Jiří Fuciman se několik desítek let zaměřoval především na budování kolekce mincí a medailí z období Habsburské monarchie. Sbírka ale obsahuje i vzácné tolarové ražby, ražené na českém území (Praha, Jáchymov, Kutná Hora). Sbírku bude dražit firma ANTIUM AURUM, a to na jarní aukci 5. května v hotelu Four Seasons v Praze.
Na venkovní ploše Retro muzea Na statku v Brně-Dolních Heršpicích najdou nově návštěvníci i dobový stánek PNS, dětské hřiště, camping nebo třeba původní čerpací stanici. Muzeum má v současné době dvě části, retro a veteráni. Exponáty v rodinném zařízení jsou rozmístěny na ploše více než 1000 metrů čtverečních, prezentují běžný život z období 50. až 90. let minulého století a techniky států bývalé RVHP.
Nová edice příležitostných poštovních známek bude patřit českému designu. První z nich je věnována architektu Janu Kaplickému. Je na ní připomenut nerealizovaný návrh nové budovy Národní knihovny v Praze na Letné. Grafický designér Alan Záruba zpracoval původní skicu poštovní známky z deníku Jana Kaplického, v níž architekt v roce 2007 navrhl možnou podobu Národní knihovny.
Česká národní banka se zřejmě dočká nové možnosti vydávat kromě pamětních mincí také pamětní bankovky a obchodní mince. Novelu zákona, která to umožňuje, schválila Sněmovna. Musí ji ještě schválit Senát a poté ji dostane k podpisu prezident. Pamětní bankovkou bude tuzemská bankovka určená ke sběratelským účelům. První taková bankovka by se měla objevit v příštím roce při 100. výročí československé měny.
Na 700 rádií má ve své sbírce pětašedesátiletý Josef Jonášek z Hulína na Kroměřížsku. Nejstarší pocházejí ze 20. let minulého století. První rádio podědil v mládí po babičce. A když se rozbilo, dokázal je úspěšně opravit. Historická rádia shromažďuje už téměř 40 let, část z jeho sbírky je nyní vystavena v hulínském informačním centru.
Nejkrásnější českou poštovní známkou loňského roku jsou „Korunovační klenoty“ výtvarníků Jaromíra a Libuše Knotkových. Na druhém místě se umístila známka s obrazem Paola Veroneseho – Sv. Kateřina, kterou do rytiny převedl Miloš Ondráček a na třetím pak motiv věnovaný výročí 300 let od narození císařovny Marie Terezie malíře Jindřicha Ulricha a opět rytce Miloše Ondráčka. Anketu vyhlásila již po pětadvacáté Česká pošta společně s deníkem Právo a odborným časopisem Filatelie.
Nejvzácnější československá známka se v aukční síni Burda Auction v Obecním domě prodala za 7,8 milionu korun (bez aukční přirážky). Její odhadní cena přitom byla pět až sedm milionů. Původně rakousko-uherská světlezelená známka na žilkovaném papíře s obráceným přetiskem Pošta československá 1919 měla hodnotu čtyři koruny. Známka byla součástí sbírky filatelisty Ludvíka Pytlíčka, který ji koncem 90. let získal za 2,6 milionu korun.
Čepice Nicolae Ceaušeska, jeho vyobrazení s Draculou i toaletní papír - tyto a dalších přibližně 250 předmětů spojených s bývalým rumunským komunistickým diktátorem se dnes dražily v Bukurešti. Internetová aukce se konala u příležitosti 100. výročí Ceaušeskova narození.
Sběratel Alois Urbánek má přes 2800 pohlednic s obrázky Josefa Lady. Je to jejich největší sbírka. Vlastní rarity jako je série pohlednic vydaných v Japonsku, nebo nejstarší Ladovu vydanou pohlednici z roku 1910. Oficiálně první pohlednice Josefa Lady vyšla až v roce 1917. "Jenže v roce 1910 Lada ilustroval knihu Karla Viky Fatalis a pohlednice pravděpodobně vznikly tak, že si je udělali tiskaři z obrázků z knihy. „Ta z mé sbírky byla poslaná v roce 1913, je tak oficiálně nejstarší a mám ji jediný. Druhou vlastní ještě Ladův vnuk, avšak ta neprošla poštou," říká Urbánek, který žije v Pasohlávkách a je také členem českého fanklubu Beatles.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost muže z Prahy, který si chtěl pořídit dvě útočné pušky typu kalašnikov. Zdůvodnil to svou sběratelskou vášní. Policie mu v roce 2011 neudělila sběratelskou výjimku, neuspěl pak ani se správní žalobou. Ústavní soud jeho stížnost označil za neopodstatněnou.