Zlatý poklad z Trutnovska je pravý, hodnota zlata je přes 11 milionů Kč. Jeho původ je záhadou
Sberatel.info
2. února, 2026
Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je zlatý. Potvrdil to Puncovní úřad. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u 600 mincí.
O nálezném rozhodne krajský úřad. Odměna pro nálezce vychází ze zákona o státní památkové péči. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
„V případě drahých kovů se výše nálezného vypočítává podle ceny drahého kovu v době nálezu. O nálezném se teprve rozhodne,” řekl mluvčí královehradeckého kraje Dan Lechmann.
Z analýzy Puncovního úřadu vyplynulo, že celková hmotnost ryzího zlata v nálezu je 5230,56 gramu, přičemž cena drahého kovu vztahující se ke dni nálezu činila 2237,50 koruny za gram zlata, uvedlo Muzeum východních Čech (MVČ) v Hradci Králové.
Dvě nalezené schránky obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů. Nejistota ohledně pravosti kovu panovala u ostatních nemincovních předmětů, kterých bylo analýze podrobeno celkem 34. Testy nakonec potvrdily, že zlaté jsou bezezbytku všechny. Jedná se o více kusů rozdílných cigaretových pouzder, dámské šperky, ale také o jednotlivosti, jako například o dvojdílný kapesní hřeben, pudřenku či dámskou plesovou taštičku.
Dva turisté našli poklad v únoru 2025 v kamenném valu na úbočí kopce Zvičina. Původ depotu není jasný, stejně jako se neví nic o původním vlastníkovi. Majitelem mohl být člověk ohrožený nacistickým režimem, stejně jako osoba německého původu, která byla po válce deportována, nebo možná šlo o něco úplně jiného. Pro žádnou z těchto domněnek zatím neexistují jednoznačné důkazy. S jistotou je možné říci pouze to, že poklad byl zakopán po roce 1921.
Svým složením se jedná o velmi specifický soubor, protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské. Naopak zcela chybí mince německé i československé.
„Teď je naší ambicí zjistit více o jeho původu a rádi bychom ještě letos představili poklad veřejnosti formou výstavy,” sdělil ředitel muzea Petr Grulich východních Čech.
ČTK, red, Ilustrační foto Shutterstock
Sběratelské aukce