Milevské maškary mají nové muzeum

Stálá výstava zabírá tři místnosti. V první je asi 30 figurín s maskami a informace o nich. V další je kinosál s ukázkami, jak průvody maškar městem procházely, třetí místnost tvoří dílna, kde si mohou lidé masku koupit nebo namalovat, a fotokoutek. Do budoucna se expozice rozšíří.

Milevské maškary se vyvinuly ze středověkých lidových her. Většina masek není koupená v obchodech, lidé si je sami vyrábí. Mezi typické patří holiči či bába s nůší poprvé zmiňovaná v roce 1910, v Praze chodila již v roce 1741. Jinou výraznou maskou je Bakus, který bývá oblečen do oděvu vycpaného hrachovinou a vozívá se na káře na konci průvodu. “Je to negativní postava, musí být na konci usmrcena,” řekl Kratochvíl.

“Loni se maškarního průvodu účastnilo 1248 masek a zhruba 8000 platících návštěvníků, jsme tak zapsaní v České knize rekordů. Členové našeho sdružení se zúčastňují dalších masopustů,” řekl Kratochvíl.

Průvod maškar v Milevsku má dlouhou tradici, přerušily ji světové války, pauza byla ještě mezi lety 1963 – 1968. Po roce 1989 se tradice rozvíjela s výjimkou roku 2009, kdy průvod pořádala městem najatá agentura a v průvodu šlo jen pár desítek masek. Situace se změnila, když se předsedou sdružení stal Karel Procházka. S myšlenkou na muzeum přišel před dvěma lety, přeje si, aby se Milevsko vyprofilovalo jako město maškar.

Milevský průvod maškar je současně nejstarší dokumentovanou tradicí městského masopustu v jižních Čechách. “Zajímavé je, že s minimálním přerušením trvá do dneška. Má přesně daná témata, a kdybychom ho chtěli srovnávat s masopusty na Doudlebsku, tak tam jsou to jihočeské kolední hry, lidové divadlo, kdežto v Milevsku to, co známe třeba z Lince de facto karnevalový průvod. Velice důležité ale je, že přesto má pořád charakter masopustní obchůzky,” řekla ČTK Marcela Macková z Jihočeského muzea.

(čtk, foto Milevské maškary)

• muzeum
• netradiční sběratelské obory

Související články