SBĚRATEL | Jindřichohradecké muzeum získalo stůl Destinnové i neznámý betlém
OCEŇOVÁNÍ SBÍREK PRÁVNICKÉ RADY JAK ZAČÍT SBÍRAT

Jindřichohradecké muzeum získalo stůl Destinnové i neznámý betlém

Sbírku Muzea Jindřichohradecka v loňském roce obohatilo na 2300 nových přírůstků, což je o 800 více než v roce 2016. Mezi nejzajímavější předměty patří dosud neznámý betlém Tomáše Krýzy, který je autorem největšího lidového mechanického betlému na světě známého jako Krýzovy jesličky, zapsaného v Guinessově knize rekordů. „Muzeum loni získalo i psací stůl Emy Destinnové, říká Marie Hazuková, mluvčí muzea, které má ve sbírkách kolem 63.000 předmětů.

Ema Destinová

Dosud neznámý skříňkový mechanický betlém z druhé poloviny 19. století byl dosud utajen v majetku potomků Tomáše Krýzy. Mechanismus je nefunkční, figurky poškozené, proto ho čeká rekonstrukce. „Součástí betléma je vedle svaté Rodiny, tří králů, pastýřů a darovníků také biblická scéna Útěk svaté Rodiny do Egypta. Vše je nainstalováno do prosklené skříňky. Pohyb je veden pomocí nekonečných textilních pásů, což je pás, který je spojený, tvoří kolo a na tom kole běhají figurky neustále dokola,“ vysvětluje etnografka muzea Alexandra Zvonařová.

Muzeum získalo i psací stůl sopranistky Emy Destinnové. Dárce ho dostal od švadleny Marie Bicanové, která předtím, než se usadila v Praze, bydlela ve Stráži nad Nežárkou, kde žila i pěvkyně. Bicanová, ve Vídni vyučená dámská krejčová, pro zpěvačku nejdřív jen šila, časem se spřátelily. Jak říká historik muzea František Fürbach, rodina, od níž stůl muzeum získalo, u Bicanové po válce šila, v roce 1978 od ní dostala psací stůl. Muzeum jej zrestauruje a v červnu představí na výstavě Zacíleno na božskou Emu.

Do fondu Jindřichohradecké tisky přibylo loni devět nových knih, převážně modlitební knihy nebeklíče. Ve sbírce je nyní přes 150 nebeklíčů. „Nejnovějším přírůstkem je Poloviční nebeklíč tištěný u Aloise Josefa Landfrase v Táboře v roce 1829. Jedná se o exemplář, který je opatřen mosaznou vazbou,“ vysvětluje odborná knihovnice muzea Štěpánka Běhalová. Muzeum má ve sbírce téměř 40 podobných kovových vazeb.

Za zajímavou akvizici označila mluvčí i leták se satirickým textem Jak žid přijímá pacholka do služby z roku 1844. Sbírku rozšířil i návrh pro tapiserii pražského malíře Jaroslava Nováka nazvaný Jindřichův Hradec.

Zřizovatelem Muzea Jindřichohradecka je Jihočeský kraj. Letos mu dal provozní příspěvek 17,5 milionu Kč, téměř o dva miliony více než loni.

Muzeum nabízí také zajímavou numizmatickou sbírku, více o ní i dalších aktivitách muzea najdete zde – https://www.mjh.cz/sbirky/numizmaticka

ČTK, JJ, foto: Muzeum Jindřichohradecka