SBĚRATEL | Sibiř prožívá „zlatou horečku“ i apokalypsu okolo mamutoviny
OCEŇOVÁNÍ SBÍREK PRÁVNICKÉ RADY JAK ZAČÍT SBÍRAT

Sibiř prožívá „zlatou horečku“ i apokalypsu okolo mamutoviny

V Rusku sice sloni nikdy nežili, přesto Rusko už od carských dob patří k největším vývozcům slonoviny na světový trh. V současnosti, kdy ve světě platí zákazy obchodovat se slonovinou, se z Ruska každý rok jen podle oficiálních údajů vyveze více než 120 tun mamutích klů, upozornil server Sibir.Realii. Rubem této "zlaté horečky" se ale jeví "paleontologická apokalypsa" v podobě ničení pravěkých sídel a nalezišť.

Lovci_mamutu_mammoth

„Zlatá horečka“ okolo sibiřské mamutoviny, kterou rozpoutaly právě světové zákazy na obchod se slonovinou, se dá snadno pochopit: kvalitní mamutí kel se prodává za více než 30.000 rublů (asi 11.000 Kč) za kilogram, a to jeho váha dosahuje 100 kilogramů. Jeden nález tak může vynést více než tři miliony rublů. Avšak mamutí kly se obvykle nacházejí v páru…

Velkou část exportu carské „slonoviny“ podle serveru nepředstavovaly mamutí kly, vykopané z věčně zmrzlé půdy, ale kly mrožů. V současnosti, kdy se Rusko znovu uchází o postavení „domoviny slonů“, se více než 90 procent všech nalezených mamutích klů vyváží do Číny. Slouží při tom jako užitný či ozdobný materiál k výrobě uměleckých i dalších předmětů. Mít zábradlí nikoliv ze zlata, ale ze slonoviny se mezi čínskými boháči považuje za věc prestiže.

Výstřižek 2

Vedle mamutích klů se z půdy v Jakutsku dobývají také rohy vyhynulých nosorožců srstnatých. Rohy nosorožců totiž patří k nejdražším věcem na světě, cena jednoho gramu se šplhá až k 170 dolarům (asi 3900 Kč). Používá se v tradiční čínské medicíně jako prostředek proti impotenci či látka zlepšující potenci. Lov na nosorožce je po celém světě zakázán, a tak cena suroviny z pravěkého rohu může dosahovat až 100 milionů rublů (asi 36 milionů Kč). U „zlatokopů“ přímo na nalezišti ale stojí tři až pět milionů rublů (asi jeden až 1,8 milionu Kč). K závratné ceně se roh vyšplhá až přirážkami všemožných prostředníků, kteří dokážou zboží přepravit, zlegalizovat a vyvézt do ciziny.

„Zlatokopy“ zajímají jen kly a rohy nosorožců, všechny ostatní nálezy z pravěku, které by mohly obohatit muzejní sbírky, fakticky znehodnotí, protože jejich přeprava do civilizace by byla příliš nákladná. Anebo je rozprodají do soukromých sbírek. V honbě za nálezy se fakticky ničí celé hory a kopce, protože se používá pump k rozpuštění zmrzlé půdy. Vědci varují, že tímto způsobem budou za pár let nenávratně zničena někdejší nejsevernější položená sídla pravěkých lidí.

Celou reportáž si můžete pustit zde –  https://www.youtube.com/watch?v=gnRgKoz5vRs

ČTK, ilustrační foto Petr Novák, Wikipedie