ČNB vydala minci s Věstonickou venuší, kterou teď můžete vidět i „naživo“
Sberatel.info
21. července, 2025
Pamětní stříbrná mince v nominální hodnotě 200 Kč připomíná 100 let od objevu slavné plastiky ženy v Dolních Věstonicích – tzv. Věstonické venuše.
Dvousetkoruna zobrazuje jeden z nejcennějších a nejznámějších archeologických nálezů světa z obou stran. Na lícní straně je zadní strana sošky Věstonické venuše a krajina Pavlovských vrchů. Na rubové straně je krajina se dvěma mamuty a pohled na sošku zepředu.
ČNB nechala vyrazit v České mincovně v Jablonci nad Nisou celkem 18 300 mincí, 6 400 v běžné kvalitě a 11 900 ve špičkové kvalitě. Dvousetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Její hmotnost činí 13 gramů a průměr 31 mm. V prodeji je ve dvojím provedení – běžném a špičkovém. Špičkové provedení se vyznačuje leštěným polem mince a matovým reliéfem.
Nominální hodnota mince 200 Kč není totožná s prodejní cenou. Ta je vyšší a zohledňuje mimo jiné aktuální cenu stříbra a náklady spojené s výrobou a také DPH. Cena mince s venuší se dnes na trhu v současnosti pohybuje kolem 800 Kč a určitě ji koupíte u některého z desítek prodejců na nadcházejícím veletrhu Sběratel v Praze.
Podoba nové mince vzešla z umělecké soutěže. Bankovní rada ČNB na základě doporučení odborné komise vybrala návrh akademické sochařky Majky Wichnerové.
Pamětní mince k 100. výročí nálezu plastiky ženy v Dolních Věstonicích je letos druhou stříbrnou mincí s nominální hodnotou 200 Kč, kterou ČNB vydává. Již v únoru vyšla mince připomínající dvousté výročí založení české spořitelny Böhmische Sparkasse. Další dvousetkoruna připomene v říjnu 900 let od úmrtí kronikáře Kosmase.
Ze stříbrných mincí ČNB letos vydá také stokorunu z řady Instituce České republiky věnovanou Celní správě. Zlaté mince vyjdou v tomto roce ještě dvě, a to pětitisícikoruna věnovaná městu Tábor a také mimořádná emise zlaté desetitisícikoruny o váze jedné trojské unce, která připomene 1 100 let od začátku vlády kníže Václava.
Věstonická venuše patří mezi nejvýznamnější umělecké předměty z období paleolitu (starší doby kamenné) na světě. Je stará 27 až 29 tisíc let a její vznik spojujeme s obdobím tzv. lovců mamutů.
Keramická soška venuše se vejde do dlaně – je 11,5 cm vysoká, 4,4 cm široká a sílu má 2,8 cm. V červenci 1925 ji na nalezištích ve stanici Dolní Věstonice na jižní Moravě objevil tým archeologů okolo profesora Karla Absolona. V současnosti je uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.
Až do 28. září je možné vidět Věstonickou venuši naživo v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně.
Navíc zvolená forma prezentace na výstavě nazvané „Venuše 100“ umožní, na rozdíl od podobných příležitostí v posledních letech, její prohlídku ze všech stran. Návštěvníci tedy budou moci prozkoumat i její zadní část, která bývá skryta z důvodu ochrany figurky v originální krabičce.
Vystaveny budou i fragmenty dalších venuší ze sbírek Moravského zemského muzea. Důležitou součástí výstavy budou i panely, které zasadí nález do období lovců mamutů, seznámí návštěvníky s historií objevu i nejnovějšími výsledky zkoumání venuše pomocí mikro-CT.
JJ, ČNB, foto: ČNB
Sběratelské aukce