U nejlepších exponátů už dávno nestačí pouze vlastnit vzácný materiál
Sberatel.info
14. Juli, 2026
„Rozhoduje hluboká znalost tématu, vlastní výzkum, jasná koncepce, historický a poštovní kontext, ale také schopnost vyprávět prostřednictvím exponátu srozumitelný a poutavý příběh,“ říká Jiří Kraus, předseda Svazu českých filatelistů jako jeden z postřehů z návštěvy Světové výstavy poštovních známek Boston 2026. Na akci nejen propagoval českou filatelii, světovou výstavu Praga 2028, ale byl rovněž úspěšným vystavovatelem.
Jak na tom byl Boston 2026 organizačně a jaký byl o filatelii zájem? Dorazili jen skalní filatelisté, nebo i široká veřejnost?
Po organizační stránce šlo o velmi silnou výstavu. Konala se v moderním areálu Boston Convention & Exhibition Center, který nabízí obrovskou kapacitu a velmi dobré zázemí. Velkou výhodou bylo, že výstaviště bylo v docházkové vzdálenosti od části hotelů.
Zájem veřejnosti byl podle mého názoru velmi dobrý. Nešlo pouze o zkušené filatelisty, vystavovatele a obchodníky. Přicházela také širší veřejnost a celkovou návštěvnost bych osobně odhadoval na několik desítek tisíc lidí. Především o víkendech bylo vidět, že výstava dokázala přilákat i rodiny a návštěvníky, kteří nejsou pravidelnými účastníky filatelistických akcí.
Velmi dobře hodnotím bohatý doprovodný program, přednášky, setkání odborných společností, školení i celkovou propagaci filatelie směrem k veřejnosti. V tomto směru měli Američané opravdu velmi dobrý tah na branku.
Samozřejmě ne všechno bylo ideální. Ubytování komisařů, jurymanů, vystavovatelů a dealerů bylo rozděleno do více hotelů, což do určité míry omezovalo přirozené společenské setkávání všech účastníků. V prvních dnech se objevily také určité problémy s organizací snídaní. To jsou ale právě zkušenosti, ze kterých se můžeme poučit při přípravě PRAGA 2028.
Trh v USA a v Evropě se liší, ale přesto — dají se pojmenovat nějaké nové trendy ve filatelii, které bylo možné na výstavě vysledovat?
Ano, několik trendů bylo velmi dobře patrných. Prvním je rostoucí význam příběhu exponátu. Špičkový exponát dnes už není pouze souborem vzácných položek. Musí mít jasnou koncepci, vlastní výzkumný přínos, historický kontext a schopnost návštěvníka či porotu provést srozumitelným příběhem.
Druhým trendem je větší otevřenost filatelie směrem k veřejnosti. Výstava musí být zajímavá nejen pro zkušené filatelisty, ale také pro člověka, který přijde ze zvědavosti a třeba zatím žádnou známku nesbírá. Právě tematické salony, doprovodné výstavy, slavnostní uvedení nových známek, přednášky a dobře připravené prezentace mohou pomoci oslovit nové publikum.
Třetím trendem je rostoucí význam specializovaných salonů. Úspěch Polar Salonu ukázal, že tematicky zaměřené výstavy mají velký potenciál, pokud jsou dobře připraveny a dokážou propojit kvalitní filatelistické exponáty s širším historickým a vizuálním kontextem.
A čtvrtým trendem je samozřejmě digitalizace organizace — on-line registrace, aplikace, rychlá komunikace, prezentace výsledků a využívání sociálních sítí. To vše bude u světových výstav stále důležitější.
Zároveň bych ale dodal ještě jednu věc: i přes všechny digitální možnosti zůstává největší hodnotou podobných výstav osobní setkání. Právě v Bostonu se znovu ukázalo, že žádná videokonference nenahradí možnost stát před světovou raritou, diskutovat s jejím majitelem, setkat se s vystavovatelem nebo navázat kontakt, který může později vést třeba k zapůjčení mimořádného exponátu na PRAGA 2028.
Na výstavě byly k vidění některé z nejslavnějších známek a celistvostí světa, například „obrácená Jenny“. Je ale nějaká věc, která nebyla tolik mediálně akcentovaná, ale vás osobně něčím zaujala?
„Obrácená Jenny“ samozřejmě přitahovala obrovskou pozornost, a právem. Mě osobně zaujal zejména unikátní středový čtyřblok Inverted Jenny, který byl prezentován pod jménem Dimitris Bertsimas – Georgia Perakis Foundation. Je to mimořádná položka světové filatelie a právě osobní setkání s podobnými raritami je jedním z důvodů, proč mají světové výstavy stále nezastupitelné místo.
Velmi mě však zaujal také způsob prezentace Polar Salonu. Nebyla to pouze řada exponátů v rámech. Šlo o širší celek, který návštěvníkovi přibližoval historii polárních výprav, objevování, vědu, lidskou odvahu a komunikaci v extrémních podmínkách. Právě propojení filatelie s širším historickým příběhem považuji za jednu z cest, jak oslovit i návštěvníky, kteří zatím nejsou aktivními filatelisty.
Kolik exponátů z České republiky se výstavy účastnilo?
V hlavní FIP soutěži bylo z České republiky přihlášeno 14 exponátů napříč několika výstavními třídami — od tradiční filatelie přes otevřenou třídu, aerofilatelii, kolky a pohlednice až po literaturu a prestižní Championship Class.
Vedle toho byla česká účast velmi výrazná také v doprovodném Polar Salon Boston 2026, kde bylo zastoupeno dalších šest českých polárních exponátů — mých pět exponátů a jeden Josefa Chudoby.
Samotný Polar Salon byl mimořádně silnou specializovanou přehlídkou. Zahrnoval 37 soutěžních a 11 pozvaných exponátů na přibližně 200 výstavních plochách. Česká stopa tak byla v Bostonu skutečně výrazná, a to jak v hlavní světové soutěži FIP, tak v oblasti polární filatelie.
A Češi uspěli? Máme nějaké medaile?
Vedli jsme si velmi dobře. V hlavní FIP soutěži získaly české exponáty dvě velké zlaté medaile, čtyři zlaté medaile, dvě velké pozlacené, tři pozlacené, jednu stříbrnou a jednu stříbrno-bronzovou medaili. K tomu je třeba připočítat účast Nicholase M. Kirkeho v prestižní FIP Championship Class, kde byl jeho exponát dokonce mezi finalisty na Grand Prix d’Honneur.
To je v konkurenci 4 000 rámů velmi slušné. Jaká byla celková úroveň exponátů ve srovnání se světovými výstavami, které jste v minulosti navštívil?
Úroveň byla skutečně mimořádně vysoká. Boston 2026 patřil podle mého názoru k největším a nejkvalitnějším světovým filatelistickým výstavám posledních let. Celkem bylo vystaveno 755 soutěžních exponátů, přibližně 4 000 výstavních ploch a 194 položek filatelistické literatury. Uděleno bylo 59 velkých zlatých a 167 zlatých medailí, což samo o sobě vypovídá o mimořádné kvalitě soutěže.
Z mého pohledu byla nejsilnější především vyrovnanost exponátů. Nešlo jen o několik výjimečných rarit v čele výstavy, ale o skutečně vysokou úroveň napříč jednotlivými třídami. Bylo velmi dobře vidět, že u nejlepších exponátů už dávno nestačí pouze vlastnit vzácný materiál. Rozhoduje hluboká znalost tématu, vlastní výzkum, jasná koncepce, historický a poštovní kontext, ale také schopnost vyprávět prostřednictvím exponátu srozumitelný a poutavý příběh.
Právě proto považuji české výsledky za velmi cenné. Získat v této konkurenci velkou zlatou nebo zlatou medaili znamená obstát mezi nejlepšími exponáty světa.
JAK SI NA VÝSTAVĚ VEDLI ČEŠTÍ FILATELISTÉ
Nicholas M. Kirke představil v Championship Class exponát The Evolution of Outbound Foreign Mail Cancelled in New York City 1845–1878 (Vývoj odchozí zahraniční pošty razítkované v New Yorku 1845–1878). V této prestižní třídě se již běžné medaile neudělují a jeho exponát se dostal mezi finalisty na hlavní cenu Grand Prix d’Honneur.
Tomáš Mádl získal za Saint Vincent – Pearl of the Caribbean (Svatý Vincent – perla Karibiku) 90 bodů a zlatou medaili.
Miloš Hauptman obdržel za Czechoslovakia 1950–1961: Multistamp Flat Plate Printing from Steel Engraving (Československo 1950–1961: vícenásobný ocelotisk z plochých desek) 90 bodů a zlatou medaili.
Tomáš Amler získal za 1927 4th Postage Due Provisional Issue (Chainbreaker) 50/150h (Čtvrté provizorní vydání doplatních známek z roku 1927 – Hradčany 50/150 h) 81 bodů a pozlacenou medaili.
Michal Musil obdržel za Austrian Newspaper Revenue Stamps (Rakouské novinové kolky) 80 bodů a pozlacenou medaili.
Jiří Kraus získal za The First Swedish Antarctic Expedition 1901–1904 (První švédská antarktická expedice 1901–1904) 90 bodů a zlatou medaili a za Finding Antarctica – Then Finding More of It (Objevování Antarktidy – a poté jejích dalších částí) 95 bodů a velkou zlatou medaili.
Milan Stodola získal za Professor Eduard Karel – Life and Work (Profesor Eduard Karel – život a dílo) 82 bodů a pozlacenou medaili.
Pavel Bouda obdržel za Czechoslovak Airmail 1920–1938 (Československá letecká pošta 1920–1938) 88 bodů a velkou pozlacenou medaili.
Roman Šorejs získal za Airmail in German South West Africa 1914 (Letecká pošta v Německé jihozápadní Africe 1914) 87 bodů a velkou pozlacenou medaili.
Tomáš Pazderník obdržel za Carlsbad on Historic Postcards 1888–1903 (Karlovy Vary na historických pohlednicích 1888–1903) 66 bodů a stříbrno-bronzovou medaili.
V literatuře získal Nicholas M. Kirke za New York City Foreign Mail 1845–1878 (Zahraniční pošta města New York 1845–1878) 95 bodů a velkou zlatou medaili.
Emanuel Lukeš získal za Czech Republic – A History on Stamps (Česká republika – historie na známkách) 71 bodů a stříbrnou medaili.
A konečně Josef Weissenstein obdržel za Postal History of the Post-Coup Period 1918–1920 (1924) of the Czech Republic (Poštovní historie popřevratového období 1918–1920 / 1924 na území České republiky) 90 bodů a zlatou medaili.
Mimořádně úspěšný byl pro nás také Polar Salon Boston 2026. Jiří Kraus zde získal za The First Swedish Antarctic Expedition 1901–1904 (První švédská antarktická expedice 1901–1904) 96 bodů a velkou zlatou medaili, za Finding Antarctica – Then Finding More of It (Objevování Antarktidy – a poté jejích dalších částí) rovněž 96 bodů a velkou zlatou medaili a za jednorámový exponát Dr. Václav Vojtěch – The First Czech in Antarctica (Dr. Václav Vojtěch – první Čech v Antarktidě) 95 bodů a velkou zlatou medaili.
Jeho další exponát Byrd Antarctic Expeditions 1928–1941 (Byrdovy antarktické expedice 1928–1941) získal 93 bodů a zlatou medaili a Historical Beginnings of Czechoslovak Activity in Antarctica (Historické počátky československé činnosti v Antarktidě) 81 bodů a pozlacenou medaili.
Josef Chudoba obdržel za Operation HIGHJUMP 1946–1947 (Operace HIGHJUMP 1946–1947) 85 bodů a velkou pozlacenou medaili.
Největším českým úspěchem Polar Salonu bylo vítězství Jiřího Krause s exponátem Finding Antarctica – Then Finding More of It, který získal hlavní cenu celé soutěže. Jeho jednorámový exponát Dr. Václav Vojtěch – The First Czech in Antarctica se navíc umístil na druhém místě mezi jednorámovými exponáty.
Nesmíme opomenout ani české zastoupení v mezinárodní jury. Jejím členem byl za Českou republiku Jiří Černý, který podle ohlasů ostatních členů jury odvedl velmi kvalitní práci a důstojně reprezentoval českou filatelii také v této důležité odborné roli.
red, foto: SČF
Sběratelské aukce