SBĚRATEL | K vidění je nejstarší mapa Česka. Dodnes se neví, proč vznikla a k čemu sloužila
OCEŇOVÁNÍ SBÍREK PRÁVNICKÉ RADY JAK ZAČÍT SBÍRAT

K vidění je nejstarší mapa Česka. Dodnes se neví, proč vznikla a k čemu sloužila

Reprodukci první mapy Českého království, která byla vydaná v roce 1518 v Norimberku, si až do konce roku mohou prohlédnout zájemci v budově Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) na Albertově. Takzvaná Klaudyánova mapa, nazvaná podle lékaře a majitele tiskárny v Mladé Boleslavi Mikuláše Klaudyána, se dochovala v jediném výtisku.

mapa

Podle autorky výstavy a ředitelky mapové sbírky na PřF UK Evy Novotné je mapa významná nejen pro českou, ale i pro evropskou kartografii. Má podobu ilustrovaného jednolistu, který se skládá ze tří částí. „Kolik bylo vytištěno výtisků, nikdo netuší. Fakt, že originálních výtisků nebylo mnoho, dokládá skutečnost, že již od 16. století byly pořizovány rukopisné a nákladné kopie mapy,“ uvedla Novotná. Dochovaný výtisk pochází z litoměřického biskupství. Kolem roku 1750 ho katolický kněz a historik Gelasius Dobner daroval biskupovi Emanuelovi Arnoštovi z Valdštejna.

Tisk je velký 126 x 64 centimetrů, mapa zaujímá jeho poslední třetinu. Předchází jí část popisující království v čele s Ludvíkem Jagellonským a část o neutěšených náboženských a společenských poměrech v Českém království. Tisk je kolorovaný a původně byl podlepený hrubým plátnem, které se ale nedochovalo, stejně jako titul mapy a první řádky.

„Mapa obsahuje 280 sídlištních značek. Královská města byla označena korunou, panská štítem, katolická zkříženými klíči a utrakvistická kalichem. Hrady, kláštery a tvrze znázorňovala věž a drobnější města půlměsíc,“ uvedla autorka výstavy. Proti dnešním mapám je Klaudyánova mapa orientovaná na jih a chybí na ní měřítko.

Zmenšená kopie mapy vznikla v roce 1554 a dále se šířila. Kromě české verze vznikaly verze cizojazyčné. Jednu její kopii zhotovil v Benátkách rytec Bolognino Zalteri v roce 1566 a podle Novotné na ní zkomolil české názvy.

Klaudyánova mapa stále není prozkoumaná. „Můžeme dokonce mluvit o šifře Mistra Klaudyána, neboť nikdo dodnes nevysvětlil, proč ilustrovaný jednolist s mapou vznikl, ani jakému účelu sloužil,“ uvedla Novotná. Odbornému výzkumu mapy se nyní věnují vědci z Geografické sekce PřF UK.

Výročí 500 let od vzniku mapy připomíná i pamětní mince, kterou vydala Česká národní banka v zimě.

ČTK, foto Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy