Depozitář uchovává přes 2,5 milionu exemplářů hmyzu, část sbíral Ondřej Sekora
Sberatel.info
9. Oktober, 2024
Více než 2,5 milionu exemplářů preparovaného hmyzu uchovávají odborníci v nenápadné budově ve Slatině na okraji Brna. Sídlí tam depozitář entomologického oddělení Moravského zemského muzea. Ve starobylých skříních se skrývají největší motýli a brouci světa i okem sotva viditelné druhy. K zajímavostem patří exempláře, které sbíral a preparoval Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence.
Moravské zemské muzeum má v péči část Sekorovy pozůstalosti, a to nejen té literární, ale také entomologické. Její přírodovědná hodnota není příliš vysoká, chybí třeba označení místa sběru a další standardní údaje. “Je ale vidět jeho fascinace přírodou a to, že že měl reálné předlohy, kterými se inspiroval,” řekl kurátor Jiří Procházka. I díky tomu jsou Sekorovy knihy dobrým uvedením do světa hmyzu, míní odborník.
K laicky nejatraktivnějším částem sbírky patří krabice s tropickými motýly nebo velkými brouky, včetně titána obrovského, harlekýna pestrého nebo piluny velkozubé. Méně známá, a přitom úctyhodně velká je sladkovodní ploštice mohutnatka z jihovýchodní Asie. Dokáže bolestivě kousnout, ovšem v Thajsku je zároveň poměrně běžnou součástí jídelníčku.
Specialisté z muzea za hmyzem často vyjíždějí do zahraničí, třeba do Kamerunu, dříve hodně na Madagaskar. Muzeum má také kolekce afghánského hmyzu, který je jinak obtížně dostupný. Po velkých expedicích v 70. letech minulého století se podařilo popsat řadu nových druhů.
Značnou pozornost věnují entomologové domácí přírodě. Díky tomu, že sbírka má dlouhou tradici, lze v ní najít i druhy, které jsou nyní vzácné, případně dokonce vyhubené. V muzeu uchovávají například jasoně červenooké z původních moravských populací. “Dnes i díky pokročilým moderním genetickým analýzám můžeme zjistit, kde přežívají jejich nejbližší příbuzní,” popsal Procházka.
Obecně entomologové pozorují trend úbytku hmyzu v Česku. Dá se to poznat i na čelním skle auta, které dříve bývalo po delší jízdě poseté hmyzem, nyní je čisté. Hlavní příčiny jsou intenzivní zemědělská činnost, scelování pozemků a nadužívání chemikálií.
Dalším aktuálním trendem je šíření teplomilných druhů do míst, kde se dříve nevyskytovaly. Příkladem je kudlanka nábožná. Dříve se vyskytovala hlavně na jižní Moravě, nyní lze na průkopnické jedince narazit i v podhorských oblastech Krkonoš či Beskyd.
ČTK, foto: depozitář entomologického oddělení Moravského zemského muzea
