (menšinové) složky a v tak drobných velikostech, že jej neškolené oko lehce přehlédne. V případě, že se vyskytne v zrnech nebo krystalech větších než 3 mm, a tak se stane dobře viditelným, jedná se již o méně hojné případy jeho výskytu v přírodě. Protože však i v těchto případech jsou jeho hostitelské horniny zhusta značných kubatur, jeho zásoby pro případnou potřebu jsou rovněž značné. Krystaly granátu nebo jeho neforemné vyloučeniny v horninách (angl. Potatoes) mohou dosahovat velikosti do 30 cm a stávají se tak vzácnými sběratelskými objekty, ať již v obecné, či drahokamové kvalitě. Drahokamových kvalit ostatně dosahují jen ony Potatoes - Brambory, sestávajících z menších štěpných zrn. Výjimečně může granát tvořit zajímavou horninu - granátovec (u nás skarnový granátovec, Krušné Hory) - sestávající téměř jen z granátu určitého druhu. Nejčastějšími hostitelskými horninami granátu jsou horniny metamorfované (ruly, svory, krystalické břidlice, krystalické vápence ...) a horniny žulového typu - basické i kyselé (žuly, aplity, pegmatity ...), nebo ve vyvřelinách různého stáří (Jihoafrická Republika, u nás Linhorka). V Česku se granát drahokamové kvality vyskytuje pouze v odrůdě pyrop, na známých lokalitách jižního okraje Českého Středohoří, okolí Jičína (Vestřev) a Kolína, vše ve formě vyvětraných zrn v náplavech. Na každé z těchto lokalit je jeho barevný odstín vždy specifický a vzácně vyrovnaný, těžen byl hlavně na první z těchto lokalit. Nejznámější mineralogicky zajímavé výskyty granátu pocházejí z jesenické oblasti Moravy (Žulová, Vápenná - Vycpálkův lom) a sice volné i značně velké krystaly hessonitu, kterým se familiárně říká tenisáky. Na almandiny u Tábora (Granátová skála) se lze jen dívat, neb jsou chránění statutem přírodní rezervace. Známé jsou ojedinělé nálezy krystalovaných granátů v pegmatitech Českomoravské Vysočiny.
Protože tento minerál je velmi odolný, zachovává si po vyvětrání z horniny tvar a velikost, které se mění jen transportem vodou nebo navátím větrem. Díky zvýšené specifické váze vytváří na příhodných místech v zákrutech vodních toků akumulace, které lze pohodlně těžit pro technické i drahokamové uplatnění. Granát disponuje jednou vlastností, která jej předurčuje pro technickou potřebu coby brusivo - je totiž tzv. samoostřící. Znamená to, že při brusném procesu se zrno neotupuje, ale stálým odštěpem znovu vznikají aktivní čerstvé břity, takže degenerace procesu nastane až po totální mechanické likvidaci zrna. Používá se ve formě brusných papírů i jako volné zrno, ideálně pro opracování dřeva. V dřívějších dobách se drobná granátová zrnka používala pro tárovací vyvažování v lékárnické i analytické praxi. V dnešních digitálních časech v tomto ohledu granátu odzvonilo a protože nic dalšího mě již nenapadá, seznámíme se dále s granátem coby drahým kamenem.
Každý z těchto kamenů je granát, zaplňující téměř celé barevné spektrum. Jen ta modrá, dočkáme se jí?
Granát, Rhodolit, Tanzanie, Arusha. DK kvalita, omleté valounky pocházejí z náplavů, ostrohranné pocházejí z Potatoes (viz text).
Většina laických čtenářů si při vyslovení slova granát vybaví barvu červenou, odpovídající barvě pyropu, který kdysi viděl v nějakém šperku.
K zapamatování : granát může míti jakoukoliv barvu - kromě modré.
Granát, jako minerál, je křemičitan, v jehož základním komplikovaném chemickém vzorci se mohou vzájemně flexibilně nahrazovat různé prvky. Vytvářejí tak celou „rodinu granátů“ s různými vlastnostmi a tím i logicky s různými barvami. Doposud však nebyl nalezen granát s barvou modrou, s ostatními barvami se u granátů setkáte, včetně bezbarvé (viz barevné spektrum granátů na obrázku). Nejběžnější je ovšem barva červená, bohužel nejčastěji v tmavých odstínech, takže využití větších exemplářů suroviny pro facetové zpracování pro šperk je nevyhovující. Aby se alespoň trochu projevila brilance kamene, je třeba u takto tmavých surovin tvořit výbrusy malé, nebo tzv. podbroušené - průhledné. Dále v četnosti výskytů následují různé odstíny, vycházející z červené : purpurová, fialová, růžová, oranžová, hnědá, a to v nepřeberných odstínech a saturacích.
K zapamatování : čím světlejší, tím lépe se u výbrusu uplatní jejich vysoká brilance a disperse - pamatujte na to, světle zbarvené granáty nejsou hojné v jakékoliv barvě a jejich cena je mnohem vyšší, než u tmavých odstínů.
Poté následují vzácnější odstíny, vycházející z převažujícího odstínu žluté barvy a nakonec nejvzácnější, dnes i v surovině téměř nedostupné granáty zelené. Do tohoto odstavce patří ještě zmínka o tzv. alexandritovém efektu (fotoefekt, kámen má jinou barvu při různém typu zdroje osvětlení) u některých granátů, pocházejících z východní Afriky a Madagaskaru. Na jejich ceny se ani neptejte.
Díky značnému množství chemických prvků, podílejících se na stavbě základního vzorce v granátové řadě, vznikly granáty nejen rozličně zbarvené, ale ve svých výskytech na celém světě vázané na různé genetické podmínky. Různé granáty se nacházejí v různých geologických formacích a výskyt mnohých z nich je pro tyto formace charakteristický. Dá se říci, že pokud takovou formaci determinujeme, můžeme v ní nějaký charakteristický granát (i jiné minerály) očekávat.
Proč se o tom zmiňuji: jelikož míst, kde se na Zemi granáty nalézají i ve vzácné drahokamové kvalitě je nepřeberné množství (a mnohem více lokalit ještě na objevení čeká), setkáváme se též s nepřeberným množstvím komerčních - obchodních názvů jednotlivých granátových nabídek, které s mineralogickým, nebo uznaným gemologickým názvoslovím nemají nic společného. Pro neodborníka, tápajícího v tomto bludišti to může být poněkud schizofrenní. Podle Fleischer, Mandarino, Mineral Species 1991, sestává granátová řada z 19 (dnes již 22) mineralogických druhů, z nichž 6 (TUČNĚ) vytváří drahokamové akumulace. U každého jsem uvedl seznam užívaných jmen poddruhů, směsných odrůd, nebo uznaných gemologických jmen:
|
Drahokamové granáty |
Jména drahokamových odrůd |
Barvy (různá sytost) |
|
ALMANDIN |
Malaya |
červeno - hnědá - fialová, často nevýrazně lomená |
|
PYROP |
Pyralmandin, Rhodolit |
krvavě červená, červená, červeno - fialová |
|
ANDRADIT |
Demantoid, Rainbow Garnet, Topazolit |
hnědo - žlutá, zeleno - žlutá, žlutá, R.G. s labradoritovým efektem |
|
SPESSARTIN |
Mandarin, Umbalit |
hnědá, oranžová |
|
UVAROVIT |
Uvarovit |
zelená, zeleno - černá |
|
GROSSULAR |
Hydro-Grossular, Hessonit, Tsavor(l)it |
růžová, bezbarvá, žlutá, hnědá, zelená |
|
Granáty bez drahokamových odrůd |
|
HIBSCHIT, KATOIT, SCHORLOMIT, CALDERIT, KIMZEYIT, GOLDMANIT, KNORRINGIT, MAJORIT |
A zde jsem posbíral další jména granátů, která byla vytvořena většinou pro obchodní účely, některá jsou již zastaralá a nepoužívaná, další tomuto osudu rovněž neuniknou a jen malá část z nich se stane trvalou součástí gemologického názvosloví pro druh granát. Podle názvu zboží nelze často poznat, ke kterému druhu patří:
Arizona Rubin, Mint Garnet, Mali Garnet, Rose Garnet, Angola Garnet, Idaho Purple Garnett, Mozambique Garnet, Mumba Garnet, Zambian Red, Tangerine Garnet, Fancy Colored, Pyralspite Garnet, Ugrandite Garnet, Kangala Garnet, Tanga Garnet, Cranbery Garnet, Grape Garnet, Maralambo Garnet, Kashmarine Garnet, Hollandine Garnet, Grandite Garnet...
V současnosti většinu druhů a odrůd granátů dodávají na světové trhy Tanzanie, Madagaskar, Kenya, Mozambique a Zambie, vše africké země s příbuznými geologickými genetickými podmínkami, ve kterých se granátům „daří“.
Náš proslulý Český Granát, Pyrop - dlouho těžený v jižních částech Českého Středohoří, okolí Kolína a Jičína se zasloužil o vznik neméně proslulého lidového šperkového stylu (v současnosti docela intenzivně sběrateli hledaného a ceněného). Jelikož produkce jednoduše ručně broušených pyropů v době 18., 19. až začátku 20. století byla pro tyto účely levná a konstrukčním kovem šperků byla laciná mosazná slitina (obecný kov), mohly si tento „luxus“ dovolit vrstvy i s hubenější kapsou a přičinit se tak o slušnou produkci jak v množství, tak různých designů. Tento typ šperku prodělal po II.svět. válce degenerativní vývoj použitím nevhodných druhů importovaných surovin, nevhodným používáním stříbra a zlata a necitlivou “modernizací” starých vzorů přizpůsobených strojové výrobě a masově vyráběných ve velkých sériích. Současná produkce tohoto typu šperku je již úplně závislá na importu granátů - pyropů (často však se k tomu příliš nepřihlíží a volí se šarže jen s vyrovnanou vyhovující barevností) z Tanzanie, těžba z našich zdrojů je v současném nastavení produkce těžce neekonomická.
Kdyby situace až do této chvíle byla tak jednoznačně jednoduchá, bylo by to až příliš krásné pro orientaci v granátové řadě. Jak jsem uvedl výše, chemické složení se u granátů pružně mění, jedna odrůda přechází bez ostrých hranic do druhé a tak se tvoří četné přechodné směsi. Pokud se někde nalezne dostatečné množství takové nové směsné suroviny s přijatelnými barevnými atributy a kvalitou suroviny, pak má předpoklad na zachování jí daného jména, byť i komerčního, alespoň po určitou delší dobu. Identifikace zastoupení jednotlivých granátových komponent v kameni, který právě bezradně držíte v ruce, je sice možná, ale pro mineralogické nároky není právě jednoduchá. Existuje však několik populárních návodů, pomůcek a tabulek, jak si poradit alespoň přibližně, což je pro gemologické nároky postačující. Protože tento odstavec je věnován určitým kuriozitám okolo granátů, zmíním se o jednom způsobu patřícího do této kategorie - kupodivu patří mezi nejpřesnější i když je z níže uvedeného důvodu hůře dostupný.
K dosažení výsledku je třeba změřit index lomu (R.I.) broušeného kamene klasickým gemologickým refraktometrem (metodu nelze použít pro surové nebroušené kameny). Nemáme-li jej, nic není ztraceno, neboť vydržíte-li u textu, dále je uvedeno čím jej lze nahradit. Budete také potřebovat grafickou pomůcku, která je součástí publikace W.Wm.Hanneman, Naming Gem Garnets, Washington 1991, 2000. Pomůcka se jmenuje The Rosetta Stone of Garnets a vidíte jí na obrázku:
Sami si ji musíte vystřihnout a sestavit do tvaru pravidelného čtyřstěnu, na jednotlivých stěnách je nomogramicky rozprostřena síť indexů lomu se závislostí na přechodových barvách, směřujících do vrcholů čtyřstěnu, které jsou definovány jako "čisté" granátové druhy (Almandin - Pyrop - Grossular - Spessartin). Zjednodušeně řečeno, znáte index lomu a barevný odstín kamene, tím získáte bod umístění na jedné ze stěn pomůcky a tím i poměrové zastoupení dvou granátových komponent, ze kterých Váš kámen sestává. Pravda, metoda je to poněkud netradiční a krkolomná, někteří autorovi oponovali, že je sestavena jen pro drahokamové granáty a pro ostatní je nepoužitelná, ale autor to zamýšlel právě takto a celkem to funguje. Pomůcka má jiné vady - pro zelené a žluté granáty funguje jen v případě mírného geometrického znásilnění metodiky (všimněte si té "ploutve" vpravo dole, která je tam přilepena jen proto, abyste ji časem neztratili - jinak se čtyřstěnem funkčně nesouvisí) a též pomíjí skutečnost, že určovaný granát může být směsí více než dvou komponent. Přesto jsem panu Hannemanovi vděčný, že tuto věc vymyslel a hlavně realizoval.
Abych v tomto referátu zachoval vůči jeho osobě objektivitu, musím dodat, že ve vysokých kruzích gemologie je považována jeho osobnost za poněkud kontroverzní a několikrát se i zajiskřilo. Jeho nasazení opravdu trochu vybočuje ze zajetých, přísně vědeckých metodik. Ale může to být též i trochu díky nepochopení pro jeho snahy, přiblížit otázky determinací drahých kamenů cestami netradičními, často levnými a hlavně fungujícími - tedy až na několik málo výjimek.
Neboť považte, pan Ph.D.Hanneman vymyslel a do výše zmíněné publikace přidal další pomůcku - skládací papírový refraktometr (bez jakékoliv optiky, kterou zastupuje zkoumaný kámen), určený právě pro změření indexu lomu granátů pro účely, které jsem popsal a pro ty z Vás, kteří gemologický refraktometr nevlastníte. Vidíte jej na dalším obrázku vlevo. Za podmínek, které podle popisu dodržíte, opravdu funguje, sice s nevalnou přesností, ale opět to pro orientační potřeby postačuje. Nebudu zde popisovat pracovní postup, ale stojí za pár slov jeho popis : konstrukčním materiálem je průměrně tlustý papírový karton. Tvar, do kterého se musí složit, je dutý hranol s jednou otevřenou stěnou, všechny skládací a stříhací hrany jsou předtištěny. Všechny plochy, které netvoří vnitřek hranolu, jsou zaplněny potřebnými pokyny, informacemi a číselnými tabulkami, jakož i hrdým prohlášením, že zařízení nevyžaduje jedovatých kontaktních kapalin. Po složení vznikne "pokojíček" s černě vymalovanými stěnami a stropem, na podlaze je měrná škála. Z této jeskyňky na Vás optimisticky juká pan Hanneman, jehož poněkud duchovitá podobizna zdobí stěnu zadní. Právě takové detaily jsou patrně důvodem k nevážnosti k jeho osobnosti. Co mě se týká, jsem naopak naladěn na drobné žertíky podobného druhu, ale i já jsem se setkal s nepochopením při uplatňování nevinných nadsázek u těch, kteří jich schopni nejsou a ostatní jejich schopnosti jsou komplikované. Bez žertíků by vážná věda nikdy nebyla tou, kterou dnes je. Tím zdaleka pomůcková iniciativa pana Hannemana nekončí, další jsou určeny pro jiné účely při určování drahých kamenů chudých gemologických nadšenců a některé se docela i osvědčily. O nich zase při jiné příležitosti. A jedna špatná zpráva nakonec - uvedená publikace vyšla ve velmi omezeném (neuvedeném) nákladu a dnes nepředpokládám, že bude normálně k mání.
Granát, Hessonit, Tanzanie, Songea. Četné inkluze jemných plynových bublinek seřazených do divokého chaosu lze u granátů s tak pěknou barvou tolerovat.
U granátů se lze setkat i s asterickým efektem, tvořícím čtyřčetnou, nebo šestičetnou (vzácně lichočetnou) hvězdu. Mechanismus vzniku efektu je všeobecně známý, v popsaných případech jej mají na svědomí orientované jemné jehlice Rutilu. Klasickou lokalitou je Emerald Creek v Arizoně, USA. V granátech drahokamové kvality jsou časté různé inkluze (pevné, kapalné i plynové, často v několika fázích), které by si zasloužily podrobného studia v širším záběru. Jsou velmi dobrým indikátorem geneze tohoto minerálu i jeho přírodního původu. I samotný granát se stává dosti často inkludujícím materiálem v některých drahých kamenech.
Kromě již zmíněných šperků současné tvorby s tzv. Českými Granáty se u nás ve větší míře s jakýmikoliv granáty nesetkáte, snad kromě jednotlivých šperků zakázkového původu. Bohužel, je to škoda, produkce různobarevných granátů v bohatých odstínech je v současnosti značná. I když jejich ceny (jako ostatně u všech DK) neustále stoupají, nedosahují takových výšin, aby se staly nedostupnými. S vlastnostmi, které neuniknou ani laické přelétavé pozornosti, jako je vysoká brilance a disperze, za předpokladu správného vybroušení a nepříliš značné sytosti barvy, měly by býti v nabídkách šperkové komerce zastoupeny v daleko vyšší četnosti, než je tomu dnes. Nemluvě o atraktivně barevných granátech s cenami, které je možno považovat i za výbornou investici ve spojení s nápaditým designem a vysoce profesionálním provedení Originálu s velkým „O“.
Granáty všech drahokamových druhů a odrůd doposud odolávají pokusům o barevné úpravy všemi známými prostředky, což je pro Vás, jako případné zájemce o tento drahý kámen, zpráva jistě pozitivní. Rovněž možnost případných podvodných syntetických náhrad u tohoto kamene je relativně dobře odhalitelná, nejčastěji se setkáte se skleněnými imitacemi z dob minulých. Syntetiky na bázi granátu existují, nikdy ale nebyly vyvíjeny za účelem napodobení analogických přírodních granátů. Pro optické, laserové a jiné vojenské účely byly vyrobeny materiály, které sice mají stejný základní chemický vzorec, ten je ale sestaven z prvků (včetně vzácných zemin), které se u přírodních granátů nikdy nevyskytují - jejich vzájemné druhové a poměrové zastoupení určuje hledané vlastnosti použití. Přesto, jako ostatně jiné syntetické materiály podobného charakteru, patří do gemologie a každý sběratel by je ve své sbírce měl mít. Nejznámější je YAG (Yttrito-Hlinitý-Granát) a GGG (Galium-Gadoliniový-Granát), dále YIG, TGG, GSGG. Pouze YAG v bezbarvé formě byl použit krátce jako náhražka diamantu v době, kdy ještě neexistovala Cubic Zirconia (CZ), ale pro nízký stupeň tvrdosti se do šperku nehodí. Pokud je mi známo, ani u dosti početných zástupců syntetických GRANÁTŮ se kupodivu doposud nevyskytl případ s barvou modrou.
Z cenového hlediska byly granáty dříve považovány za levné "polodrahokamy". Vycházelo se ze všeobecně zakořeněného omylu, že se vyskytují jen v barvě červené a těch je přeci hojnost. V současnosti bylo nutno vyřadit nejen nepatřičný "polodrahokamový" termín (a to pro všechny kameny, které tento přídomek nesly), ale po rozšíření znalosti o daleko širší barevné paletě granátů se dostalo i na rozšíření cenových relací u všech granátů.
Následující krátký přehled platí pro facetovaný kámen váhy 1,00 ct a čistoty suroviny VVS, podle současných údajů několika renomovaných světových gemologických organizací.
Nejméně zaplatíte stále za červený barevný odstín, který není úplně čistý, většinou s hnědavým lomením a vyšší saturací - přibližně US$ 25-30. Za světlý Rhodolit pak asi US$ 30-40, za středně oranžový Spessartin US$ 145, za zelený Tsavorit US$ 900-1100, zelený Démantoid US$ 1750. Granát s alexandritovou barvoměnou Vás bude stát v případě výrazného efektu US$ 400-500.
A to může být jeden z důvodů, abyste se alespoň podívali do aktualizovaných nabídek facetovaných drahých kamenů z mé kuchyně na www.GemsMarik.com a ceny porovnali.
V Gems & Gemology, Fall 2009 došla smutná zpráva, že C.R.Bridges (1937 - 2009) již nežije. Byl to on, který objevil na pomezí Kenyi a Tanzanie v blízkosti Tsavo National Park překrásný zelený granát grossular, kterému dal jméno TSAVORIT. Postupně objevil a k těžbě připravil v oblasti jižní Kenye několik menších dolových příležitostí. Zasloužil se i o jeho publicitu mnoha přednáškami o geologických podmínkách jeho výskytu, takže se tento DK dostal velmi rychle do povědomí gemologického společenství, jak ve vědecké, tak i obchodní rovině. Objevil další výskyty i v Tanzanii, tamní vláda však se mu odvděčila znárodněním a zamezením další činnosti. Tsavorit byl uznaný jako DK nejvyšších kvalitativních hodnot začátkem sedmdesátých let minulého století a jeho cena neustále stoupala, též i pro světovou jedinečnost nalezišť. Dostal se tak do blízké společnosti s diamantem, rubínem, safírem, smaragdem a též tanzanitem, kolegou z blízkých lokalit. Tyto cenové záležitosti byly pak příčinou tragického konce C.R.Bridgese - byl zavražděn gangem místních mafiánů 11.srpna 2009 ve sporu o těžební práva. Byl prezidentem International Colored Gemstone Assotiation (ICA) a uplatňoval těžební metody s ohledem na ochranu přírody. Zůstala manželka Judith a děti Laura a Bruce.
V příštím pokračování bude stručně objasněno několik potřebných pojmů, bez jejichž znalosti by čtení pokračování seriálu bylo pro některé z Vás přinejmenším obtížné.
Autor: Karel Mařík
marik@chello.cz
www.GemsMarik.com
Diamant nejen jako Drahý Kámen část 2
Diamant nejen jako Drahý Kámen
Beryl - Smaragd jako Drahý kámen
Beryl jako Drahý kámen
Drahý Kámen – oceňování a výklad odborných pojmů
Křemen jako Drahý Kámen - část 2.
Co byste měli znát ze světa drahých kamenů - Křemen jako drahý kámen
Nahoru