Ústecké muzeum vystavuje obří ulitu prehistorického amonita
Sberatel.info
16. März, 2016
Trvalo přes měsíc, než druhohorního hlavonožce mohli archeologové ukázat veřejnosti. Nález museli sušit, čistit a slepovat. Amonit, který vytáhli odborníci ze dna Ohře u Křesína na Litoměřicku, má průměr 70 centimetrů. Vedl aktivní způsob života, v prastarém moři patřil mezi dravce, živil se rybami a drobnými vodními živočichy.
Typická pro amonita je spirálově zavinutá vápnitá schránka, ze které vyčnívalo tělo s chapadly. Zkamenělina tak připomíná podle muzejníků křížence chobotnice a šneka. “Po odumření se schránka amonita stala součástí mocných jílovitých a vápnitých uloženin původního mořského dna,” uvedla geoložka Zuzana Vařilová. “Po velmi dlouhém období pohřbení těchto sedimentů se z hlubin geologických vrstev dostala již zkamenělá schránka opět na zemský povrch, kde byla nakonec zcela obnažena erozními procesy,” doplnila.
Druhohorního hlavonožce objevili místní shodou náhod pod hladinou řeky. Muzejníci zkamenělinu vydobyli po kusech. Po převozu do ústeckého muzea museli části amonitů nejdříve pozvolna vysoušet. V laboratoři je potom konzervátor Jiří Belis očistil od povrchových nečistot a sestavil do původního tvaru. Některé části vážily i po vysušení až 15 kilogramů, celá schránka pak kolem 70 kilogramů. “Kolegové vylovili ještě jednoho, o deset centimetrů většího, ten se však rozpadl ještě na více kusů a jeho restaurování stále probíhá,” uvedl Belis.
Čerstvé nálezy amonitů o průměru 80 a 70 centimetrů jsou nyní největšími exempláři tohoto dravého mořského hlavonožce v geologických sbírkách muzea.
Sběratelské aukce