SBĚRATEL | Novinky ze světa sběratelů
OCEŇOVÁNÍ SBÍREK PRÁVNICKÉ RADY JAK ZAČÍT SBÍRAT
201912081854_casopis-sberatel-4-2019

„Sběratelství před rokem 1989 bylo „únikovou aktivitou, sbírky pohlednic z exotických krajin nahrazovaly cestování,“ vzpomíná Luboš Čech, předseda Klubu sběratelů kuriozit. Ten je dosud největším sběratelským klubem v České republice

S nadsázkou se dá říct, že Klub sběratelů kuriozit (KSK) sdružuje sběratele všeho, co se dá sbírat. Každopádně před rokem 1989 plnil funkci aukčních portálů i sociálních sítí. Pokud se chtěl sběratel setkávat, vyměňovat, prodávat a nakupovat, členství v KSK bylo jednou z mála možností, jak se dostat do kontaktu se sběrateli z různých koutů republiky. Stát se členem ovšem nebylo jednoduché, jak říká v rozhovoru současný předseda Luboš Čech, na členství se čekalo, protože počet členů byl limitován.
12-12-2019Více

NAŠLI JSME ZA VÁS

jawa

Výstava ukazuje historii slavných motocyklů Jawa, k vidění jsou všechny klíčové modely

Na pět desítek motocyklů, automobil, trofeje ze závodů, jezdecké výstroje, ale i kulomet najdou návštěvníci nové výstavy v Národním technickém muzeu. Jmenuje se Fenomén Jawa aneb Jawa, jak ji neznáte a připomíná 90 let činnosti nejvýznamnějšího českého motocyklového výrobce, který výrazně ovlivnil daný obor i ve světovém měřítku. Většina exponátů je ze soukromých sbírek.

INVESTICE DO SBĚRATELSTVÍ

Lovci_mamutu_mammoth

Sibiř prožívá „zlatou horečku“ i apokalypsu okolo mamutoviny

V Rusku sice sloni nikdy nežili, přesto Rusko už od carských dob patří k největším vývozcům slonoviny na světový trh. V současnosti, kdy ve světě platí zákazy obchodovat se slonovinou, se z Ruska každý rok jen podle oficiálních údajů vyveze více než 120 tun mamutích klů, upozornil server Sibir.Realii. Rubem této "zlaté horečky" se ale jeví "paleontologická apokalypsa" v podobě ničení pravěkých sídel a nalezišť.

Rekord týdne

gauguin

První známý obraz slavného francouzského malíře Paula Gauguina se vydražil za 80.000 eur, tedy v přepočtu přibližně za dva miliony korun. Dílko s autorovým podpisem a datem 2. července 1865, které zachycuje švýcarskou horskou chatu na břehu jezera, si podle agentury AFP zakoupil francouzský průmyslník usazený ve Švýcarsku, který se aukce zúčastnil telefonicky.
Obrázek o rozměrech 39,5 krát 25 centimetrů namaloval autor ještě jako sedmnáctiletý středoškolák pod vedením profesora Charlese Penséeho z lycea v Orleansu: mladý Gauguin čínskou tuší na papír udělal kopii kresby, kterou jeho profesor načrtl ve Švýcarsku.
„Obrázek je zajímavý, protože boří tezi, podle které byl Gauguin samouk,“ poznamenal dražební komisař Aymeric Rouillac.
Obrázek namaloval středoškolák Gauguin poté, co se nedostal na námořní školu, a před tím, než se dal k obchodnímu loďstvu.
Dražby, pořádané na zámku d’Artigny v Montbazonu, se zúčastnily asi dvě stovky lidí, vesměs soukromých sběratelů a nákupčích muzeí. Další zájemci z celého světa, zejména Číny, USA, Británie, Švýcarska, Izraele, Itálie a Belgie, pak aukci sledovali po telefonu a na internetu.
Dražilo se na 150 předmětů, včetně dvou bronzových panterů od Rembrandta Bugattiho, bratra automobilového konstruktéra Ettoreho Bugattiho, v odhadované ceně 800.000 eur, jakož i jeden z deseti posledních exemplářů prvního francouzského románu, který napsal v roce 1542 François Rabelais.
ČTK, foto: aukční síň

Nález týdne

shutterstock_24911854

U Vysokého nad Jizerou na Semilsku byl objeven stříbrný poklad z počátku 14. století. Nálezce mince z doby Václava II. a Jana Lucemburského odevzdal spolu se zlomky keramické nádoby, v níž zřejmě poklad původně byl, Muzeu Českého ráje v Turnově. Vedle nálezného, na které má nárok a jehož výše se bude odvíjet od hodnoty pokladu, ho chce Liberecký kraj ještě odměnit. Jméno nálezce a přesnější místo nálezu nechce muzeum ani Liberecký kraj zveřejňovat v obavě, že by to vyvolalo zájem hledačů pokladů.
Mince a zlomky keramiky našel podle Klimentové nálezce ve svahu v úrovni lesní hrabanky a zasahovaly asi 30 centimetrů pod povrch. Archeologové z turnovského muzea v místě provedli výzkum. Objevili původní mělkou jamku, kterou majitel mincí vyhloubil do rozpadlého skalního podloží. Mince pak uschoval do keramické nádoby a zasypal je zeminou. Poklad odkryla eroze. Archeologové našli zlomky nádoby a také další minci, celkem jich tak mají 159 – 41 stříbrných grošů Václava II. a 118 grošů Jana Lucemburského.
Podle odborníků zřejmě nebyly mince dlouho v oběhu, protože řada z nich si zachovala i mincovní lesk. Základní konzervaci mincí provede restaurátor Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy, Turnov. Posoudí je pak numismatici z Národního muzea. I keramická nádoba projde rukama restaurátorů. „Veřejnosti nález představíme v turnovském muzeu od února 2019 na mimořádné výstavě,“ doplnil archeolog muzea Jan Prostředník.

ČTK, ilustrační foto: Shutterstock

Doporučujeme

muzeum

V šumperském muzeu se otevřela výstava s názvem Zmatené peníze. Jejím ústředním tématem jsou platidla a jejich podoby v různých historických obdobích. Expozice je interaktivní, návštěvníci na ní budou moci například rozlišovat padělky od originálů.
Výstava je rozdělena na několik sekcí. První z nich je věnována mincím, a to od těch nejstarších. „Dalším tematickým okruhem je velmi zajímavá kolekce nouzových bankovek z období kolem první světové války vydávaných zejména v Německu, ale také v Rakousko-Uhersku, Československu, Polsku nebo Rusku. Spolu se zmatky ve financích států, které byly zapojeny do první světové války, bude připomenuto také letošní sté výročí vzniku československé koruny,“ uvedla mluvčí muzea Eva Šebestíková.
Třetím námětem výstavy je fenomén dnešní doby, euro, eurozóna a současné měny zemí Evropské unie. „Poslední část se pak věnuje současným českým bankovkám s důrazem na jejich ochranné nebo hmatové prvky,“ doplnila Šebestíková.
Na expozici se návštěvníci dozví i řadu dalších zajímavostí spojených s platidly – například to, proč mají kasičky tvar prasátka.
Výstava bude otevřená do 26. ledna příštího roku.
ČTK, foto: muzeum