SBĚRATEL | Novinky ze světa sběratelů
OCEŇOVÁNÍ SBÍREK PRÁVNICKÉ RADY JAK ZAČÍT SBÍRAT
libesnyk singl

Dílo Stanislava Libenského vychází na poštovní známce

Poctu výtvarníkovi, sochaři a světoznámému skláři Stanislavu Libeňskému (1921 - 2002) vzdává Česká pošta novou poštovní známkou s vyobrazením jeho “Otisku velkého anděla” z let 1998 / 99. Dílo, které se dnes nachází v soukromé sbírce, převedl do formátu poštovní známky výtvarník Otakar Karlas. Známka má nominální hodnotu 27 Kč.
14-11-2018Více

NAŠLI JSME ZA VÁS

známka pákistán

Kontroverzní aršík známek zrušil diplomatické setkání

Mezinárodní vztahy jsou v dnešní době jednou z nejkřehčích věcí na světě. V některých oblastech jsou tyto pouta chatrnější než v jiných. Podle posledních zpráv je za zmařením jednoho z nejsledovanějších diplomatických jednání posledních let zdánlivě nevinný aršík známek.
16-11-2018Více

INVESTICE DO SBĚRATELSTVÍ

N 52 toyen

Obraz Čedičové skály od malířky Toyen se prodal za 21,5 mil. Kč

Obraz Čedičové skály od malířky Toyen se na aukci v Praze prodal za 21,5 milionu korun včetně aukční přirážky. Vyvolávací cena díla byla 16,5 milionu korun. Kubistický obraz Antonína Procházky Zátiší s petrolejovou lampou, který startoval na ceně 7,9 milionu korun, našel kupce za 13 milionů korun. Aukci pořádala aukční společnost Adolf Loos Apartment and Gallery.
29-10-2018Více

Rekord týdne

schikaneder

Obraz Jakuba Schikanedera Tiché moře se v Praze vydražil za 7,8 milionu korun včetně aukční přirážky. Společnost European Arts, která jej nabízela, také poprvé přinesla na český aukční trh nový způsob dražby. Při něm se v katalogu neuvádějí vyvolávací ceny, jen odhadní pásmo ceny. Pro Schikanederovu malbu činil 6,5 až devět milionů korun.
Dosavadním tuzemským autorským rekordem Schikanedera zůstává obraz Kontemplace prodaný v roce 2010 za 8,1 milionu korun bez provize, s dvacetiprocentní provizí kupec zaplatil 9,72 milionu korun.
Schikaneder se ve své tvorbě zprvu soustředil na melancholické obrazy ze života chudých a vyvržených lidí. Oblíbenou se pak stala zejména jeho série lyrických pražských motivů, zachycujících náladu zejména v zimní podvečer, a dobových interiérů se specifickou světelnou atmosférou. Věnoval se i tvorbě portrétní a krajinářské, v závěrečném období inspirován především přímořskými motivy.
Jeho dílo proniklo do obecného povědomí až v 80. letech minulého století spolu s renesancí zájmu o výtvarné umění konce 19. století. Dnes je Schikaneder nejdražším autorem z umělců 19. století, byť jeho tvorba zasahuje i za přelom století.
ČTK, foto: European Arts

Nález týdne

shutterstock_24911854

U Vysokého nad Jizerou na Semilsku byl objeven stříbrný poklad z počátku 14. století. Nálezce mince z doby Václava II. a Jana Lucemburského odevzdal spolu se zlomky keramické nádoby, v níž zřejmě poklad původně byl, Muzeu Českého ráje v Turnově. Vedle nálezného, na které má nárok a jehož výše se bude odvíjet od hodnoty pokladu, ho chce Liberecký kraj ještě odměnit. Jméno nálezce a přesnější místo nálezu nechce muzeum ani Liberecký kraj zveřejňovat v obavě, že by to vyvolalo zájem hledačů pokladů.
Mince a zlomky keramiky našel podle Klimentové nálezce ve svahu v úrovni lesní hrabanky a zasahovaly asi 30 centimetrů pod povrch. Archeologové z turnovského muzea v místě provedli výzkum. Objevili původní mělkou jamku, kterou majitel mincí vyhloubil do rozpadlého skalního podloží. Mince pak uschoval do keramické nádoby a zasypal je zeminou. Poklad odkryla eroze. Archeologové našli zlomky nádoby a také další minci, celkem jich tak mají 159 – 41 stříbrných grošů Václava II. a 118 grošů Jana Lucemburského.
Podle odborníků zřejmě nebyly mince dlouho v oběhu, protože řada z nich si zachovala i mincovní lesk. Základní konzervaci mincí provede restaurátor Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy, Turnov. Posoudí je pak numismatici z Národního muzea. I keramická nádoba projde rukama restaurátorů. „Veřejnosti nález představíme v turnovském muzeu od února 2019 na mimořádné výstavě,“ doplnil archeolog muzea Jan Prostředník.

ČTK, ilustrační foto: Shutterstock

Doporučujeme

lebka

Až do 2. prosince mohou lidé v brněnském Letohrádku Mitrovských navštívit českou premiéru výstavy Největší záhady a tajemství světa. K vidění jsou přesné kopie záhadných předmětů, například slavné Mitchell-Hedgesovi křišťálové lebky.
Výstava podle kurátora představí unikátní a běžně nepřístupnou sbírku spojenou s nejtajemnějšími předměty všech světadílů. K vidění jsou kolekce kopií, mistrovských a výstavních replik, faksimilií a reprodukcí, které nebylo snadné dát dohromady. „Pro zajištění exponátů na této výstavě jsme museli procestovat prakticky celý svět a spojit se s těmi nejlepšími odborníky například z Indie, Austrálie, Hondurasu či z Číny. Myslím, že se to podařilo, výsledek vypadá famózně,“ uvedl hlavní kurátor výstavy Ondřej Rea.
Pravděpodobně nejhodnotnějším exponátem výstavy je replika slavné Mitchell-Hedgesovi křišťálové lebky. Exponát je, stejně jako originál, precizně vybroušený z jednoho krystalu přírodního křišťálu. Zajímavostí je, že původní téměř devítikilogramový krystal pochází z oblasti velmi blízké místu nálezu samotné lebky. Ojedinělost předmětu podle kurátora umocňuje i fakt, že originální exponát není nikde na světě vystavený pro veřejnost.
Podruhé se do Letohrádku Mitrovských vrací maketa největší rukopisné knihy světa – Codexu gigas nebo-li Ďáblovy bible. Kolekci náboženských artefaktů doplňují další pozoruhodné repliky – Svatý grál, Longinovo kopí nebo Turínské plátno.
Starověký původ mají i další vystavené exponáty, opět jako repliky. Například takzvaný první počítač – mechanismus z Antikythéry, Sumerská hvězdná planisféra pravděpodobně zachycující původ biblické zkázy Sodomy a Gomory, dosud nevyluštěný Krétský disk nebo tajemná Tutanchamonova stříbrná válečná trubka někdy přezdívaná jako „hudební zbraň hromadného ničení“.
Výstava je otevřená v úterý až pátek od 10:00 do 16:00, o víkendu ji lze navštívit do 17:00. Dospělí za vstup zaplatí 120 Kč, děti od šesti let 70 Kč.
Letohrádek Mitrovských dal v roce 1779 postavit hrabě Antonín Mitrovský. Sloužil jako letní odpočinkové sídlo. Dnes se v něm konají výstavy a kulturní akce. Loni návštěvníci mohli zavítat například na výstavu Slavní detektivové na stopě zločinu, šlo o dobové kostýmy a fotografie slavných detektivů.
ČTK, foto: Muzeum