Soběslavský poklad stříbrných mincí zakopal zřejmě nizozemský žoldnéř

Na Táborsku je to ojedinělý nález, všechny ostatní byly pražské groše různých panovníků. „Lidé si mohou v muzeu také vyrazit vlastní minci,“ řekl vedoucí Blatského muzea Daniel Abazid.

Mince objevil před 15 lety soběslavský penzista František Dedek, když šel na procházku podél černovického potoka. Tehdy se tam stavěla dálnice. Asi tři kilogramy mincí si tam na přelomu let 1620 až 1621 zakopal zřejmě nizozemský voják.

“Víme, že při třicetileté válce tady operovala různá vojska. Domníváme se, že si to tam zakopal nějaký nizozemský žoldnéř a osud mu nedopřál se pro něj vrátit. Zásadní indicií je, že několik set mincí jsou nizozemské escaliny z části Nizozemí, která vyhlásila nezávislost na Habsburcích a potom podporovala české stavovské povstání. Jak ten voják putoval Evropou a dostával cestou další žold, tak ho různě měnil, je tam spousta německých mincí, potom české mince,” řekl Abazid.

V renesančním Smrčkově domě na náměstí si lidé prohlédnou všech 1069 mincí a pár zlomků. Dosud je muzeum vystavilo jen jednou poté, co asi sto druhů mincí odborníci konzervovali. V sále si mohou lidé také sami minci vyrazit. Výstavu nazvanou Soběslavský mincovní poklad doplňuje dobová scéna vojáků s mušketami, arkebuzou či kyrysem.

Blatské muzeum loni navštívilo asi 10.000 lidí. V roce 2017 otevřelo nové expozice, kde ukazuje blatské lidové kroje či ukázky částí staveb selského baroka jako prkno lomenice ze štítu či korouhvičky ze střech.

Expozice zpřítomňuje ještě zemědělství, tkalcovství, těžbu rašeliny, řemesla jako keramiku i pletení z loubků, tedy z kusu borové kůry. Zvykoslovný rok popisuje projekce včetně večerníčku Chaloupka na vršku. Součástí expozic je dětská herna. Muzeum, o kterém se můžete více dozvědět zde, připomíná i skladatele Otakara Ostrčila.

ČTK, foto: Blatské muzeum

• mince
• numismatika
• Poklad

Související články