“Tehdejší stát si svých platidel a cenin vážil, a to není vždycky samozřejmost,” říká o Československu v roce 1920 spisovatel Pavel Kosatík
Sberatel.info
19. listopadu, 2020
Vyšel třetí díl sběratelského projektu Kronika první republiky. Je věnován roku 1920 a opět spojuje komplet zlatých či stříbrných pamětních medailí s texty renomovaných historiků.
Celá edice, jež je symbolicky plánována na 21 let, tedy dobu, po kterou existovala tzv. první republika, je dlouhodobým projektem společnosti České dukáty.
Medaile, které kroniku provází (viz. foto níže), jsou raženy v tradičních parametrech československého dukátu, jeho dvojnásobku, pětinásobku a desetinásobku. Raženo je vždy pouze 21 kusů zlaté edice a 100 kusů stříbrné edice. Na jejich tvorbě se podílí řada předních medailérů od Zbyňka Fojtů, Vladimíra Oppla, Michala Vitanovského až po Josefa Oplištila a další.
Kronika 1920 má stejné autory jako předchozí dva díly. Jaroslav Moravec, náš přední numismatik a odborník České národní banky v oblasti platidel, zpracoval vše, co souvisí s měnou a rokem 1920. Spisovatel Pavel Kosatík pak shrnul klíčové události, jež Československo v roce 1920 formovaly. Magazín Sberatel.info požádal Pavla Kosatíka, aby šel ještě dál a zasadil rok 1920 nejen do souvislostí historických, ale také sběratelských.
Pokud byste měl vypíchnout tři věci, které byly pro další fungování nové republiky v roce 1920 klíčové, jaké by to byly?
Nejdůležitější bylo přijetí nové republikánské ústavy, která z ČSR učinila nejdemokratičtější zemi střední Evropy; na jejím základě byl znovu (poprvé řádně) zvolen prezident a uskutečnily se první řádné parlamentní volby, to byla v dané době demokratická senzace.
Druhou velkou událostí bylo, když se domů vrátily z Dálného východu poslední konvoje legionářů; pro mnoho rodin až v té chvíli definitivně skončila první světová válka. A za třetí událost bych označil dotvoření čs. hranic, především těch slovensko-maďarských, které předtím historicky vlastně nikdy neexistovaly. Až od roku 1920 znal tedy čs. stát své přesné kontury.
Je něco, co by v souvislosti s Československem a rokem 1920 mělo být v učebnicích dějepisu a není?
Ono možná není nejdůležitější to, co v učebnicích je či není, ale jak se to podává. Jestli se dějiny servírují jenom jako seznam událostí, které si máme pamatovat, protože to někdo rozhodl, nebo jestli se to celé vypravuje se vztahem k té době, takže nás to ze situace pouhých vzdálených diváků posune do pozice účastníků. Až když si začneme klást otázku, co bychom my sami dělali na místě toho či onoho velikána a jak bychom zvládali cizí dilemata, začne k nám ta historie doopravdy mluvit. Začne nám pomáhat.
Ale abych se nevyhnul otázce: myslím, že v učebnicích dodnes chybí třeba to, jak republiku v těch prvních poválečných letech prožívaly národnostní menšiny. Že třeba čeští a moravští Němci nebyli jednolitou masou nepřátel, která od začátku čekala na šanci, kdy bude moci ČSR zas zradit, ale že byl rozdíl mezi Němci z bavorského a saského pomezí, stejně jako mezi Němci ze skutečných Sudet (název původně označoval jenom oblast Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků a jejich podhůří) a Rakušáky z jižní Moravy.
Ale že třeba i pro Slováky byl vztah k novému státu mnohem komplikovanější (a zajímavější), než jak se to vnímalo v Praze, kde Slovensko často považovali jenom za jednu další provincii navíc.
Narazil jste během práce na textech týkajících se roku 1920 na něco, co by nějak souviselo se sběratelstvím, ať už mincí, známek nebo něčeho jiného?
Myslím, že každému, kdo se tou dobou zabývá, zaimponuje vážnost, s jakou tehdejší stát k tvorbě platidel a cenin přistupoval. Například poštovní známky v roce 1920 navrhovali největší čeští grafici té doby: Alfons Mucha, Max Švabinský, Jakub Obrovský, V. H. Brunner. I to, že první čs. mince z této doby ještě nemáme (byly dány do oběhu až v roce 1922) se dá chápat jako výraz snahy neupospíchat jejich přípravu. A výsledek stál za to. Tehdejší stát si svých platidel a cenin vážil a to není vždycky samozřejmost.
Byly mezi hlavními postavami, jež stály u zrodu republiky nějací sběratelé? Ví se, že by se někdo z nich věnoval tomuto koníčku?
Velkým sběratelem byl třeba první předseda čs. vlády Karel Kramář nebo vrchní ředitel Živnostenské banky Jaroslav Preiss, muž s větším politickým vlivem, než jaký měla za první republiky většina ministrů. Oba byli sběratelskými polyhistory, sbírali umění a starožitnosti, měli bohaté knihovny atd. O budovateli čs. měny Aloisu Rašínovi je známo, že byl do ní téměř zamilován, viděl v měně symbol a zároveň vyvrcholení silné české státnosti, o které snil. Byl by se stal určitě vášnivým sběratelem, nebýt tragické smrti z rukou atentátníka.
A jak jste na tom vy osobně. Sbíráte něco? A pokud ano, tak co?
Kdybyste přišel k nám domů, zjistil byste, že na vás ze všech stran padají knihy, ale my knihy hlavně čteme a pracujeme s nimi, takže to asi nejde nazvat ma prvním místě sbírkou. Po otci jsem zdědil zájem o filatelii, čs. a českou, dřív jsem dělal taky námětovou filatelii, teď už mnoho let stíhám jen registrovat přírůstky. Sbírám taky pamětní mince, vydávané národní bankou, o tom otec říkal, že je to vlastenecká povinnost, tak se té povinnosti držím.
A jako skoro každý knihomol mám blízko ke knižní grafice a grafice vůbec, takže bych se asi sám nazval sběratelem díla několika dobrých českých grafiků, kteří jsou zároveň i mými kamarády, jako je třeba podle mě geniální Michal Cihlář.
Kdo je spisovatel Pavel Kosatík?
Zabývá se hlavně novodobou historií. Pro jeho způsob psaní je charakteristické hledání příběhu za životopisnými daty, rozhodnutími a činy. Autor knižních životopisů Olgy Havlové, Jana Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Pavla Kohouta, Přemysla Pittera, Věry Čáslavské, Pavla Tigrida, Jarmily Novotné, Emila Zátopka ad. K českým dějinám a jejich osobnostem se vyjadřuje také jako esejista (tetralogie České snění, Čeští demokraté, České okamžiky a Česká inteligence). Jako scenárista je autorem řady dokumentů (Samizdat, ČT 2003, 12 dílů; Defenestrace, Arte, ORFa ČT 2018 aj.) a hraných filmů (České století, ČT 2013-2014, 9 dílů), Hovory s TGM (2018).
jj, foto: České dukáty
Sběratelské aukce
