SBĚRATEL | Oceňování sbírek
OCEŇOVÁNÍ SBÍREK PRÁVNICKÉ RADY JAK ZAČÍT SBÍRAT

Oceňování sbírek

Jak začít sbírat něco, co bude mít jednou cenu?

Protože sběratelství je globální fenomén řada věcí jako je filatelie, numismatika nebo antique věci a výtvarné umění jsou také globálně obchodovatelné. A dá se s nimi platit v dobách, kdy peníze nemají hodnotu, což se potvrdilo řadou dramatických příběhů během válečných konfliktů v minulém století. Pokud je v dobrém stavu, je velmi pravděpodobné, že se pro něj najde, na rozdíl od spotřebních věcí, vždy kupec.

Sběratel musí být vizionář a překvapivě také pragmatik. Umění vybudovat cennou sbírku, totiž spočívá právě ve schopnosti rozpoznat, co bude mít jednou cenu. A začít to sbírat v době, kdy o to nikdo nejeví zájem, nebo se jedná o běžné spotřební věci. A až se zájem sběratelů zvedne a cena vystoupá do nesmyslných výšek, tak sbírku prodat a začít sbírat něco jiného.

Jako Robert Lesser, který začal ve Spojených státech sbírat Disney memorabilie v době, kdy to nebylo vůbec populární, aby je později prodal za sedmimístnou sumu a začal sbírat hračky – roboty. O jeho sbírku robotů se dnes perou muzea po celé planetě a je oblíbeným tématem life – styleových časopisů. A její cena utěšeně roste.

Takto ale většina sběratelů samozřejmě neuvažuje. Sběratelství je pro ně především radost, kterou jim přináší, když jsou obklopeni objekty svého zájmu a touhy. Jejich život je pak hlubší, barevnější a bohatší. Sběratelský předmět jim přináší radost, jedná se tedy nejen o čistě materiální, ale také citovou investici.

Pokud chci vybudovat cennou sbírku je základem důkladně a průběžně studovat problematiku, které se chci věnovat. Sledovat média v dané oblasti, číst literaturu, sledovat aukční trh, chodit na výstavy, navštěvovat tematicky příbuzné veletrhy.

Ale pozor! Sběratelství je běh na dlouhou trať, někdy i přes několik generací. Nečekejte okamžité zhodnocení.

Okamžik, kdy chcete sběratelskou věc prodat, nemusí být ten správný čas pro její zhodnocení. Sběratelský trh velmi ovlivňuje móda, demografický vývoj potenciálních zákazníků i marketing aukčních domů, dealerů a galerií. Co má dnes velkou hodnotu ji nemusí mít za deset let a naopak.

Odhadnout správnou dobu pro prodej a nákup je právě umění, ke kterému se lze propracovat jen zkušenostmi a znalostmi daného oboru. Na aukcích se hovoří jen o úspěšných prodejích, dvě třetiny dražených děl se však neprodají.

Zkušený sběratel také dělá rozdíl mezi vlastní sbírkou, kterou dlouhodobě buduje a nákupem „na kšeft“, tedy proto, že v dané věci vidí možné rychlé zhodnocení.

 

Každý sběratelský předmět má několik cen

Fair market vaulation je ocenění, které se nejvíce blíží „tržní ceně“ daného sběratelského předmětu. Nejlepším zdrojem pro její stanovení jsou zkušenosti aukčních domů a odborné katalogy.

Inteligentní sběratel nezřídka obmění věci ze své sbírky několikrát za život. Vždy totiž usiluje mít ve sbírce předměty co nehodnotnější, tedy v co nejlepší kvalitě. Proto „méně hodnotné“ části sbírky prodává sběratelům, kteří svoji sbírku teprve budují a za získané peníze pořizuje věci „lepší“, jejichž pořízení, ale stojí víc peněz. Jak velký bude o věci z jeho sbírky zájem, záleží na tom, jak velký trh s danou sběratelskou komoditou je. Trh s poštovními známkami je samozřejmě větší než obec sběratelů visacích zámků…

Jsou dva zásadní argumenty pro certifikované ocenění sběratelského předmětu – určení jeho autenticity a zvýšení jeho hodnoty. Předmět se posudkem pravosti a určením ceny od mezinárodně uznávané autority má vždy větší cenu než „surový materiál“. Posudek samozřejmě není levný, proto je vždy nutné dobře zvážit, u jakého sběratelského předmětu se vyplatí.

Jak získám informaci o ceně předmětu v mé sbírce? Základním vodítkem jsou katalogy, které zpracovávají většinu sběratelských kategorií, v některých jako ve filatelii a numismatice je vydává více firem a zpravidla mají teritoriálně rozdělený trh, i když se dnes v mnohém překrývají (MICHEL – Německo , Yvert & Tellier – Francie, Stanley Gibbons – Velká Británie). Druhou možností je sledovat historii aukčních výsledků podobného sběratelského předmětu. Třetí sledování cen na veletrzích a v internetových aukcích.

Americký aukční dům Heritage Auctions rozlišuje v zásadě tři různé ceny téhož sběratelského předmětu:

  • Insurence value je známá též jako Retail Replacement Value (RRV) – je to cena stanovená pojišťovnou a odvíjí se od ní výše pojistky a případné náhrady
  • Fair market value – tržní cena dané věci v určitém čase a teritoriu

–          Marketable cash value – cena, za kterou věc mohu reálně prodat, pokud se ji rozhodnu právě zbavit

Rychlé posudky, které v pořadech typu Antiques Roadshow dělají v několika větách z úst televizních znalců z majitelů donesených starožitností boháče, patří povětšinou do říše televizní zábavy. Stejně tak posudek od oka u majitele obchodu se sběratelskými předměty. Ten bude mít na ceně vždy osobní zájem – koupit pokud možno co nejlevněji a pak s patřičným ziskem prodat. Ani cena stanovená aukčním domem, který má provizi vázanou na výši částky, za kterou se dražená věc prodá, nemusí být objektivní. Stačí, aby se o předmět začali přetahovat dva dražitelé a vyženou cenu do částek, za kterou bude týž předmět při následném prodeji neprodejný.

Každé ocenění bude záležet na zkušenosti, znalosti trhu a osobního pohledu znalce. Proto je vždy dobré, získat takových posudků co nejvíce a při stanovení finální ceny přihlédnout k různým názorům a nakonec použít selský rozum. Protože u sběratelských věcí víc než jinde platí, že cenu určuje průnik částky, za kterou je prodávající ochoten věc prodat a kupující za ni dát.

Při hledání znalce je důležité, aby byl opravdu expertem na oblast, kterou potřebujete. A pak samozřejmě jeho důvěryhodnost a nakolik je jeho posudek respektován trhem, tedy sběrateli, prodejci, aukčními domy a pojišťovnami. Pokud má ohodnotit více věcí z různých sbírek, měl by najít vždy experty na daný obor.

Čím se znalec řídí, když má určit cenu sběratelského předmětu

Předně musí vyloučit jakoukoliv pochybnost o jeho pravosti. Tady pomůže dobře zdokumentovaná historie předmětu.

Nejznámější globálně respektované znalecké firmy:

  • NGC
  • PCGS

–          Professional Numismatists Guild

Co vám pomůže určit cenu předmětu:

  • Katalogy
  • Ceníky prodejců
  • Hobby časopisy
  • Návštěvy burz a veletrhů
  • Sledování cen v internetových aukcích

–          Dlouhodobý vývoj ceny, za který se prodal podobný předmět v aukčních domech

U každého sběratelského předmětu je cena průnikem různých faktorů důležitých pro daný sběratelský obor. Například cena určité mince vždy závisí na poptávce, stáří a kvalitě a zda se jedná o raritu. Roli hraje také motiv a její historie. U poštovních známek pak, zda se jedná o známky prošlé poštovní službou, nebo známky nepoužité. U komiksu námět, autor, stav, datum, číslo a místo vydání. U pohlednice motiv, stav, stáří a momentální poptávka na trhu…

Jak je z výše uvedeného patrné, výrazným faktorem, který ovlivňuje cenu je, v jaké se sběratelský předmět nachází kondici. Může se jednat o sebestarší dílo nebo dílo slavného autora, to co rozhoduje o ceně je stav věci. Neplatí to samozřejmě, pokud se jedná o patinu, kterou staré věci získají stářím nebo jejich užíváním – takový stav naopak cenu sběratelského předmětu zvyšuje.

Největším nepřítelem sběratelských věcí je nešetrné zacházení ze strany lidí. Hned za ním následuje přímé sluneční záření a vlhko.

 

Jak skladovat některé sběratelské předměty

Mince by měly být umístěny do plastových kapslí, které jsou vyrobeny přesně na jejich velikost (většinou se jedná o univerzální rozměry). Komiksy v plastových obalech s garancí jejich stavu a původu. Obrazy by měly být zarámované a grafiky zapaspartované. Manipulace se sběratelskými objekty by měla vždy probíhat v látkových bílých rukavicích. Sochy by se nikdy neměly brát za nohy, ruce nebo hlavu, ale vždy za podstavec.

Jak ochránit svoji sbírku

Na prvním místě se vyplatí investovat do kvalitního zabezpečení – trezoru, alarmu, kamerového systému… A hned na druhém do dobrého pojištění.

Při sjednávání pojistné smlouvy je především důležité jasně definovat, co všechno pokrývá, na jaké škody se vztahuje a jaké plnění při případném problému mohu tedy od pojišťovny očekávat. Základem pro uzavření jakékoliv pojistné smlouvy je pak znalecké ohodnocení sběratelského předmětu. Vlastník by měl doložit jeho cenu posudkem od renomovaného znalce nebo specializované firmy. Pokud se jedná o celou sbírku, měl by mít její celistvý a opět ověřený soupis. A následně informovat pojišťovnu o prodeji věcí ze sbírky nebo naopak nových přírůstcích.