Osladit si čaj či kávu nebylo před dvěma sty lety zdaleka tak snadné jako dnes. Hospodyňky musely nejdříve nasekat až 1,5 metru vysoké cukrové homole na menší části - zacházet se sekáčkem na cukr přitom nebylo jednoduché. Za objev kostky cukru podle legendy vděčí svět manželce Jacoba Christopha Rada, ředitele rafinerie cukru v Dačicích na Moravě, která se při sekání cukru zranila. Od vydání patentu na kostkový cukr, který Rad dostal od císaře, uplyne v úterý přesně 175 let. Cukr slisovaný do nejrůznějších tvarů se mezitím stal i předmětem zájmu řady sběratelů.
Vlastivědné muzeum v Olomouci vlastní zřejmě jedinou originální posmrtnou masku slovenského generála, politika a astronoma Milana Rastislava Štefánika. Sejmul mu ji olomoucký mikrobiolog Jan Kabelík a sochař Otakar Španiel poté, co zemřel v roce 1919 u Bratislavy při leteckém neštěstí. Unikátní exponát leží v depozitářích muzea desítky let, nikdy nebyl vystaven. Muzeum tak hodlá učinit až letos při stém výročí založení Československa, mezi jehož zakladatele je Štefánik považován spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem.
Bohatou a bouřlivou historii pivní lahve ukazuje zámek v Děčíně. V zámecké kuchyni mají návštěvníci možnost vidět přehlídku lahví nejrůznějších tvarů, barev, materiálů a zdobení. Část expozice je věnována fenoménu stáčíren a prodeji piva v lahvích. Nejstarší kousky jsou z 80. let 19. století. Výstava potrvá do konce března.
Ještě do začátku února můžete vidět v Muzeu v Litovli na Olomoucku několik set panenek Barbie. Jde o část jedinečné sbírky soukromé sběratelky Miluše Rejkubové-Lublinerové z Krnova. Na expozici jsou zastoupeny panenky z limitovaných edic, zachycen je také jejich vývoj od konce 50. let minulého století, kdy se poprvé objevily na trhu, a malé návštěvnice potěší i přehlídka jejích skvostných rób.
Tři stovky předmětů, které zaměstnanci automobilky Tatra většinou načerno vyrobili v minulosti v podniku, mohou vidět návštěvníci nové výstavy "Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není!". Expozice je přístupná v Muzeu a pamětní síni Sigmunda Freuda v Příboře na Novojičínsku. Mezi výrobky jsou užitné předměty jako sekačky na trávu i díla okrasná, včetně třeba makety Věstonické venuše.
Celkem 1540 rozmanitých betlémů vlastní sběratel Libor Pištělka ze Švábenic na Vyškovsku. Sbírka je podle jeho slov tou největší na světě. Jen papírových betlémů má přes 1000, skládají se z více než půl milionu figurek. Jak řekl ČTK, chybí mu ještě pohyblivý betlém. Sbírka je trvale vystavená ve švábenickém muzeu, kde zabírá několik místností.
Tradice vánočních pohledů pochází z Anglie, kde vznikla už v polovině 19. století. Roku 1873 pronikla do USA, kde zažila nečekaný boom, krátce po představení prvních pohledů firmou Prank and Mayer. Vánoční přání byla od té doby produkována v ohromném množství.
Autentické mincovní poklady z oblasti Střední Asie, terakotovou čutoru římského legionáře, zbraně bojovníků Osmanské říše nebo artefakty ze starověké i středověké Číny nabízí výstava o Hedbávné stezce, kterou pořádá Vlastivědné muzeum v Olomouci. Expozici mapující tisíce let obchodních a válečných kontaktů mezi civilizacemi Starého světa zdobí téměř 200 cenných exponátů včetně mincí, zbraní, šperků i keramiky. Podle odborníků jsou mnohé z nich unikátní a veřejnosti nebyly dosud známé. Výstava je otevřena do 11. února.
Muž z Madhjapradéše v Indii si stěžoval na bolest břicha. Doktor v jeho žaludku našel přes pět kilogramů kovu. Jednalo se o 263 mincí a 100 hřebíků. Co ho k tomuto kovožroutství dovedlo?
Historii a současnost smaltu v podobě unikátních uměleckých děl, ale i uličních cedulí, představuje výstava v Technickém muzeu v Brně. V expozici mohou návštěvníci mezi třemi stovkami předmětů vidět třeba repliku císařské koruny Svaté říše římské nebo románský ostatkový kříž ze 13. století. Výstavu je možné navštívit do začátku června.