Proč se nejdražší známka světa prodala tak „levně“?
Sberatel.info
16. června, 2021
Na začátku června proběhla v americkém New Yorku významná událost pro všechny filatelisty a numismatiky. Aukční síň Sotheby’s vydražila tři největší světové rarity z těchto sběratelských oborů.
Za prvé to byla poštovní známka Britská Guyana 1 cent magenta. Jedná se o unikátní provizorní vydání této bývalé britské kolonie z roku 1856. Známka byla objevena v roce 1873 v soukromé korespondenci a od té doby změnila několikrát majitele. Mezi Její vlastníky patřily takové osobnosti, jako Philip von Ferrary nebo John E. du Pont, pravnuk E. I. du Ponta, zakladatele světově proslulé chemické firmy. Posledním vlastníkem byl návrhář obuvi Stuart Weitzman, který ji koupil ve stejné aukční síni v roce 2014 za neuvěřitelných 9 480 000 USD plus aukční poplatky. Ve středu, 8. 6. 2021 byla tato známka vydražena za 8 300 000 USD. Jejím novým majitele se stala britská společnost Stanley Gibbons, světoznámý obchodník se známkami a vydavatel katalogů.
Mnozí si asi říkají, proč byla prodána tak „levně“ a proč o tom píše autor, který všude tvrdí, že jsou sběratelské předměty dobrá investice. Je to snadné – pokud chci do čehokoliv investovat, tak musím především nakoupit za dobrou cenu. Pokud přestřelím, tak už své peníze zpět nedostanu. A hlavně, ne každý kupuje sběratelské předměty za účelem investice! Jak asi mnozí z čtenářů vědí, Weitzman v této oblasti nepatří mezi investory. Je to velmi bohatý člověk a mecenáš, který má rád unikátní věci a může si dovolit je kupovat a prodávat s určitým cenovým rozpětím. V tomto ohledu je mnohem důležitější marketing a public relations. Koupě sběratelských předmětů za rekordní částky je v tomto případě ideální. Kdo sběratelství sleduje, tak ví, že se u většiny článků a zmínek o těchto předmětech zároveň zmiňuje i jejich současný majitel. A zůstane to tak na věky. Ve všech aukčních katalozích, online databázích, na wikipedii bude uvedeno jeho jméno – skvělá reklama na věky. Jak říkají zkušení obchodníci, „někdy je i prodělek zisk“. Mimochodem, zisk z prodeje následujících dvou položek mu tuto „ztrátu“ nádherně vynahradil.
Další draženou položkou byl čtyřblok tzv. Inverted Jenny. Této známky byl vytištěn pouze jeden 100 kusový arch a je zajímavé, že dodnes je zdokumentováno 99 kusů, pouze jedna známka chybí! Weitzmanův blok obsahující i deskové číslo, pochází z dolního okraje archu a dosáhl ceny 4 860 000 USD. Tato cena už dává mnohem více smysl. Naposledy byl tento blok dražen před 16 lety, kdy ho v roce 2005 koupil finančník a investiční guru William Gross za 2,97 miliónu USD, čímž se stal vlastníkem pěti z celkem šesti dochovaných vícebloků této známky.
Co je ale méně známo, je fakt, že Gross byl tehdy těsně před dokompletováním sbírky známek USA z 19. století, což se předtím v moderní historii podařilo jen dvěma dalším lidem. Jenže mu chyběla jedna známka – tzv. jednocentovka z roku 1868 se Z-Grillem (speciální vroubkování známky). Tato známka byla na prodej v roce 1998, ale Gross tuto šanci tehdy propásnul. Jejím vlastníkem byl Donald Sundman, ředitel Mystic Stamp Company. Tito dva pánové se nakonec domluvili a Sundman svoji známku s Grossem vyměnil, čímž se Gross stal teprve třetím sběratelem, který posbíral všechny známky Spojených států amerických vydané v 19. století. Výše zmíněný čtyřblok poté získal v roce 2014 v soukromé transakci právě Weitzman.
Často od sběratelů slýchám, jak jsou znechuceni lidmi, kteří kupují tyto drahé známky, zamknou si je doma v šuplíku a nikomu je neukazují. Weitzman ovšem mezi takovéto vlastníky nepatří. Obě výše zmíněné položky byly po celou dobou volně dostupné k prohlédnutí v muzeích. 1c magenta v the Smithsonian National Postal Museum ve Washingtonu DC a Inverted Jenny v New York Historical Society.
Více se o historii těchto známek dočtete v knize “Poštovní známky – koníček, nebo investice?”.
Poslední položkou, která byla v této aukci dražena, byla unikátní dvacetidolarová mince Double Eagle z roku 1933, která se prodala za 18 872 250 USD. Tato mince je unikátní v tom smyslu, že to je jediný exemplář, který může být vlastněn soukromou osobu. Weitzman ji pořídil na aukci v roce 2002 za rekordní částku, která byla téměř dvojnásobkem předchozí prodejní sumy. Pro ty, kteří nečetli mé jiné příspěvky zde krátce shrnu její úžasnou historii.
Tato mince je poslední americká zlatá oběžní mince, čímž zakončila tradici započatou již v roce 1795. Mince sice byla vyražena, ale nikdy nebyla puštěna do oběhu. Bylo nařízeno, aby byly všechny vyražené exempláře zničeny, pouze dva kusy byly zaslány do Smithonian Institution. V roce 1937 (ve stejném měsíci, kdy byly tyto mince roztaveny), se ale objevilo na sběratelském trhu několik exemplářů. V následném vyšetřování americká Secret Service zjistila, že všechny objevené kusy byly ukradeny z US mincovny a tudíž nelegálně vlastněny. Jeden exemplář byl ale zakoupen jen pár týdnů před začátkem vyšetřování v roce 1944 a dokonce mu byla (chybně) udělena vývozní licence. Mince skončila v diplomaticky nedotknutelné sbírce egyptského krále Farouka, kde zůstala až do roku 1954. Její pohyb a vlastnictví je poté až do roku 1996 neznámé! V tomto roce byla mince zabavena americkou Secret Service při razii v new yorském hotelu Waldorf Astoria. Následovala několikaletá právní bitva, která došla až k Nejvyššímu soudu. Výše zmíněná mince nakonec získala povolení k legálnímu soukromému vlastnictví.
Na závěr si dovolím upozornit, že jakékoliv další exempláře této mince, které mohou existovat, jsou majetkem vlády Spojených států, je protiprávní je vlastnit a mohou být zabaveny. Pokud tedy vlastníte další exemplář, tak to nikde neroztrubujte a nechte ho hezky v šuplíku.
Facebook: @investičníznámky
Instagram: radek.austria
www.postovni-znamky.eu
Autor:
Radek Novák
Další články autora
Proč se nejdražší známka světa prodala tak „levně“?
Na začátku června proběhla v americkém New Yorku významná událost pro všechny filatelisty a numismatiky. Aukční síň Sotheby’s vydražila tři největší světové rarity z těchto sběratelských oborů.
Srovnání cen zlata a poštovních známek
Většina investorů se v dobách finančních krizí uchyluje ke koupi zlata. Proč také ne, vždyť zlato je odjakživa považováno za jeden z mála kvalitních prostředků k uchování hodnoty. Většina investorů ale také zapomíná, jak vysoká je fluktuace ceny tohoto vzácného kovu.
Sběratelské aukce
