„Jeden čas vytlačila i známky,“ říká majitel rekordní sbírky víček od smetany

“Nejvíc to samozřejmě vyrábějí národy, kde mají rádi mléko, smetanu. Takže střední Evropa – hlavně Švýcaři, Němci, Rakušané pak Holanďané a Belgičani. Ostatní národy samozřejmě jen tam, kde není vedro. Takže Afrika to asi nedělá, tam by se ta smetana okamžitě zkazila,” řekl novinářům Beťák. Součástí jeho sbírky jsou víčka produkovaná státy v Evropě, Americe i Asii.

Malé jednotlivě balené porce smetany uzavřené hliníkovým víčkem se podle něho začaly ve Švýcarsku vyrábět v roce 1968, následoval několikaletý zákaz používání, snad kvůli regulaci reklamy. Později byla výroba obnovena. Víčka vyrobená před zákazem použití jsou nejhodnotnější.

Všechny zdobí nejrůznější motivy, od zvířat a rostlin, přes umělecká díla, architektonické skvosty, auta a motorky po podobizny hollywoodských herců, hudebních skladatelů či představitelů radnice v Bernu. Výrobci smetan vydávají ročně několik sérií s cílem podpořit tak svůj prodej mezi sběrateli.

Výtvarně srovnatelná víčka vyrobená v České republice či Československu jsou podle Beťáka jen ty, která ještě před rokem 1989 použil podnik Lacrum Brno. Jsou na nich ilustrace Heleny Zmatlíkové. Smetany, které jsou dnes k dostání, jsou povětšinou jen víčky s informacemi o výrobci, nebo jsou reklamou na konkrétní společnosti.

Jakousi hříčku (alespoň pro obyvatele ČR) lze ale nalézt v zahraniční sérii s hudebními skladateli, kde mezi nejvýznamnějšími osobnostmi světa vážné hudby figuruje i portrét Bedřicha Smetany. Zkrátka Smetana na smetaně!

Beťáka přivedla ke sběratelství víček návštěva Švýcarska v roce 1990 a také dlouholeté přátelství s lidmi ze Švýcarska, kteří ho víčky zásobovali. Později zjistil, že sběratelů je v západní Evropě hodně, jen ve Švýcarsku jich bylo v 90. letech minulého století asi 60.000. “Vytlačilo to tam v podstatě i známky, dost se s tím obchodovalo. Víčka měla hodnotu od půl (švýcarského) franku (asi 12 korun) výše. Já mám v těch víčkách asi půl milionu korun, ale není poptávka, tudíž sbírka dnes už trochu upadá, mladí už nesbírají, staří odcházejí,” řekl Beťák.

Švýcarští sběratelé vydávali i katalogy edic víček, podle kterých začal později i Beťák svoji sbírku organizovat. “Pak jsem se jednou dostal na burzu do Frankfurtu nad Mohanem, kde jsem byl jediný z východní Evropy,” řekl Beťák. I když se později snažil sdružovat s jinými sběratel víček z východní Evropy, příliš úspěšný nebyl, nezná ani nikoho z České republiky, kdo by měl stejnou zálibu.

Vybraná víčka z Beťákovy sbírky najdou lidé v expozici pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit, které Agentura Dobrý den vede. Podle šéfa agentury Miroslava Marka jsou Češi vedle Poláků a Němců nejzapálenějšími sběrateli na světě.

Mezi Čechy lze najít i ty, kteří mají největší sbírky na světě. Platí to pro kolekci obalů od čokoládových produktů Stanislava Krámského. “To je člověk, za kterým jezdí i majitelé světových firem se dívat, jak jejich obaly vypadaly před 100 či 140 lety, protože ty firmy je nemají, ale on ano. Těch obalů nashromáždil na 200.000,” řekl Marek.

ČTK, JJ, foto: Agentura Dobrý den

• netradiční sběratelské obory

Související články