„Izolátory se líbí většině lidí,“ říká majitel sbírky takřka 8000 izolátorů
Sberatel.info
5. března, 2024
Za 60 let vytvořil František Daněk z Dvořiště u Obrataně rozsáhlou sbírku bleskojistek a hlavně izolátorů. Už jen desítky kusů chybějí k tomu, aby jich bylo 8000. Sbírka obsahuje izolátory keramické, skleněné i kompozitní. Její součástí je také izolátor z prvního telegrafického spojení Vídně, Brna a Prahy budovaného před polovinou 19. století.
Nyní sedmdesátiletý sběratel přemýšlí o dalším osudu sbírky. Cestou by mohl být spolek, který by o ni v jeho mlýně dál pečoval, odkaz Národnímu technickému muzeu nebo prodej.
„Uvažuju, že bych inicioval vznik něčeho, co funguje v Třešti – muzeum historického radioklubu, že bychom udělali něco podobného pro izolátory. Klubu bych to pak předal, protože je mi 70 let, tak jak dlouho ještě budu fungovat,” řekl Daněk.
Daňkova sbírka nemá podle jeho slov v České republice ani v Evropě konkurenci, větší sběratelé jsou až v USA. „V Americe konkurenci mám. A těžkou. Jenže tam je člověk, který má, podle mých informací, prakticky neomezený přísun peněz. Má celý areál s obrovskou fabriční halou. Izolátorů, které se běžně prodávají za 2000 dolarů (asi 46.000 korun), má třeba deset, zatímco běžní američtí sběratelé mají takový kus jako klenot vystavený v obýváku jeden,” řekl Daněk.
Izolátory začal jako desetiletý chlapec sbírat spolu s tím, jak ho začala přitahovat elektřina. Z „pokladů” nalezených na smetišti zapojoval elektrické obvody nejprve v dřevěném domku na břehu rybníka nedaleko mlýnu, ve kterém rodina žila a ve kterém je nyní k vidění jeho sbírka.
Exponáty jsou ve mlýnu umístěné na ploše 300 metrů čtverečních, další jsou vystavené v zahradě. Vedle toho má ale k dispozici i další skladovací místa pro předměty určené na výměnu s jinými sběrateli. Výměna je podle něho nejjistějším způsobem, jak sbírku obohacovat. Pomáhají mu i kontakty s výrobci či zkušebními laboratořemi v Běchovicích, které nové izolátory testují.
Před lety si splnil další sběratelskou metu, když se mu podařilo získat izolátor z regionu jižní Afriky, z jediného místa, které do té doby v jeho kolekci zastoupené nebylo. „Už můžu říct, že mám izolátory z celého světa,” řekl Daněk. Africké izolátory našel překvapivě v Evropě, používaly se v Chorvatsku. „Povedlo se mi tam na té energetice jeden izolátor vyloudit. Byl vyrobený v Jihoafrické republice německou firmou,” řekl Daněk.
Teď usiluje o to dělat sbírku co nejpestřejší, třeba barevně. Chybí mu kompozitní izolátor červené barvy často používaný v Číně.
Vidět na jednom místě dokonale srovnané a harmonicky oblé izolátory je zážitkem i pro ty, kteří technice zase tolik nefandí. Pro to, že se izolátory tak líbí, má Daněk své vysvětlení. „Izolátory se líbí většině lidí. U starých izolátorů tvar vlastně kopíruje elektrostatické pole, což je přírodní síla. Zřejmě někde v podvědomí ta příroda je, díky tomu se to líbí,” řekl Daněk.
Jako Muzeum izolátorů a bleskojistek najdou zájemci jeho sbírku i v turistických průvodcích. Oficiálně ale muzeem není, Daňka odradila přílišná byrokracie se zřízením muzea spojená. Když se začaly vršit požadavky na bezbariérovost a počty toalet pro návštěvníky, cestu za formálním ustanovením muzea opustil. „Řekl jsem si – dobře, mít sbírku ve svém domě, to nic protizákonného není. Vzít si návštěvníka k sobě domů taky není nic proti ničemu. A ukázat mu sbírku se taky může,” řekl Daněk.
ČTK, JJ, foto: Galerie 8smička a archiv
Sběratelské aukce
