Dva turisté na Trutnovsku našli zlatý poklad, ležel v zemi několik desítek let

Zaručeně zlaté jsou mince o váze 3,7 kilogramu, řekl novinářům vedoucí archeologického oddělení MVČ Miroslav Novák. Další kovové předměty vědci analyzují. Schránky byly uloženy ve 20. století do uměle vytvořeného kamenného valu na okraji zaniklého pole zarostlého lesem.

“Hliníková dóza vyčnívající nad povrch valu obsahovala celkem 598 mincí rozdělených do 11 sloupečků a zavinutých do textilie. V kovové schránce nalezené zhruba v metrové vzdálenosti pak byly předměty ze žlutého kovu, a to celkem 16 tabatěrek, deset náramků, taštička z jemného drátěného pletiva, hřeben, řetízek s klíčkem a pudřenka,” řekl Novák.

V případě mincí nelze podle odborníků soubor hodnotit jako běžnou hotovost dobového oběživa. “Poklad ležel schovaný v zemi maximálně lehce přes sto let. Podle vyražených letopočtů obsahuje mince z let 1808 až 1915,” řekl numismatik MVČ Vojtěch Brádle. Podle něj ale v tomto případě rok 1915 není rozhodující pro určení doby, kdy se depot na místě ocitl.

“Důvodem je přítomnost několika kusů s miniaturními značkami, takzvanými kontramarkami, kterými mohly být opatřeny až po první světové válce. Na mince totiž byly vyráženy na území někdejší Jugoslávie ve 20. a 30. letech 20. století,” sdělil Brádle.

Z hlediska podobných nálezů v Česku se podle něj jedná svým složením o velmi specifický soubor. “Protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské. Naopak zcela chybí mince německé i československé,” dodal Brádle.

U nemincovních předmětů analýza Puncovního úřadu stanoví přesné složení kovu, která je podstatná pro určení vhodného způsobu jejich konzervátorského ošetření, k určení výše nálezného a také pro následné vystavení. “Při současných cenách drahých kovů hodnota (nálezu) může začínat na 7,5 milionech korun,” řekl Novák. Historická hodnota pokladu je podle něj ale nevyčíslitelná.

Odměna pro nálezce vychází ze zákona o státní památkové péči. Vypočítává se buď z historické hodnoty, nebo hodnoty drahého kovu. Odměnu poskytuje krajský úřad do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku.

Novák označil nález za unikátní. Mimo jiné jej překvapilo nízké stáří nálezu. “Zatímco u pravěkých depotů lze tušit jen mlhavé obrysy událostí vedoucích k jejich uložení, v tomto případě se nabízejí mnohem širší, ale o to komplikovanější možnosti studia dobových archivních dokumentů,” sdělil Novák. Depotem se označuje hromadný archeologický nález více předmětů uložených na jednom místě.

“Ukládat do země cenné předměty ve formě depotů bylo běžnou praxí už od pravěku. Zprvu běžnější byly náboženské pohnutky, později se jednalo častěji o majetek uschovaný v nejistých dobách s úmyslem se pro něj později vrátit. Tento nález se vymyká především nezvykle velkou hmotností drahého kovu,” dodal Novák.

Podle odborníků může poklad souviset s vyháněním Čechů v roce 1938, poválečným odsunem německy hovořících obyvatel či s pozdější komunistickou měnovou reformou. Zvičina byla na národnostním česko-německém rozhraní.

ČTK, ilustrační foto: ChatGPT a Muzeum východních Čech

• mince
• Poklad

Related articles