Pamětní listinu, černobílé fotografie, deník Večerní Praha nebo stříbrnou pamětní medaili a pětadvacetikorunovou minci ukrývala po 44 let olověná schránka, kterou našli pracovníci při současné rekonstrukci Národního muzea v Praze v jeho hlavní věži. Schránku vložili do lucerny věže při opravách v roce 1972 zaměstnanci Jihočeského podniku pro údržbu památek Pelhřimov, jejichž jména jsou i na schránce. Ředitel muzea Michal Lukeš předpokládá, že schránka se vrátí na své místo za čtyři a pět měsíců, kdy bude makovice věže pozlacena.
Vlastivědné muzeum v Olomouci vystavuje poprvé poklad zlatých mincí, které vykopal jejich nálezce na šibeničním vrchu v Uničově na Olomoucku v roce 1911. Podle odborníků má sbírka nevyčíslitelnou hodnotu, jde o jeden z největších zlatých nálezů v tuzemsku. Nález obsahoval 352 mincí, muzeum představuje polovinu z nich. Výstava s názvem Uničovský zlatý poklad - Utajený příběh šibeničního vrchu bude otevřena za přísných bezpečnostních podmínek od čtvrtka do 5. června.
Více než tři stovky zlatých a stříbrných mincí z doby třicetileté války mohou lidé vidět v havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny. Mince uložené v keramické nádobě našel v létě náhodný nálezce v lese na okraji pole poblíž Horních Rápotic u Humpolce. Podle ředitele muzea Jiřího Jedličky patří mezi největší novodobé poklady nalezené na území Kraje Vysočina.
"Skvělá zpráva - našli jsme galeonu San José!" oznámil minulý týden v pátek prezident Kolumbie Juan Manuel Santos. Krátce nato ale vypukl spor, komu tento vrak vlastně patří a komu připadne zřejmě největší poklad z potopené lodi na světě. Čí tedy ve skutečnosti bude zlato, stříbro a drahé kameny v hodnotě téměř 1,5 miliardy dolarů (37,2 miliardy Kč).
Švýcarský farmář narazil na hromadu starořímských mincí při likvidaci krtince ve svém třešňovém sadu. Více než 4000 mincí bylo ve skvělém stavu, informovala agentura AP s odvoláním na švýcarské úřady.