Sběratelství rukopisů je krásný koníček, kdy se můžete dotýkat stejného papíru, který měl v rukou Vladislav Jagellonský, Albert Einstein nebo Vlasta Burian. Myšlenkami se na chvíli přenesete do jejich doby. Sbírání podpisů v sobě může slučovat nejen krásu sběratelství, ale i možnost významně zhodnotit své úspory. Jako každá investice do sběratelských předmětů se i tento typ investování vyznačuje specifiky a nejde dopředu odhadnout, jak se cena bude vyvíjet. Autogramy samozřejmě najdete také na jarním veletrhu Sběratel od 27. do 28. března v pražském hotelu Olympik.
Jít o dovolené do muzea se někomu může zdát jako velká nuda, španělský server eldiario.es ale tento týden sestavil seznam kuriózních expozic z různých koutů světa, z nichž si vybere i ten největší odpůrce muzeí. Figuruje na něm i muzeum penisů téměř tří stovek živočichů v islandském Reykjavíku či muzeum vlasů v Turecku, toalet v Indii, psích obojků v Británii nebo vůní ve Španělsku.
Sbírku více než dvou set harmonik, kterou vlastní Jiří Sedláček z Litovle na Olomoucku, bude v budoucnu spravovat tamní radnice. Zástupci města se sběratelem podepsali smlouvu o budoucí darovací smlouvě. Pohledem na krásně zdobené heligonky a harmoniky se díky tomu budou moct kochat i další generace.
Mimořádnou nápaditost a šikovnost pracovníků Třineckých železáren (TŽ), kterou ovšem uplatňovali v podniku při vyrábění různých věcí načerno, představuje nová výstava Werkfušky v Muzeu Třineckých železáren a města Třince. Jsou na ní dvě stovky předmětů - od dekoračních věcí, přes kuriozity vyráběné jako dárky k narozeninám či různé stroje až po produkty, které to dotáhly na oficiální výrobky firmy.
S nadsázkou se dá říct, že Klub sběratelů kuriozit (KSK) sdružuje sběratele všeho, co se dá sbírat. Každopádně před rokem 1989 plnil funkci aukčních portálů i sociálních sítí. Pokud se chtěl sběratel setkávat, vyměňovat, prodávat a nakupovat, členství v KSK bylo jednou z mála možností, jak se dostat do kontaktu se sběrateli z různých koutů republiky. Stát se členem ovšem nebylo jednoduché, jak říká v rozhovoru současný předseda Luboš Čech, na členství se čekalo, protože počet členů byl limitován.
Legendární fotbalista Vladimír Šmicer, olympijská vítězka Gabriela Koukalová, kosmonaut Vladimír Remek a dalších téměř 10 000 návštěvníků zamířilo na letošní podzimní veletrh Sběratel. Přes 220 vystavovatelů z několika desítek zemí, z nichž zhruba 15 % bylo v Praze vůbec poprvé, jim nabízelo mince, bankovky, poštovní známky, pohlednice a další sběratelský materiál. A došlo i na rekordy – kniha mapující 30 let historie platebních karet na našem území byla přímo na veletrhu zapsána do české knihy rekordů. Všichni sběratelé se tak už nyní mohou těšit na jarní veletrh Sběratel, který proběhne v Praze od 27. do 28. března 2020.
Dva motivy s legendárním letounem Lockheed Electra 10 A, který ve 30. letech minulého století používal obuvnický magnát Jan Antonín Baťa, budou mít premiéru na poštovních známkách během letošního ročníku veletrhu Sběratel. Letadlo bude možné vidět přímo v akci na Dni Letiště Letňany, jež proběhne v sobotu 7. září v těsném sousedství výstaviště. Navíc každý, kdo v pátek přes den nebo v sobotu do oběda vhodí jakoukoliv zásilku do speciální poštovní schránky umístěné u stánku České pošty, na ni získá pamětní razítko (kašet). Sebrané zásilky totiž, pokud vše proběhne hladce, absolvují slavností cestu letadlem.
Ještě do úterý 30. dubna můžete získat na hlavní poště v Jindřišské ulici na Praze 1 příležitostné razítko, které připravila Česká pošta jako vyjádření podpory obnovy pařížské katedrály Notre-Dame, kterou 15. dubna poničil požár. Přispět na obnovu nejvýznamnější pařížské památky je ale možné i koupí různých sběratelských předmětů, například medaile emitované Pařížskou mincovnou.
Název československé měny zavedené v roce 1919 mohl být kromě koruny třeba sokol, lev, káňata nebo rašín. S korunou, jakožto definitivní měnou Československa (ČSR), se do budoucna nepočítalo. Řekl to v rozhovoru s ČTK numismatik Národního muzea Lukáš Funk. Původní rakousko-uherské mince v zemi platily do roku 1922, než byly všechny vyměněny. Před sto lety 10. dubna byl přijat zákon, který zavedl korunu jako měnovou jednotku v ČSR.
Na rok 2019 připadá 30. výročí vydání první platební karty v Československu. Za těch třicet let vydaly banky nebo peněžní společnosti v Česku i na Slovensku tisíce druhů karet. K tomuto výročí připravuje Muzeum cenných papírů, nadační fond již několik let soubornou publikaci s názvem „Třicet let platebních karet v Česku a na Slovensku“. Na jarním veletrhu Sběratel se mohli návštěvníci seznámit s konceptem publikace a současně si prohlédnout platební kartu vyrobenou z opravdového zlata, která je jediná svého druhu v Evropě.