V Orlických horách přibývá nálezů pravěkých bronzových předmětů

Podle archeoložky rychnovského muzea Martiny Bekové je tento zvyk často tradován i v klasické antické literatuře a je doložen například z Alp, přičemž s nálezy v ČR začíná být spojován až v posledních letech.

“Sněžné, Olešnice v Orlických horách, Rokytnice v Orlických horách, Bohdašín, Ohnišov nebo Bystré. Více než s nalezišti bronzových artefaktů z období zemědělského pravěku jsou tyto názvy obcí tradičně spojované s horskou turistikou či lyžováním. Jde o místa v pravěku zcela mimo běžně osídlené území,” řekla Beková.

Převrat v nálezovém bohatství kovových nástrojů, šperků, ozdob a mincí se podle ní udál s nástupem využívání detektorů kovů v posledních deseti letech.

“Ne vždy je situace ideální, ale rychnovské muzeum má štěstí na velký okruh spolupracujících hledačů, kteří často zásadně přepisují vědomosti o dávné historii regionu. Jedním takovým momentem jsou právě nálezy bronzových sekerek, drobných šperků či mincí ve zcela odlehlých horských polohách. Není příliš pravděpodobné, že se jedná o ztrátové předměty. Naopak, jsou interpretovány jako záměrně uložené obětiny při průchodu tehdy nehostinnými končinami,” vysvětlila Beková.

Tuto hypotézu podle ní v Orlických horách podporují nálezové situace. Často jde o místa, která podle vědců souvisí s dávnými dálkovými obchodními trasami.

“Třeba zmíněná Olešnice v Orlických horách leží na výhodné trase, dodnes využívané jako spojnice do polského Kociolu a Sněžné, Bystré, Bohdašína na cestách, které do Olešnice směřují. Rokytnice v Orlických horách pak leží na cestě, která je známá z historických pramenů jako Královská. Vede údolím Zdobnice a dál do Bartošovic a na Zemskou bránu. Obecně lze říci, že pokud si odmyslíme technologické vymoženosti novověku, jako jsou tunely, viadukty, mosty se širokým rozpětím, většina dnešních silnic kopíruje prastaré obchodní trasy,” řekla Beková.

Mezi nejpozoruhodnější nálezy z Orlických hor, které s tímto novým fenoménem v regionu souvisí, patří bronzové sekerky z mladší až pozdní doby bronzové, bronzová část kopí, zlomek litého bronzového nástavce ve tvaru prolamovaného kotouče z doby římské nebo hlavice spínací jehlice, která prošla žárem. “U této jehlice si myslím, že šlo o součást většího souboru bronzových předmětů, takzvaného depotu, který se ale nedochoval,” řekla Beková.

Významnou podporou spolupráce mezi profesionálními archeology a hledači je v posledních letech v regionu iniciativa Královéhradeckého kraje, nazvaná Jak nalézat a neničit. Bez zapojení do projektu je soukromé hledání pokladů ukrytých pod zemí protizákonné.

Více se můžete dozvědět zde.

ČTK, foto: Rychnovské muzeum

• muzeum
• netradiční sběratelské obory

Související články