Za vznikem aršíku Elišky Junkové je zajímavý příběh a po dlouhé době se tisklo ocelotiskem

Eliška Junková, nejslavnější česká automobilová závodnice. Začínala jako spolujezdkyně svého manžela Čeňka Junka a posléze řídila sama. Ve 20. letech 20. století byla nejrychlejší ženou světa a jako jediná žena v historii Grand Prix se dokázala vyrovnat nejlepším jezdcům této soutěže.

K největším úspěchům patřilo první vítězství ženy v mezinárodním závodě do vrchu X. Zbraslav – Jíloviště 1926, vítězství na I. velké ceně Německa 1927 na Nürburgringu a páté místo v závodě Targa Florio v roce 1928. Aršík představuje stylizovanou scénu z dobového závodu automobilů.

Jméno Elišky Junkové je neodmyslitelně spjato se značkou Bugatti. Tady ale nastal pro autora aršíku, výtvarníka Petra Ptáčka, zdánlivě neřešitelný problém.

Od České pošty měl šalamounské zadání – vlastní značka se na aršíku nesměla kvůli autorským právům objevit. „Výtvarný oříšek“ nakonec vyřešil brilantně. „Paradoxně zadání, které se mně z počátku zdálo neřešitelné, nakonec vedlo k zapojení u mě až nevídané kreativity,“ komentuje s odstupem celou věc Petr Ptáček. „Spodní část aršíku je vyřešena pouze fragmentem vozu nahlíženým zezadu a Eliškou Junkovou v řidičském prostoru. V horní části aršíku jsem se donutil k značné stylizaci a znázornění vozu s kterým Eliška Junková také závodila, ale je maskován velkými blatníky a světly, protože je původně v dnešní terminologii sportovním a ne závodním vozem. Plus ten dým a prach z vozu před a částečné zakrytí třetím vozem, to vše splnilo výše popsanou podmínku.“

• 

• 

• 

• 

• 

Petr Ptáček je vyhledávaný autor technických motivů, kterých už pro Českou poštu vytvořil celou řadu.

Jak říká, při shánění podkladů má obvykle nečekané štěstí. „Když jsem dostal zadání na kolo Favorit probíhala v Technickém muzeu výstava o jejich historii. Po zadání aršíku Karel Loprais probíhala v Technickém muzeu jemu věnovaná výstava i s jedním z vozů. Po zadání aršíku Eliška Junková…, opět krásná putovní výstava v malé středočeské galerii o které jsem se dozvěděl úplnou „náhodou“. Výstava s mnoha dobovými fotografiemi dala podněty k zachycení vozu a atmosféry v horní části aršíku. Spodní část aršíku vznikla mou účastí na závodech historických vozů, kde jsem v depu narazil na otce s dcerou ve správném vozu typu 35 a dívka drobné postavy se stala spolu s vozem modelkou pro Elišku Junkovou. Na tuto milou dvojici mám kontakt a dostanou podepsaný aršík i fotografii podle které vznikla spodní část.“

Brýle na FDC jsou opravdu kresleny podle exponátu z výše jmenované výstavy, kde byly ale položeny na šále. Ta se ovšem v jednoduché lineární a drobné kresbě vzpírala zachycení, proto použil Petr Ptáček místo ní dámské řidičské rukavice.

Aršík tvoří dvě známky  – jedna je zastoupena písmenem „A“, které dnes stojí 36 Kč, druhá pak písmenem „E“, jež je určeno pro zahraničí a stojí 48 Kč.

Umělecká díla na známkách: Vyšehradská Madona

Vyšehradská Madona je slavný gotický obraz, který vznikl ve 14. století. Představuje Pannu Marii s Ježíškem, kteří jsou zobrazeni v klidné a něžné póze. Obraz je známý svou jemností, harmonií barev a duchovní hloubkou. K návrhu aršíku autor využil tři vybrané znaky doplněné o ornament z oltáře, na kterém je obraz umístěn. Grafickou úpravu rytiny provedl Tomáš Říha, vlastní rytina je dílem Václava Fajta.

V dnešní době zajímavou raritou je zvolená technika tisku. V tiskárně Hradištko použili pětibarevný ocelotisk z plochých desek, kterým vzniklo celkem 22 000 ks aršíků.

Dominantním prvkem FDC je zlatý tepaný kryt obrazu, který část obrazu několik set let chránil a zároveň překrýval tak, aby vynikly postavy Panny Marie a Ježíška. Kryt zachycuje heraldické znaky českých králů a svatopetrské klíče v šachovnicovém rozložení

Motivem použitého razítka je dvanáct hvězd, které původně zdobily svatozář Panny Marie; z obrazu byla ve středověku odstraněna jeho část s oblohou a čtveřicí hvězd, ze kterých tak na samotném obrazu zbylo jen osm.

Vyšehradskou Madonu nabízí Česká pošta také jako Pamětní list. „Příležitostný tisk“ je vložený v modrých vkladových deskách České pošty formátu A4, obsahuje dvoulist s otisky rytin (vloženými do hawidek) v jednotlivých barevných variantách, krytými kartonovou paspartou, opatřenou ve spodní části drobným textem: „Otisky rytin emise Umělecká díla na známkách: Vyšehradská madona; rytec: Václav Fajt; autor grafické úpravy emise: Tomáš Říha; Česká pošta, s. p., 2025“. V deskách je vložený také barevný soutisk celého aršíku (s přeškrtnutou hodnotou).

„No Power like Women Power“. Česká republika hostí Mistrovství světa ve florbale žen

Mistrovství probíhá od 6. do 14. prosince 2025 v Ostravě a Brně. Je to podruhé co Česko ženské mistrovství pořádá. Poprvé to bylo v roce 2013 ve stejných městech.

Poštovní známka s nominále 48 Kč, kterou navrhl Alan Záruba, vychází z jednotného vizuálního stylu akce.  Dominantním motivem známky je imaginární postava florbalistky, vytvořená grafickými nástroji umělé inteligence. Jemný rastr z červených bodů v pozadí vytváří iluzi prostoru, zatímco linie EKG umístěná v oblasti srdce florbalistky symbolizuje emoce a touhu po vítězství.

České stopy ve světě: Bedřich Hrozný

Portrét profesora Bedřicha Hrozného oděného do rektorského taláru Univerzity Karlovy je dílem Mikuláše Kavana. Pozadí tvoří struktura chetitského klínopisu.

Jak píše Česká pošta v průvodních materiálech, aršík vznikl prolnutím motivu klínopisného textu hliněné tabulky s motivem skalního reliéfu bohů ve svatyni Yazilikaya, která tvořila součást hlavního města chetitské říše Chattušaš. Motivem klínopisného textu je autentický fragment chetitské tabulky, ve které profesor Bedřich Hrozný nalezl klíč k rozluštění chetitského jazyka. Část první rozluštěné věty je umístěna ve výseku známky.

JJ s využitím materiálů České pošty, foto: Česká pošta

• Česká pošta
• poštovní známky

Related articles