Sběratel, Portál o sbírání, sbírkách a sběratelství
Sběratelský blog
Veletrh Sběratel bude!
I když koronavirus stále obchází kolem a vláda opět zpřísnila pravidla pro pořádání kulturních a sportovních akcí, přípravy veletrhu Sběratel pokračují. Hala bude rozdělena do několika sektorů, aby byl zachován povolený počet návštěvníků a současně budou ve spolupráci s provozovatelem výstaviště v Letňanech přijata maximální hygienická opatření. Stále tak platí, že Sběratel bude první velká multioborová sběratelská akce v Evropě po více než půl roce. Navíc v Německu byla většina větších sběratelských setkání zrušena až do konce roku. Není proto divu, že zájem účastnit se veletrhu je enormní a to ze strany domácích i zahraničních firem. Chtějí se osobně potkat se svými zákazníky i mezi sebou, protože jak s nadsázkou říkáme: „Seberychlejší internet osobní setkání nenahradí“.
Sociální sítě probudily zájem o filatelii. Sbírání známek je znovu trendy!
Jak se střídají dekády, mizí a znovu se do módy vrací nejrůznější trendy. Mezi ně patří i filatelie, záliba, která v posledních letech uchvátila velkou spoustu mladých lidí. Jak je ale možné, že se sbírání známek v době, kdy je i posílání dopisů spíše rarita a vše nahradila internetová pošta, stává opět populárním? Stejně jako za cokoli jiného v životě moderního člověka za to můžeme vděčit sociálním sítím.- „Vinyl nikdy nezemřel,“ říká majitel obdivuhodné sbírky vinylů
- Zámek ve Větrném Jeníkově hostí výstavu o letcích RAF
- V Národním muzeu se otevřela expozice minerálů, je nejstarší v celém muzeu a čítá na 100.000 evidovaných položek
- Lidé ve velkém nakupují sběratelské předměty, pandemie tomu napomohla. Od začátku roku za ně na Aukru utratili přes 400 milionů
- Pizzerie ve Florencii je prvním místem, kde se dá platit i vinyly
NAŠLI JSME ZA VÁS
Zmizí nejmenší eurové mince navždy z oběhu? Kdy můžeme očekávat jejich konec?
Evropská unie zvažuje aplikaci drobných změn oficiálního platidla eurozóny. Jedná se o zrušení nejmenších mincí, jedno centů a dvou centů. Tyto mince se tak dostávají do přímého ohrožení. Drobáky, o které téměř nikdo nestojí a povalují se na dnech fontán po celé Evropě se tak mohou ze dne na den stát raritou.
INVESTICE DO SBĚRATELSTVÍ
Národní muzeum představuje sbírky mincí a mincovní poklady
Mincovní poklady nalezené na území Česka si mohou prohlédnout návštěvníci výstavy Poklady numismatických sbírek v Národním muzeu. Kromě pokladů obsahuje výstava historické mince datované od antiky až do 20. století, nástroje na výrobu mincí či medaile a řády ze soukromých sbírek. Výstava, která čítá zhruba jeden a půl tisíce exponátů potrvá rok.
Rekord týdne
První známý obraz slavného francouzského malíře Paula Gauguina se vydražil za 80.000 eur, tedy v přepočtu přibližně za dva miliony korun. Dílko s autorovým podpisem a datem 2. července 1865, které zachycuje švýcarskou horskou chatu na břehu jezera, si podle agentury AFP zakoupil francouzský průmyslník usazený ve Švýcarsku, který se aukce zúčastnil telefonicky.
Obrázek o rozměrech 39,5 krát 25 centimetrů namaloval autor ještě jako sedmnáctiletý středoškolák pod vedením profesora Charlese Penséeho z lycea v Orleansu: mladý Gauguin čínskou tuší na papír udělal kopii kresby, kterou jeho profesor načrtl ve Švýcarsku.
„Obrázek je zajímavý, protože boří tezi, podle které byl Gauguin samouk,“ poznamenal dražební komisař Aymeric Rouillac.
Obrázek namaloval středoškolák Gauguin poté, co se nedostal na námořní školu, a před tím, než se dal k obchodnímu loďstvu.
Dražby, pořádané na zámku d’Artigny v Montbazonu, se zúčastnily asi dvě stovky lidí, vesměs soukromých sběratelů a nákupčích muzeí. Další zájemci z celého světa, zejména Číny, USA, Británie, Švýcarska, Izraele, Itálie a Belgie, pak aukci sledovali po telefonu a na internetu.
Dražilo se na 150 předmětů, včetně dvou bronzových panterů od Rembrandta Bugattiho, bratra automobilového konstruktéra Ettoreho Bugattiho, v odhadované ceně 800.000 eur, jakož i jeden z deseti posledních exemplářů prvního francouzského románu, který napsal v roce 1542 François Rabelais.
ČTK, foto: aukční síň
Nález týdne
U Vysokého nad Jizerou na Semilsku byl objeven stříbrný poklad z počátku 14. století. Nálezce mince z doby Václava II. a Jana Lucemburského odevzdal spolu se zlomky keramické nádoby, v níž zřejmě poklad původně byl, Muzeu Českého ráje v Turnově. Vedle nálezného, na které má nárok a jehož výše se bude odvíjet od hodnoty pokladu, ho chce Liberecký kraj ještě odměnit. Jméno nálezce a přesnější místo nálezu nechce muzeum ani Liberecký kraj zveřejňovat v obavě, že by to vyvolalo zájem hledačů pokladů.
Mince a zlomky keramiky našel podle Klimentové nálezce ve svahu v úrovni lesní hrabanky a zasahovaly asi 30 centimetrů pod povrch. Archeologové z turnovského muzea v místě provedli výzkum. Objevili původní mělkou jamku, kterou majitel mincí vyhloubil do rozpadlého skalního podloží. Mince pak uschoval do keramické nádoby a zasypal je zeminou. Poklad odkryla eroze. Archeologové našli zlomky nádoby a také další minci, celkem jich tak mají 159 – 41 stříbrných grošů Václava II. a 118 grošů Jana Lucemburského.
Podle odborníků zřejmě nebyly mince dlouho v oběhu, protože řada z nich si zachovala i mincovní lesk. Základní konzervaci mincí provede restaurátor Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy, Turnov. Posoudí je pak numismatici z Národního muzea. I keramická nádoba projde rukama restaurátorů. „Veřejnosti nález představíme v turnovském muzeu od února 2019 na mimořádné výstavě,“ doplnil archeolog muzea Jan Prostředník.
ČTK, ilustrační foto: Shutterstock
Doporučujeme
Ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře má do konce října vzniknout nová expozice o mincovnictví.
Prostory pro exponáty jsou již připraveny, instalace začnou na přelomu srpna a září. Novinkou bude třeba model Vlašského dvora, naopak zachována zůstane možnost vyrazit si vlastní groš.
Lákavá bude určitě expozice o mincích, kde si na své přijdou jak laici, tak numismatici. Zprovozněno bude i sklepení, které doposud ve Vlašském dvoře zprovozněno nebylo.
Vlašský dvůr je komplexem staveb ze 13. a 14. století a jeho historie souvisí s bohatým nalezištěm stříbra. Jméno získal zřejmě po vlašských mistrech, které král povolal z Florencie.
ČTK, foto: archiv
