Telefonní karty se stále sbírají! I když si dnes “lidé nosí vlastní telefonní budku v kapse”

Ví, se kdo v Československu začal sbírat telefonní karty jako první? 

To se asi nedá uhodnout. Někteří sběratelé se začali zajímat o karty krátce před Všeobecnou československou výstavou v Praze v roce 1991. Ve stejném roce již také byly pokusy o kontakty od sběratelů z Francie a Německa, kteří se o naše karty zajímali.

Kdy vznikl Klub sběratelů telefonních karet, kolik měl a kdy nejvíce členů a jaké služby jim poskytoval? 

Klubů sběratelů karet bylo po celém Československu / České republice několik. Největší byly kluby v Praze, dále v Uherském hradišti, Mostě, Liberci, Brně a dalších městech. Celkově v nich bylo organizováno přes tisíc sběratelů. Obvykle kluby poskytovaly prostor k setkání členů (pravidelné či nepravidelné burzy), vydávaly své klubové zpravodaje a pořádaly mini aukce karet svých členů. A jak vznikl náš Klub sběratelů telefonních karet? Někdy na konci roku 1991 trojlístek prvních kolegů Dulík, Šorm, Pohl oslovili pana Janů s tím, že začínají sbírat karty (vedle pohlednic) a že by chtěli založit klub. Tak jim to pomohl zařídit a posléze začal psát časopis a vytvořil první “katalog”. V první fázi měl cca 180 členů.

Kolik odhadujete, že u nás v době největšího boomu lidí telefonní karty sbíralo? 

Sběratelů mohlo být u nás několik tisíc, neboť všichni samozřejmě nebyli organizováni v klubech. A také spousta sběratelů nesbírala/nesbírá generálně ale např pouze tematicky, někdy i z celého světa – například lastury nebo mince na kartách. Jak určit hranici, kdy je dotyčný sběratelem? Jsou to už 1-2 karty, nebo více? Sběratelství patrně vrcholilo v letech 1993-5.

• 

• 

• 

• 

Podle jakých kritérií se domácí telefonní karty sbírají?

Karty mohou být děleny do jednotlivých kategorií. Podle typu, účelu vydání, jednotlivé emise se mohou dále lišit např typem kontaktu (čipu). Každý sběratel má svobodnou volbu svých preferencí. Někteří sbírají nepoužité karty (většina u nás byla balena), jiní spíše karty použité.

Jaká byla naše historicky nejdražší telefonní karta a proč?

Zde hodně záleží na tom, kdo toto posuzuje. Pokud jde o privátní obchody mezi sběrateli, proslýchá se i o 100 000 Kč v počátcích sbírání. Co se týče aukcí, obchodů v dnešní době na Aukru apod. tak se pohybujeme v částkách kolem 25 tisíc Kč.

Co všechno rozhoduje o ceně karty? 

Mezi nejdražší patří karty, kterých bylo (je) k dispozici pouze extrémně malé množství, Jako příklad je tzv Konference B, která se na trhu spíše vůbec nevyskytuje. Většina skončila u účastníků této konference ITU v cizině, kteří v tu dobu vůbec nebyli sběratelé. Dalšími takovými kartami mohou být např varianty kontaktů (čipů) nebo přítomnost tzv. “transparentního” loga Moreno (dle jména vynálezce), pokud je dosud doloženo jen velmi málo existujících exemplářů. Cena ale vždy odpovídá hodnotě záliby u konkrétního sběratele. (Tedy např. pro jeho příbuzné může mít hodnotu úplně jinou). Tedy kritérii jsou zejména množství karet vyrobených, jejich existence na trhu a zaměření sběratele.

Pokud má někdo telefonní karty doma, jaké rarity by měl hledat? 

Na karty sice existují katalogy, ale kromě několika málo tzv. privátních či testovacích karet nemá běžný “nesběratel” možnost určit vzácnost. Na většině československých či českých karet je sice na zadní straně uveden jejich náklad, ten je však pouze jedním z kritérií. Důležitější spíše je, kolik kusů se dochovalo a kolik sběratelů o danou kartu má zájem. Např sběratele z ciziny varianty českých karet tolik nezajímají (sbírají pouze různé “obrázky”).

Co to byly tzv. “privátní telefonní karty”? 

Tuto skupinu karet produkoval výrobce (potažmo telekomunikační společnost) na zakázku, kdy většina karet byla určena pro přímého zákazníka, a tudíž obvykle nedošlo k jejich plošné distribuci na veřejnosti. Sběratelé se tudíž museli po zdrojích těchto karet dívat jinde, např. po marketingových útvarech těchto firem.

Co stálo za postupným útlumem sbírání telefonních karet? 

Vliv mělo několik faktorů – zejména rozvoj mobilní sítě (lidé již nosí vlastní telefonní budku v kapse jako mobilní telefon), méně atraktivní motivy některých karet a v neposlední řadě ukončení provozu telefonování z budek. Významně se na tom podíleli i obchodníci a překupníci. Došlo k tzv “přehřátí trhu”. Mnozí “sběratelé” té doby byli vlastně pouze překupníky.

Jak si stojí obor u nás dnes? 

Sběratelů karet stále existují desítky, bohužel již dnes neexistuje organizace, která by je zastřešovala. Část sběratelů se přeorientovala na jiné typy karet (bankovní, dárkové, věrnostní – kde do budoucna ale také dojde k jejich útlumu, jelikož se toto použití přesunuje do různých aplikací. Schůzky sběratelů ale stále pokračují dále. V Praze např každý měsíc mimo srpen. Do konce roku to bude 6.10., 3.11. a 1.12. 2026. Další podrobnosti rád sdělím na stánku našeho klubu č. 424.

A ve světě…? 

I ve světě samozřejmě zůstali sběratelé karet. Aktivní jsou zejména kolegové z Řecka, Turecka, Číny, Itálie, Francie, UK, Jižní Afriky a dalších zemí. Každoročně se koná i jejich sběratelské setkání. V posledních letech na původní schůzky v Paříži navázaly schůzky na severu Itálie v dubnu/květnu, pod názvem PIM, kde se snaží své aktivity propagovat klub WPC (Worldwide Phonecards Collectors Club). Další aktivity probíhají například také přes webové stránky colnect.com.

Když vás s se svými kartami, které mám doma, navštívím na vašem stánku na veletrhu Sběratel, jaké služby mi Klub sběratelů telefonních karet poskytne?

Na stánku na veletrhu je možné zkonzultovat aktuální cenu přinesených karet, omezeným způsobem ověřit jejich případnou pravost. Je možné obdržet kontakt na příští klubové schůzky, případně některé karty si doplnit do sbírky. Samozřejmě důležité jsou také debaty přítomných sběratelů, což je sůl všech jejich setkání.

Chcete si schůzku s Lubošem Slezákem na stánku Klubu sběratelů telefonních karet č. 424 domluvit předem? Napište mu na mail – [email protected]

• telefonní karty
• veletrh Sběratel

Související články