Muzeum města Dobříše zpřístupnilo Drhovský poklad, dlouho považovaný za ztracený

Mince skončily roztříděné ve sbírkách muzea a upadly v zapomnění, současný ředitel Jan Michl dal poklad opět dohromady, vysvětlila Denisa Havlíčková z dobříšské radnice.

Starodávný hliněný hrníček plný mincí byl pravděpodobně v zemi více než 300 let. Nálezce ho předal vedoucímu tehdejšího Okresního vlastivědného muzea, který mince z pokladu roztřídil a zařadil do dosavadní sbírky. Správci muzejní sbírky se poté měnili. Sice věděli, že v muzeu sbírku mincí mají, ale Drhovský poklad se mezi stovkami dalších mincí rozmělnil a byl považován za ztracený či rozkradený.
Nynější ředitel dobříšského muzea na Drhovský poklad narazil při studiu ve Státním archivu v Příbrami.

“Poklad jsem rozeznal z nákresu z nálezové situace depotu i podrobného seznamu nalezených mincí. Podle onoho seznamu se mi pak podařilo Drhovský poklad opětovně sestavit a rekonstruovat,” uvedl.
Z nálezu a dostupných historických faktů lze usuzovat, že poklad byl do země zakopán v roce 1645, kdy krajem procházela především císařská vojska, která se posléze střetla se Švédy v bitvě u Jankova, tedy pouhých 40 kilometrů od obce Drhovy. “Jelikož poklad už zpětně nikdo nevykopal, jeho majitel pravděpodobně vojenské hemžení roku 1645 nepřežil,” míní Michl.

Podle něj je záhadou, proč se v pokladu nenacházejí žádné české mince. Buď se jim nedůvěřovalo, nebo si poklad do země podle Michla zakopal jeden z procházejících žoldáků císařské nebo švédské armády. Nejvzácnější a nejstarší z Drhovského pokladu je zlatá mince osmanského sultána Muráda IV., který vládl v Egyptě v 11. století. V Čechách jde teprve o druhý nález této konkrétní ražby. Nejmladší mincí nálezu je saský tolar Jana Jiřího I. z roku 1644.

ČTK, foto: město Dobříš

• numismatika

Související články