Londýnská dílna vyrábí globy podle přání klientů. Někteří na nich chtějí měnit hranice, nebo vymazat celé státy

ěNikdo nevyrábí takové globy, jako jsou ty naše – podle přání zákazníka,” řekl Bellerby agentuře AFP. Jeho dílna o téměř 400 metrech čtverečních je skryta v jedné tiché londýnské uličce.

Jsou zde spousty globů, které vyrábí jeho tým o dvanácti lidech složený z ilustrátorů, malířů, kartografů, rytců a dalších expertů na práci s dřevem. Nad jejich hlavami se na prádelních šňůrách suší série papírových pásů.

Vše začalo náhodou v roce 2008, kdy chtěl otci k osmdesátinám darovat pěkný globus. “O takovéto kariéře jsem nesnil, ale jsem opravdu hrdý na to, co se nám podařilo,” říká Bellerby. Zpočátku vyráběl jen hrstku globů ročně v nedalekém obchůdku. Od té doby už ale jeho firma ročně vyrábí 600 globů, z nichž jsou některé určeny pro velké domy nebo k vystavení na palubě jachet.

Modely a jejich ceny jsou různé, ale je třeba počítat přinejmenším s 1200 librami (skoro 34.000 Kč) za jeden. Ty nejdražší mohou stát až 79.000 liber (2,2 milionu Kč).

Bellerbyho učni potřebují asi rok, aby se naučili řemeslo a byla jim svěřena výroba vzácných globů.

Jiná firma pak dodává neposkvrněné globy z pryskyřice nebo kompozitních materiálů. Jde o jedinou etapu výroby, která se nerealizuje v Bellerbyho dílně.

Poté ilustrátoři a kartografové se zákazníkem pracují měsíce a někdy i roky na motivech, které se objeví na mapách. Požadavky na kresby jsou rozmanité, od zvířecích zobrazení až po parníky.

K přenesení kontur na zvláštní papír, který se ponoří do vody a pak vytáhne, se používají tlakové válce s inkoustem. Ten může vydržet 80 až 200 let. Pak se papír opatrně rozstříhá, ručně se maluje a pokládá na globus, kde je nakonec lakován nebo matován.

Globus se pak umísťuje na dřevěnou osu připevněnou na malou desku, nebo stále častěji na podstavec, jenž umožňuje s ním pohybovat a podle potřeby vidět všechny jeho strany.

Výroba může trvat několik týdnů až 18 měsíců, podle rozměrů. Zákazník může sledovat proces krok za krokem na instagramovém účtu společnosti.

Největší globus o průměru 127 centimetrů byl inspirován globy americké armády za druhé světové války, které byly určeny pro prezidenta Franklina Delano Roosevelta a britského premiéra Winstona Churchilla.

Bellerby také zjistil, že se kartografie může ocitnout na minovém geopolitickém poli a že také jména zemí se mění.

Například celníci v Indii krátce zkonfiskovali globus, protože nebyli spokojeni se způsobem, jakým byla nakreslena hranice mezi jejich vlastí a Pákistánem. Mnoho zákazníků také požadovalo, aby na mapě nebyl Izrael, což Bellerby zdvořile odmítl. “Problém s kartografií je v tom, že každá země má vlastní představu o světě,” říká Bellerby.

Více o firmě zde – https://bellerbyandco.com/

ČTK, foto: archiv firmy 

• netradiční sběratelské obory

Related articles