Tři stovky předmětů, které zaměstnanci automobilky Tatra většinou načerno vyrobili v minulosti v podniku, mohou vidět návštěvníci nové výstavy "Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není!". Expozice je přístupná v Muzeu a pamětní síni Sigmunda Freuda v Příboře na Novojičínsku. Mezi výrobky jsou užitné předměty jako sekačky na trávu i díla okrasná, včetně třeba makety Věstonické venuše.
Celkem 1540 rozmanitých betlémů vlastní sběratel Libor Pištělka ze Švábenic na Vyškovsku. Sbírka je podle jeho slov tou největší na světě. Jen papírových betlémů má přes 1000, skládají se z více než půl milionu figurek. Jak řekl ČTK, chybí mu ještě pohyblivý betlém. Sbírka je trvale vystavená ve švábenickém muzeu, kde zabírá několik místností.
Tradice vánočních pohledů pochází z Anglie, kde vznikla už v polovině 19. století. Roku 1873 pronikla do USA, kde zažila nečekaný boom, krátce po představení prvních pohledů firmou Prank and Mayer. Vánoční přání byla od té doby produkována v ohromném množství.
Autentické mincovní poklady z oblasti Střední Asie, terakotovou čutoru římského legionáře, zbraně bojovníků Osmanské říše nebo artefakty ze starověké i středověké Číny nabízí výstava o Hedbávné stezce, kterou pořádá Vlastivědné muzeum v Olomouci. Expozici mapující tisíce let obchodních a válečných kontaktů mezi civilizacemi Starého světa zdobí téměř 200 cenných exponátů včetně mincí, zbraní, šperků i keramiky. Podle odborníků jsou mnohé z nich unikátní a veřejnosti nebyly dosud známé. Výstava je otevřena do 11. února.
Muž z Madhjapradéše v Indii si stěžoval na bolest břicha. Doktor v jeho žaludku našel přes pět kilogramů kovu. Jednalo se o 263 mincí a 100 hřebíků. Co ho k tomuto kovožroutství dovedlo?
Historii a současnost smaltu v podobě unikátních uměleckých děl, ale i uličních cedulí, představuje výstava v Technickém muzeu v Brně. V expozici mohou návštěvníci mezi třemi stovkami předmětů vidět třeba repliku císařské koruny Svaté říše římské nebo románský ostatkový kříž ze 13. století. Výstavu je možné navštívit do začátku června.
Když se něco objeví poprvé, je to ze sběratelského hlediska nejzajímavější kus. Nadační fond Seňorina, který podporuje lidi s Alzheimerovou chorobou, vydává letos první kalendář s tvářemi, jež dobře známe z divadla a televize. Herce, jako Ivanu Jirešovou, Davida Matáska, Sašu Rašilova, Báru Hrzánovou, Vladimíra Javorského představuje v situacích, nad kterými se většina zdravých lidí pozastaví, ale pro lidi s "Alzheimerem" jsou naprosto běžné.
Ta dívka má tvář spící Šípkové Růženky. Zavřené oči, na rtech sladký úsměv, vlasy pečlivě rozdělené pěšinkou uprostřed. Vyzařuje z ní takový pokoj a mír, že byste si na chvilku mohli myslet, že jde o sochu. Ve skutečnosti se ale jedná o posmrtnou masku z 19. století - a jednu z nejkopírovanějších v dějinách. Posmrtné masky se stávají čím dál více vyhledávanějším sběratelským artiklem.
Desítky tisíc korun neváhají někteří lidé utratit za knižní publikace. Jde většinou o rozměrné knihy, často s kopiemi uměleckých děl, je-li například v originále obrazu použito zlato, obsahuje je i kopie v knize. Knih vychází jen omezené množství, nakladatel se zavazuje, že nikdy neudělá dotisk a největší zájem je o knihy s pořadovými čísly jedna až deset, které jsou i dvakrát dražší než výtisky s číslem 11 až 200. "Dopředu nám volají sběratelé, abychom jim jedničku nebo třeba sedmičku schovali," říká Zdeněk Novák, šéf marketingu společnosti Euromedia Group.
Muž zakoupil starožitnou komodu ve slevě. Netušil ale, že si domů spolu s masivní dřevěnou komodou s mramorovou deskou přinese i něco jiného. Uvnitř krásného kusu nábytku se totiž skrývalo velké překvapení.