SBĚRATEL | Při měnové odluce se vyměnilo 100 miliard korun
OCEŇOVÁNÍ SBÍREK PRÁVNICKÉ RADY JAK ZAČÍT SBÍRAT

Při měnové odluce se vyměnilo 100 miliard korun

Při měnové odluce před 25 lety, kdy se československé koruny měnily za české, se během pěti dnů vyměnily bankovky v hodnotě kolem 100 miliard korun. ČTK to řekl historik Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR. Rozdělením Československa přišlo Česko také o tehdejší státní mincovnu ve slovenské Kremnici, první české peníze se proto razily v německém Hamburku a kanadském Winnipegu.

čnb bankovky

„Je to zapomenuté výročí, na které si lidé dnes téměř nevzpomenou. I to ukazuje, jak hladce odluka proběhla,“ uvedl historik. Bralo se to jako součást rozdělení státu a případně i ekonomické transformace, dodal.

Odluka se plánovala od konce podzimu 1992, zákon o ní vstoupil v platnost 3. února následujícího roku. Samotná výměna peněz proběhla ve dnech 8. – 12. února 1993. „Do oběhu byly uvedeny nově emitované bankovky pouze v nominální hodnotě 200 korun. Bankovky v nominálních hodnotách 100, 500 a 1000 korun byly pouze okolkovány,“ uvedl Jiří Hlaváček z ÚSD. „Bylo to velice úspěšné zvlášť vzhledem k tomu, v jak krátkém časovém horizontu to bylo plánované a provedené. A také vzhledem k tomu, jaké tehdy byly technologie a možnosti,“ řekl dále ČTK Mücke.

Při odluce byly vyměněny nebo okolkovány bankovky za 100 miliard korun. Z dnešního pohledu může být podle něho překvapivé, jak hladce vše proběhlo. „Nevypukla žádná panika, bylo to vnímáno jako technikálie, ne jako politický problém,“ uvedl Mücke. O poklidném průběhu podle něj svědčí i to, že lidé si na výměnu příliš nepamatují, podle historika je to v podstatě „zapomenuté výročí“.

Vzorem pro provedení odluky se částečně stala měnová reforma z roku 1919. „Tehdy se Československo odhodlalo kolkovat rakouské bankovky, které inflací po první světové válce ztrácely hodnotu takřka každým dnem. Cílem české vlády bylo tehdy oddělit českou korunu, aby měna zůstala pevnou měnou,“ uvedl historik. Odluka v roce 1993 nebyla spojena s reformou, československé koruny se měnily za české v kurzu 1:1. Kdo výměnu nestihl, mohl staré bankovky vyměnit v bance ještě do srpna 1993.

Rozdělením Československa přišlo Česko o mincovnu v Kremnici, první české peníze se proto razily v Hamburku a Winnipegu. Byly to desetníky, dvacetníky a padesátníky z hliníku, koruny, dvoukoruny a pětikoruny z poniklované oceli a poměděné, případně pomosazené mince v hodnotě 10, 20 a 50 korun. “ Až v průběhu 93. roku se začaly razit mince v České mincovně, která je partnerem České národní banky dodnes,“ uzavřel Mücke.

Česká mincovna sídlí v Jablonci nad Nisou. Založena byla v roce 1993 po rozpadu československé federace. Je jedinou tuzemskou mincovnou oprávněnou razit mince pro centrální banku.

ČTK, foto: ČNB