SBĚRATEL | O unikátní sbírku 200 harmonik se bude starat město Litovel
OCEŇOVÁNÍ SBÍREK PRÁVNICKÉ RADY JAK ZAČÍT SBÍRAT

O unikátní sbírku 200 harmonik se bude starat město Litovel

Sbírku více než dvou set harmonik, kterou vlastní Jiří Sedláček z Litovle na Olomoucku, bude v budoucnu spravovat tamní radnice. Zástupci města se sběratelem podepsali smlouvu o budoucí darovací smlouvě. Pohledem na krásně zdobené heligonky a harmoniky se díky tomu budou moct kochat i další generace.

heligonka

Sběratel Sedláček svůj život zasvětil akordeonům, heligonkám a atypickým harmonikám. Díky své sběratelské vášni nyní vlastní jednu z největších sbírek těchto hudebních nástrojů v Evropě. „Přáním pana Sedláčka je, aby tato jedinečná sbírka byla zachovaná ve své celistvosti pro další generace. Proto se rozhodl tuto sbírku darovat městu Litovel s tím, že město Litovel se zaváže, že sbírku uchová v její celistvosti a umožní veřejnosti stálou přístupnost,“ stojí v oznámení radnice.

Zastupitelstvo Litovle už schválilo rekonstrukci prvního patra budovy Záložny na náměstí Přemysla Otakara a vybudování reprezentativních prostor, kam bude sbírka po dokončení stavebních prací v roce 2020 přemístěna.

Ve dvou velkých pokojích a na chodbě rodinného domu má Sedláček vystaveno více než 230 harmonik z tuzemska, Německa a Itálie. Nejstarší vystavená harmonika se poprvé rozezněla před 150 lety. „Na harmoniku hraji odmalička a sbírám je od doby, kdy jsem zjistil, že jsou také krásně zdobené. U heligonek mě zase nadchl jejich hluboký bas,“ řekl ČTK Sedláček, který letos oslavil 82. narozeniny a harmoniky sbírá přes 30 let.

V roce 2011 se Sedláček rozhodl zřídit si doma menší muzeum zaměřené na tento hudební nástroj, aby netradiční sbírku zpřístupnil veřejnosti. Sbírka zahrnuje harmoniky od 55 ze 70 tuzemských výrobců. Speciální sekci tvoří harmoniky vyrobené v Itálii a Německu, které mají svůj charakteristický design. Všechny vystavené harmoniky a heligonky jsou ve stoprocentním stavu a stačí je nasadit a hrát.

Výroba harmonik měla na území bývalého Československa dlouholetou tradici. Například firma Hlaváček podle Sedláčka v dobách největší slávy zaměstnávala zhruba 30 lidí a ročně vyrobila 500 krásně zdobených heligonek. „Většinou se jednalo o náročnou ruční práci,“ podotkl. Po roce 1948 ale byla veškerá produkce harmonik zestátněna a kvalita hudebních nástrojů prudce klesla. Nyní se v Česku podle Sedláčka vyrábí jen repliky tradičních harmonik a heligonek, přičemž jedna stojí kolem 60.000 korun.

Sedláček se o sbírku harmonik pečlivě stará a každý vystavený hudební nástroj má důkladně zdokumentovaný. „Všechny nástroje jsou evidovány ve fondu ministerstva kultury a jsou neprodejné,“ podotkl Sedláček.

ČTK, ilustrační foto Wikipedia