SBĚRATEL | Novinky ze světa sběratelů
OCEŇOVÁNÍ SBÍREK PRÁVNICKÉ RADY JAK ZAČÍT SBÍRAT
Tintin stamp

Před 90 lety se poprvé objevil příběh o Tintinovi, jel do SSSR

Reportér v krátkých pumpkách s nazrzlou čupřinou vlasů, provázený psem Filutou a dalšími přáteli i zloduchy, který zažívá ta nejneuvěřitelnější dobrodružství na všech světadílech - tak znají komiksového hrdinu Tintina jeho četní fanoušci. Stejně jako on, tak i jeho duchovní otec, výtvarník s pseudonymem Hergé alias Georges Prosper Remi, se zařadili do společnosti nejslavnějších Belgičanů. Příběh o Tintinovi se poprvé objevil před 90 lety.
18-01-2019Více

NAŠLI JSME ZA VÁS

ruský vzorek z měsíce

Sotheby’s vydražila vzorky z Měsíce v přepočtu za 19,5 milionu Kč

Aukční síň Sotheby's v New Yorku vydražila za 855.000 dolarů (asi 19,5 milionu korun) trojici malých měsíčních úlomků, které jsou považovány za jediné legálně držené vzorky z Měsíce v soukromém vlastnictví. Sotheby's předpokládala, že aukce by mohla vynést až milion dolarů (22,7 milionu korun), na internetu se kvůli unikátnosti spekulovalo i o vyšších částkách.

INVESTICE DO SBĚRATELSTVÍ

arthouse-hejtmanek-kopernik-DE-REVOLUTIONIBUS-ORBIUM-COELESTIUM-003

Cena deseti nejdražších starožitností letos vzrostla na 9 mil. Kč

Za desítku nejdražších starožitností na českém aukčním trhu letos jejich noví majitelé zaplatili téměř devět milionů korun. Je to o dva miliony korun více než loni. Zvedla se i průměrná cena jedné starožitnosti o 120.000 korun na 820.000 korun. Nejdražší položkou se stal spis Mikuláše Koperníka, jehož druhé vydání Šesti knih o pohybu nebeských sfér z 1566 se prodalo za 2,48 milionu korun včetně aukční přirážky. Žebříček nejdražších starožitností uveřejnil server Artplus.

Rekord týdne

diamand

Růžový diamant Pink Legacy, který má téměř 19 karátů, se v aukční síni Christie’s v Ženevě vydražil za 50,375 milionů švýcarských franků (asi 1,15 mld. Kč, včetně aukčních poplatků). Oznámily to tiskové agentury s tím, že se jedná o rekordní částku za karát v případě diamantu této barvy.
Dražitel Rahul Kadakia podle agentury AFP uvedl, že úžasný diamant, objevený asi před sto lety na jihu Afriky, získalo americké klenotnictví Harry Winston, které patří do švýcarské hodinářské skupiny Swatch.
Pink Legacy je největší diamant kategorie fancy vivid, jaký kdy aukční síň Christie’s v dražbě nabídla. Do této skupiny se řadí diamanty, které mají nejvyšší možnou koncentraci dané barvy.
Největším růžovým diamantem této kategorie je s 59,6 karáty Pink Star, který se v dubnu loňského roku vydražil v síni Sotheby’s za rekordní sumu 71,2 milion dolarů (nyní 1,6 miliardy korun).
Kámen Pink Legacy patřil kdysi slavné rodině Oppenheimerových, která desítky let stála v čele společnosti De Beers specializované na těžbu a obchodování s diamanty. Drahý kámen pochází byl vybroušen zřejmě již ve 20. letech minulého století. Kdo je současným majitelem diamantu, aukční dům nezveřejnil.
„Váží přesně 18,96 karátu. Vezmeme-li v úvahu, že většina růžových diamantů váží méně než jeden karát, pak je to váha dost značná,“ uvedl odborník na šperky aukční síně Christie’s Jean-Marc Lunel.

Nález týdne

shutterstock_24911854

U Vysokého nad Jizerou na Semilsku byl objeven stříbrný poklad z počátku 14. století. Nálezce mince z doby Václava II. a Jana Lucemburského odevzdal spolu se zlomky keramické nádoby, v níž zřejmě poklad původně byl, Muzeu Českého ráje v Turnově. Vedle nálezného, na které má nárok a jehož výše se bude odvíjet od hodnoty pokladu, ho chce Liberecký kraj ještě odměnit. Jméno nálezce a přesnější místo nálezu nechce muzeum ani Liberecký kraj zveřejňovat v obavě, že by to vyvolalo zájem hledačů pokladů.
Mince a zlomky keramiky našel podle Klimentové nálezce ve svahu v úrovni lesní hrabanky a zasahovaly asi 30 centimetrů pod povrch. Archeologové z turnovského muzea v místě provedli výzkum. Objevili původní mělkou jamku, kterou majitel mincí vyhloubil do rozpadlého skalního podloží. Mince pak uschoval do keramické nádoby a zasypal je zeminou. Poklad odkryla eroze. Archeologové našli zlomky nádoby a také další minci, celkem jich tak mají 159 – 41 stříbrných grošů Václava II. a 118 grošů Jana Lucemburského.
Podle odborníků zřejmě nebyly mince dlouho v oběhu, protože řada z nich si zachovala i mincovní lesk. Základní konzervaci mincí provede restaurátor Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy, Turnov. Posoudí je pak numismatici z Národního muzea. I keramická nádoba projde rukama restaurátorů. „Veřejnosti nález představíme v turnovském muzeu od února 2019 na mimořádné výstavě,“ doplnil archeolog muzea Jan Prostředník.

ČTK, ilustrační foto: Shutterstock

Doporučujeme

100

Průřez uměleckými návrhy poštovních známek v letech 1918 až 2018 ukáže od 16. listopadu výstava s názvem 100 let – 534 autorů v Poštovním muzeu. Představí zejména dosud nerealizované a méně známé návrhy od českých autorů i umělců. Expozice potrvá do 20. března 2019.
„Výstava se zaměřuje v první řadě na veřejnosti dosud neznámé nepoužité a neprovedené návrhy poštovních známek. Nemůže se věnovat všem autorům, kterých bylo až do současnosti 534. Na výstavě bude představeno 181 originálních výtvarných návrhů,“ uvedla Jitka Zamrzlová.
Při výběru ukázek kladli pořadatelé důraz na představení tvorby od tradičních autorů známek, jako jsou Alfons Mucha, Max Švabinský či Oldřich Kulhánek. Návštěvníci zároveň budou moci vidět návrhy od umělců, kteří většinou se známkovou tvorbou nejsou spojováni. Expozice proto nabídne i počiny od Františka Kupky, Václava Špály, Josefa Čapka a Josefa Váchala.
Zástupci muzea zdůrazňují, že československá a po ní i česká známková tvorba dospěla během své historie ke světové proslulosti. „Nemalou zásluhu na tom má právě množství umělců, kteří se výtvarnou podobou poštovních známek zabývali a zabývají,“ dodala Zamrzlová.
Poštovní muzeum shromažďuje sbírku české a československé známkové tvorby, která obsahuje desetitisíce výtvarných návrhů. První československá známka vyšla 18. prosince 1918, ve stejný den vzniklo také Poštovní muzeum. Od té doby do současnosti vyšlo celkem 4042 známek, z nich 3029 bylo československých a 1013 českých.

ČTK, foto: Poštovní muzeum