100 ústavy připomíná stříbrná mince i poštovní známka. Originál z 30. let je pak k vidění v Poslanecké sněmovně
Sberatel.info
3. března, 2020
Československou ústavu přijalo Národní shromáždění 29. února 1920. Je v ní poprvé zakotven Ústavní soud jako výlučná soudní instituce pro kontrolu souladu zákonů s ústavou.
Mince, kterou ČNB k 100. výročí schválení československé ústavy a vzniku Ústavního soudu vydává, má nominální hodnotu 500 korun. Prodejní cena je ale vyšší než nominální hodnota. Odvíjí se mimo jiné od aktuální ceny stříbra, nákladů spojených s výrobou a DPH. ČNB tak stanovila jednotnou cenu 732 korun za minci běžné kvality a 832 korun za minci špičkové kvality. Tato cena slouží jako orientační pro smluvní partnery, kteří mince nabízejí koncovým zákazníkům a kteří mohou cenu ještě navýšit.
Minci ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi vydala banka ve dvou provedeních. Ve vysoce leštěném provedení s matovaným reliéfem a hladkou hranou jich je k prodeji 10.600 kusů. Mincí běžné kvality s vroubkovanou hranou vydá ČNB 5500 kusů. Jejich autorem je sochař Zbyněk Fojtů.
Lícní straně pětisetkoruny dominuje střední státní znak doplněný o částečný motiv knižní vazby československé ústavy. Na rubové straně se motiv knižní vazby ústavy opakuje. V horní části mince je do něj včleněn malý státní znak a ve spodní části pak vstupní portál budovy Ústavního soudu v Brně.
Motivem poštovní známky jsou dva pilíře soudnictví
Námětem poštovní známky jsou dva hlavní pilíře ústavního soudnictví – demokracie a právní stát. Tyto dva nápisy umístil autor Jan Kavan do zdobných hlavic sloupů, které jsou v interiéru budovy Ústavního soudu v Brně.
Námětem obálky prvního dne (FDC) je pak zdobné průčelí vchodu do hlavní budovy ústavního soudu.
Slavnostní provedení ústavy vznikalo v letech 1929 až 1932
“To co můžeme vidět na výstavě v Poslanecké sněmovně je slavnostní provedení ústavy z roku 1920. A sloužila k ceremoniálním účelům pro inauguraci prezidenta, pro složení slibu prezidenta,” řekl ČTK ředitel sněmovního archivu Petr Dvořáček. “Rozhodnutí o výrobě padlo až v návaznosti na prezidentský slib v roce 1927, protože od roku 1927 se skládal slib nejen vyřčením slibu, ale i položením ruky na ústavu. A pak následně došlo k tomu, že se rozhodlo o tom, že se udělá slavnostní provedení ústavy pro tento účel,” popsal.
Poprvé posloužila při prezidentském slibu v roce 1934. Slib na toto provedení ústavy skládali Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Emil Hácha a v roce 1946 opět Beneš. “Přičemž podpisy, které máme v knize samotné, tak tam je antedatovaný podpis prezidenta Masaryka, který v roce 1932, poté, co předsednictva Poslanecké sněmovny a Senátu převzala knihu od autora, tak se tam podepsal,” řekl Dvořáček.
Zásah během restaurování nebyl podle něj zásadní. Odborníci knihu očistili od prachových částic, odmastili a doplnili některé části. Například na deskách chyběl drápek u medvěda ve znaku Podkarpatské Rusi.
Zhruba deset let starý znalecký posudek ocenil dílo na 3,5 milionu korun. Sněmovna plánuje, že zadá výrobu jeho kopie.
ČTK a JJ s využitím materiálů ČNB a České pošty, foto: ČNB, Poslanecká sněmovna a http://expo-net.blogspot.com/
Sběratelské aukce
