Před 130 lety ukončila činnost historická pražská mincovna

Ražba mincí v Praze je doložena již v druhé polovině 10. století a zdejší tradice je tedy delší, než ve slavných mincovnách v sousedních zemích – ve Vídni (1194) či slovenské Kremnici (1328). Na rozdíl od těchto mincoven se však Praha nemůže pochlubit nepřetržitou tradicí ražby mincí.

Jelikož v 11. století zmizelo z českých denárů označení mincoven, nelze ražbu v Praze doložit. To lze až počátkem 13. století, kdy začala ražba pražských grošů. Později byla výroba mincí přesunuta do Kutné Hory, na významu pražská mincovna získala v lednu 1325, kdy zde byla zahájena ražba prvních českých zlatých mincí zvaných floreny (vzorem byly zlaté mince ražené ve Florencii). Jako nejvyšší mincovní jednotku je nechal vyrazit český král Jan Lucemburský. České země tak zřejmě jako první ve střední Evropě začaly razit zlatou minci, vzhledem k nedostatku zlata v zemi však v poměrně malém množství. Ražba zlatých mincí zvaných dukáty v Praze pak s různými přestávkami pokračovala za vlády Karla IV., Václava IV. a Jagellonců.

Ražba mincí v Praze byla obnovena díky zrušení mincovny v Kutné Hoře v roce 1726. Mincovna produkovala velké množství mincí, byť pouze v některých hodnotách. Další konec mincovny, která od roku 1755 sídlila v paláci v Celetné ulici, přinesly reformy Josefa II., koncem 18. století však byla znovu obnovena. Definitivně byl její provoz uzavřen 3. ledna 1856.

Během první republiky vznikaly čs. mince ve slovenské Kremnici, po vzniku samostatné ČR v České mincovně v Jablonci nad Nisou. V současnosti na tradici ražby mincí v Praze navazuje společnost Pražská mincovna a.s., která od roku 2011 vyrábí na zakázku ražené mince, medaile a plakety. Najdete ji každý rok také na veletrhu Sběratel v Praze.

• mince
• numismatika

Související články