ČNB vydala zlatou pamětní minci s motivy hradu Švihov

Prodejní cena mince je vyšší než její nominální hodnota. Zahrnuje tržní cenu zlata a všechny další náklady spojené s výrobou mince. V případě Švihova se tak bude pohybovat nad 19.000 korunami, řekl ČTK ředitel sekce peněžní ČNB Josef Ducháček.

Mince je z ryzího zlata a vydává se v dvojím provedení. Mince špičkové kvality má vysoce leštěné pole a matovaný reliéf, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 milimetrů, síla 1,9 milimetru a hmotnost 15,55 gramu, což je polovina troyské unce, která se používá na trzích s drahými kovy jako základní váhová jednotka.

Do soutěže na ztvárnění motivu se přihlásilo 13 výtvarníků s 24 návrhy. Autor vítězného návrhu Charvát už v aktuální emisní řadě Hrady navrhl mince Pernštejna a Zvíkova.

První pamětní minci, která byla stříbrná, vydala ČNB v roce 1993. První zlatá mince následovala v roce 1995. Od roku 2001 vydává ČNB cykly pamětních mincí. Každý cyklus trvá pět let a obsahuje deset různých motivů. Po cyklech Deset století architektury, Kulturní památky technického dědictví a Mosty nyní v letech 2016 až 2020 vychází desítka zlatých mincí v cyklu Hrady. Vyšly už mince hradů Kost, Bezděz, Bouzov, Pernštejn, Zvíkov, Rabí, Veveří a Švihov. Příští rok sérii završí mince Bečova nad Teplou a Buchlova. Od každé památky banka vydává 9500 až 11.500 kusů mincí. Na jejich výrobu se spotřebuje celkem 1306 kilogramů zlata, uvedl Ducháček.

Za 25 let ČNB vydala 51 motivů zlatých pamětních mincí, tři bimetalové, tedy ze dvou kovů, a 124 stříbrných mincí. Zlatých pamětních mincí banka za čtvrtstoletí vydala celkem 495.000 kusů a spotřebovalo se na ně 6,6 tuny zlata.

ČTK, foto: ČNB

• ČNB
• investice do sběratelství
• mince

Související články