SBĚRATEL | Novinky ze světa sběratelů
OCEŇOVÁNÍ SBÍREK PRÁVNICKÉ RADY JAK ZAČÍT SBÍRAT
culek známka single

Seriál: Muž, který „objevil“ Železné hory

Stál u „objevení“ Železných hor, komplexu o rozloze pouhých 777 km² s překvapujícím a neobvyklým výskytem okolo sta různých hornin, což je nejen evropský, ale světový unikát. Geolog, geomorfolog, ornitolog, botanik a středoškolský profesor Antonin Culek se narodil 12. listopadu 1904 v Ronově nad Doubravou a zemřel 14. července 1955 v Čáslavi. Přečtěte si další díl seriálu mineraloga a soudního znalce Karla Maříka, který bude mimo jiné poskytovat bezplatnou znaleckou službu na víkendovém veletrhu Geosvět / Minerály a drahé kameny.
16-10-2018Více

NAŠLI JSME ZA VÁS

podzim fialové srdce

Nenechte si ujít podzimní veletrh Geosvět na konci října

Sbíráte nebo se vám prostě jen líbí krása nerostů? Na podzimním veletrhu Geosvět, který se koná od 20. do 21. října v pražském hotelu Olympik Congress, najdete několik desítek vystavovatelů z České republiky i ze zahraničí. Nebude chybět ani oblíbená služba bezplatného oceňování pravosti drahých kamenů soudním znalcem. Sběratelům přihlášeným do Klanu sběratelů přijde před veletrhem do mailové schránky vstupenka zdarma, protože být členem Klanu se vyplatí!
14-09-2018Více

INVESTICE DO SBĚRATELSTVÍ

einstein 2

Dopis, v němž Einstein odmítl Boha, půjde znovu do dražby

Za více než milion dolarů (asi 22,4 milionu korun) by se mohl v prosinci vydražit dopis, který v roce 1954 napsal Albert Einstein židovskému filosofovi Erikovi Gutkindovi. Proslulý teoretický fyzik v něm nazývá Boha "produktem lidské slabosti" a náboženství "ztělesněním zcela dětinských pověr". Text se poprvé objevil na veřejnosti při dražbě v roce 2008, nyní půjde do aukce v pobočce aukční síně Christie's v New Yorku, napsal deník The Washington Post (WP).
16-10-2018Více

Rekord týdne

schikaneder

Obraz Jakuba Schikanedera Tiché moře se v Praze vydražil za 7,8 milionu korun včetně aukční přirážky. Společnost European Arts, která jej nabízela, také poprvé přinesla na český aukční trh nový způsob dražby. Při něm se v katalogu neuvádějí vyvolávací ceny, jen odhadní pásmo ceny. Pro Schikanederovu malbu činil 6,5 až devět milionů korun.
Dosavadním tuzemským autorským rekordem Schikanedera zůstává obraz Kontemplace prodaný v roce 2010 za 8,1 milionu korun bez provize, s dvacetiprocentní provizí kupec zaplatil 9,72 milionu korun.
Schikaneder se ve své tvorbě zprvu soustředil na melancholické obrazy ze života chudých a vyvržených lidí. Oblíbenou se pak stala zejména jeho série lyrických pražských motivů, zachycujících náladu zejména v zimní podvečer, a dobových interiérů se specifickou světelnou atmosférou. Věnoval se i tvorbě portrétní a krajinářské, v závěrečném období inspirován především přímořskými motivy.
Jeho dílo proniklo do obecného povědomí až v 80. letech minulého století spolu s renesancí zájmu o výtvarné umění konce 19. století. Dnes je Schikaneder nejdražším autorem z umělců 19. století, byť jeho tvorba zasahuje i za přelom století.
ČTK, foto: European Arts

Nález týdne

shutterstock_24911854

U Vysokého nad Jizerou na Semilsku byl objeven stříbrný poklad z počátku 14. století. Nálezce mince z doby Václava II. a Jana Lucemburského odevzdal spolu se zlomky keramické nádoby, v níž zřejmě poklad původně byl, Muzeu Českého ráje v Turnově. Vedle nálezného, na které má nárok a jehož výše se bude odvíjet od hodnoty pokladu, ho chce Liberecký kraj ještě odměnit. Jméno nálezce a přesnější místo nálezu nechce muzeum ani Liberecký kraj zveřejňovat v obavě, že by to vyvolalo zájem hledačů pokladů.
Mince a zlomky keramiky našel podle Klimentové nálezce ve svahu v úrovni lesní hrabanky a zasahovaly asi 30 centimetrů pod povrch. Archeologové z turnovského muzea v místě provedli výzkum. Objevili původní mělkou jamku, kterou majitel mincí vyhloubil do rozpadlého skalního podloží. Mince pak uschoval do keramické nádoby a zasypal je zeminou. Poklad odkryla eroze. Archeologové našli zlomky nádoby a také další minci, celkem jich tak mají 159 – 41 stříbrných grošů Václava II. a 118 grošů Jana Lucemburského.
Podle odborníků zřejmě nebyly mince dlouho v oběhu, protože řada z nich si zachovala i mincovní lesk. Základní konzervaci mincí provede restaurátor Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy, Turnov. Posoudí je pak numismatici z Národního muzea. I keramická nádoba projde rukama restaurátorů. „Veřejnosti nález představíme v turnovském muzeu od února 2019 na mimořádné výstavě,“ doplnil archeolog muzea Jan Prostředník.

ČTK, ilustrační foto: Shutterstock

Doporučujeme

lebka

Až do 2. prosince mohou lidé v brněnském Letohrádku Mitrovských navštívit českou premiéru výstavy Největší záhady a tajemství světa. K vidění jsou přesné kopie záhadných předmětů, například slavné Mitchell-Hedgesovi křišťálové lebky.
Výstava podle kurátora představí unikátní a běžně nepřístupnou sbírku spojenou s nejtajemnějšími předměty všech světadílů. K vidění jsou kolekce kopií, mistrovských a výstavních replik, faksimilií a reprodukcí, které nebylo snadné dát dohromady. „Pro zajištění exponátů na této výstavě jsme museli procestovat prakticky celý svět a spojit se s těmi nejlepšími odborníky například z Indie, Austrálie, Hondurasu či z Číny. Myslím, že se to podařilo, výsledek vypadá famózně,“ uvedl hlavní kurátor výstavy Ondřej Rea.
Pravděpodobně nejhodnotnějším exponátem výstavy je replika slavné Mitchell-Hedgesovi křišťálové lebky. Exponát je, stejně jako originál, precizně vybroušený z jednoho krystalu přírodního křišťálu. Zajímavostí je, že původní téměř devítikilogramový krystal pochází z oblasti velmi blízké místu nálezu samotné lebky. Ojedinělost předmětu podle kurátora umocňuje i fakt, že originální exponát není nikde na světě vystavený pro veřejnost.
Podruhé se do Letohrádku Mitrovských vrací maketa největší rukopisné knihy světa – Codexu gigas nebo-li Ďáblovy bible. Kolekci náboženských artefaktů doplňují další pozoruhodné repliky – Svatý grál, Longinovo kopí nebo Turínské plátno.
Starověký původ mají i další vystavené exponáty, opět jako repliky. Například takzvaný první počítač – mechanismus z Antikythéry, Sumerská hvězdná planisféra pravděpodobně zachycující původ biblické zkázy Sodomy a Gomory, dosud nevyluštěný Krétský disk nebo tajemná Tutanchamonova stříbrná válečná trubka někdy přezdívaná jako „hudební zbraň hromadného ničení“.
Výstava je otevřená v úterý až pátek od 10:00 do 16:00, o víkendu ji lze navštívit do 17:00. Dospělí za vstup zaplatí 120 Kč, děti od šesti let 70 Kč.
Letohrádek Mitrovských dal v roce 1779 postavit hrabě Antonín Mitrovský. Sloužil jako letní odpočinkové sídlo. Dnes se v něm konají výstavy a kulturní akce. Loni návštěvníci mohli zavítat například na výstavu Slavní detektivové na stopě zločinu, šlo o dobové kostýmy a fotografie slavných detektivů.
ČTK, foto: Muzeum